Úvodník - Investice vs. Pilíř 2
Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí klesl, nezaměstnanost vzrostla téměř na 4 %, ceny energií a vyšší úrokové sazby zpomalují výstavbu, brzdí trh s nemovitostmi i podniky a nové investice se do České republiky nehrnou. Příčinou tohoto posledního jevu je nejen nejistá geopolitická situace v regionu, rostoucí inflace, mzdy, ceny energií a pokles v Německu, ale i ne úplně konkurenceschopná veřejná podpora nových investic. A to nejen v porovnání se sousedními státy, které kromě slev na dani nabízejí i peněžní dotace na investice, tvorbu pracovních míst či pozemky za zvýhodněné ceny ve funkčních průmyslových zónách. Do lákání investic se zapojili nejen tradiční mimoevropští konkurenti, jako např. Turecko, ale nejnověji i vzor největší, Spojené státy americké. Jejich programy (včetně slev na daních) v hodnotě stovek miliard dolarů v oblasti doma vyrobených ekologických technologií (Inflation Reduction Act), v oblasti výroby a výzkumu elektrotechnických součástek (Chips Act) mají za cíl přilákat výrobu nejen zpět z Číny, ale i z Evropy, na což řada výrobců ráda slyší. Evropská unie už vznesla oficiální protest proti diskriminaci evropských výrobců, nezdá se však, že úspěšně.
EU reagovala svým Chip Actem, který se již od loňského roku diskutuje, zatím však prochází legislativním procesem a jeho budoucnost je neznámá.
Současná česká vláda se také snaží – nedávno schválená novela zákona o investičních pobídkách a příslušného prováděcího předpisu by měla nasměrovat podporu k projektům, které „přispějí k naplnění cílů České republiky v oblasti energetické soběstačnosti či například posílení evropského ekosystému polovodičů“. Na druhou stranu ta samá novela zpřísňuje podmínku vyšší přidané hodnoty (velmi zjednodušeně požadavek na vynaložení prostředků v oblasti výzkumu a vývoje) na většinu území ČR. Navíc i při splnění všech specifických podmínek může poskytnutí pobídky vetovat některé z ministerstev, která se k žádosti vyjadřují. Z minulosti mají někteří takovou neblahou zkušenost např. s ministerstvem financí, které zřejmě není velkým příznivcem podpory investic obecně.
Ale i pokud projekt úspěšně naplní i ta nejpřísnější kritéria a projde přísným posouzením všech povolaných institucí, číhá na investora nové úskalí: strašák jménem Pilíř 2. Tento komplex pravidel, s původem v iniciativě proti daňově agresivním strukturám s poetickým názvem Base Erosion and Profit Shifting (BEPS), se zjednodušeně snaží zajistit v každé jurisdikci efektivní daňovou sazbu minimálně na 15 %. Tím ale může dojít k tomu, že podnik s investicí podpořenou slevou na dani na jednom řádku daňovou povinnost díky investiční pobídce sníží a na dalším ji opět bude muset mechanismem Pilíře 2 navýšit a odvést. Ačkoliv si tvůrci Pilíře 2 uvědomují, že tento mechanismus chytá nejen situace, kde skutečně docházelo ke krácení daní, ale i oprávněnou podporu umožněnou pravidly regionální pomoci EU, příliš na to nedbají. Kromě postupně klesající substantivní výjimky, která efektivní daňovou sazbu podnikům se zaměstnanci a výrobními aktivy může pozitivně ovlivnit, lakonicky doporučují státům slevy na dani nahradit jinými nástroji veřejné podpory, které efektivní daňovou sazbu snižovat nebudou.
Pilíř 2 tak může mít zásadní dopad na těch několik málo zbývajících prorůstových (či protipoklesových) daňových nástrojů – tj. investiční pobídky a odpočet na výzkum a vývoj. Pokud by stát chtěl zachovat podporu nových investic a výzkumu a vývoje a udržet krok s konkurencí, byla by nezbytná významná úprava současného systému. Zatímco některé z členských států EU aktivně upravují stávající pravidla a slevy na dani nahrazují slevami na jiných odvodech nebo je transformují na tzv. kvalifikovaný vratný daňový zápočet (který se účtuje do výnosů a neovlivňuje tak efektivní daňovou sazbu), u nás je zatím ticho po pěšině.
