NSS k nákladům v souvislosti s předčasně ukončenou zakázkou

NSS k nákladům v souvislosti s předčasně ukončenou zakázkou

7. prosince 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie Daně z příjmů

Zobrazit zdroje

V nedávném rozsudku 10 Afs 400/2020-37 Nejvyšší správní soud („NSS“) zamítnul žalobu poplatníka týkající se daňové účinnosti nákladů plynoucích z předčasně ukončené zakázky.

Poplatník v roce 2010 uzavřel s odběratelem smlouvu za účelem zajištění služby (doplnění měření lihu). Poplatník následně objednal potřebné zboží (přístroje) od svého dodavatele. Odběratel se však v tom samém období dostal do úpadku a na jeho majetek byl vyhlášen konkurs – zakázka se tedy neuskutečnila. V následujícím období (rok 2011) se poplatník s dodavatelem zboží dohodli, že poplatník uhradí dodavateli náklady vynaložené při přípravě zakázky. Tuto částku si poplatník uplatnil jako daňově uznatelný výdaj v roce 2011.

Správce daně pojal pochybnosti o tom, zda šlo skutečně o daňově účinný výdaj, protože zboží zůstalo u dodavatele, a tedy poplatník ani odběratel žádné plnění neobdrželi. Přijetí plnění podle správce daně neplynulo ani z dokumentů předložených v průběhu daňové kontroly.

NSS shledal důvodnou pochybnost i o tom, zda byl výdaj vynaložen v roce 2011, když se, dle tvrzení poplatníka, zakázka vázala k roku 2010 a bližší vazba k následujícímu období neplynula ani z předložených dokumentů. 

Vzhledem k výše uvedenému NSS žalobu poplatníka zamítl.

Je otázkou, zda by spor nedopadl jinak, pokud by poplatník lépe argumentoval a více se soustředil na prokazování racionality svého postupu (na úkor procesních námitek). Z ekonomického pohledu se jeví jako nereálné, že by se mu podařilo odstoupit od smlouvy bez povinnosti nahradit svému dodavateli náklady, které jím byly oprávněně vynaložené.

Doporučujeme proto postupovat se zvýšenou opatrností a nepodceňovat důležitost přesvědčivé dokumentace v podobných případech, kdy dochází například k nestandardnímu ukončování smluvních vztahů, vypořádání s obchodními partnery nebo odpisům nedokončených investic.

Rádi s Vámi prodiskutujeme tento judikát a jeho aplikaci na konkrétní situace z praxe. V případě dotazů se prosím obraťte na autorky článku nebo na daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Ladislava Zamazalová

Barbora Ptošková

  • Tax Alert - English version

    The Supreme Administrative Court on the costs related to a prematurely terminated contract 

    In a recent judgment 10 Afs 400/2020-37, the Supreme Administrative Court ("SAC") rejected a taxpayer's claim concerning the tax efficiency of costs arising from a prematurely terminated  contract.

    The taxpayer entered into a contract with a customer in 2010 to provide a service (replenishment of alcohol measurements). The taxpayer subsequently ordered the necessary goods (instruments) from its supplier. However, the customer entered into the insolvency proceedings in the same period and its assets were declared bankrupt. As a result, the contract was not carried out. In the following period (2011), the taxpayer and the supplier of the goods agreed that the taxpayer would reimburse the supplier for the costs incurred in order to prepare the order. The taxpayer claimed these expenses as a tax-deductible in 2011.

    The tax authority challenged the tax deductibility of this expense as the goods remained with the supplier and therefore neither the taxpayer nor the customer received any supply.  According to the tax administrator, receiving of the supply was not apparent from any of the documents submitted during the tax audit.

    The SAC also challenged the relationship of the expense to 2011, as according to the taxpayer the order related to 2010 and no further link to the following period was apparent from the submitted documents. 

    In view of the above, the SAC rejected the taxpayer's claim.

    It is questionable whether the dispute would have turned out differently if the taxpayer had argued better and focused more on proving the rationality of its actions (instead of using procedural objections). From an economic point of view, it seems unrealistic that the taxpayer would have succeeded in withdrawing from the contract without having to reimburse its supplier for the costs that it had legitimately incurred.

    It is therefore advisable to proceed with extra caution and not to underestimate the importance of supporting documentation in similar cases, for example, where there are non-standard terminations of contractual relationships, settlements with business partners or write-offs of wasted investment.

    We would be happy to discuss this case law and its application to specific practical situations with you. If you have any questions, please contact the authors of the article or the EY tax team you are working with.

    Authors:

    Ladislava Zamazalová

    Barbora Ptošková