Kvalitnější zdravotní péče, bezpečnější doprava, zefektivnění výroby a v neposlední řadě také snížení nákladů firem a uvolnění větší porce volného času pro pracující. Nástup umělé inteligence (AI) slibuje transformaci lidské společnosti k lepšímu. Nese s sebou ale i svá rizika, a právě kvůli nim zpozorněla Evropská unie.
Jeden z prvních komplexních předpisů na světě o fungování a využívání umělé inteligence je tak o krok blíže realitě. „Regulace je zcela zásadní výzva pro AI, a to nejen v rámci EU. Její správné nastavení umožní rozvoj AI na vědecké úrovni, což povede k masovější a věřme bezpečné adopci a s tím spojenou monetizací, čímž se rozjíždí celý inovační koloběh,“ říká o chystaném aktu Jakub Tesař, vedoucí týmu inovací, digitálních řešení a nových technologií EY Česká republika.
Soustředí se pak hlavně na nástroje, které mohou podle unijních navrhovatelů aktu ohrozit lidskou společnost. Třeba programy na rozpoznávání obličejů, které využívá třeba Čína, nebo hlasem ovládané hračky pro děti. Regulace, kterou Brusel začal chystat už před dvěma lety, sahá v případě výše zmíněného až k zákazům.
Rozpoznávání obličejů i chatovací aplikace
Unijní předpis přináší firmám a podnikatelům působícím na jejím trhu velkou výzvu. A pokud si někdo oddechl, že jeho se novinka netýká, protože nevyvíjí software na rozpoznávání obličejů ani program, který z fotky Karlova mostu vymaže davy turistů, neměl by předbíhat. Pravidla – byť mírnější – se totiž dotknou i nástrojů mnohem prostších. Třeba chatovacích aplikací, které v dnešní době už důvěrně zná každý spotřebitel z nejrůznějších zákaznických linek a poraden.
„Potlačení AI na kterékoli ze zmíněných úrovní – výzkum, aplikace, monetizace – povede k zaostávání celého regionu, ztrátě investic a byznysového potenciálu a odlivu talentu do rozumněji regulovaných oblastí,“ dodává Jakub Tesař.