Přeshraniční práce na dálku a další vývoj EU předpisů o sociálním zabezpečení

Přeshraniční práce na dálku a další vývoj EU předpisů o sociálním zabezpečení

19. prosince 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie Zaměstnanci Ostatní daně

Zobrazit zdroje

V našich předchozích příspěvcích jsme již informovali, že oblast sociálního zabezpečení je v rámci EU legislativně koordinována a evropské předpisy stanovují konkrétní pravidla pro určení státu příslušnosti k povinnému systému sociálního zabezpečení (každý občan členského státu EU je v daném okamžiku příslušný systému pojištění právě v jedné zemi). Tato příslušnost je pak v některých případech potvrzena prostřednictvím formuláře A1, který vystavuje příslušná instituce v dané zemi – v ČR je to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

V kontextu koronavirových restrikcí na přeshraniční pohyb osob byla v rámci EU přijata doporučení pro členské státy, na jejichž základě ČSSZ vydala v březnu 2020 prohlášení, že dočasná práce na dálku v jiném členském státě, než je obvyklý stát zaměstnání, nemá vliv na určenou příslušnost dané osoby a platnost vystaveného formuláře A1 (viz náš předchozí příspěvek ZDE). Tento dočasný postup se v ČR bude (za splnění daných podmínek) uplatňovat do 31. prosince 2022.

Vzhledem k přetrvávající zvýšené míře využívání práce na dálku i po odeznění pandemických opatření byla na úrovni EU přijata navazující doporučení (prostřednictvím nóty AC 125/22 REV2 pro telework) týkající se postupů pro určení země pojištění v případě přeshraniční práce na dálku. Nóta se zaměřuje na zaměstnance, obdobné postupy se však uplatní i na osoby samostatně výdělečně činné.

Nóta obsahuje definici přeshraniční práce na dálku pro účely aplikace předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a nastiňuje možnosti pro získání formuláře A1 v návaznosti na konkrétní režim práce na dálku dohodnutý mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (více informací v příspěvku zveřejněném na webu ČSSZ ZDE). Zejména se jedná o možnost požádat o formulář A1 dle čl. 16 (tj. výjimku) v případě, kdy zaměstnanec pravidelně vykonává práci ze země svého bydliště v rozsahu nad 25 % pracovní doby a/nebo odměny a přeje si zůstat příslušný systému pojištění v jiném členském státu. V závislosti na tom, zda je činnost v zemi bydliště zároveň vykonávaná v rozsahu do 40 % (max. 2 dnů v týdnu) nebo nad tuto hranici, má pak žadatel možnost dovolávat se flexibilního přístupu příslušných institucí na základě nóty. I tato žádost o výjimku však podléhá schválení institucemi obou zemí.

Pravidla určení státu pojištění jako taková ani postup podání žádosti o vystavení formuláře A1 se na základě nóty nemění. Reálný dopad tak pravděpodobně nebude výrazný a vzhledem k celkové komplexnosti pravidel pro určení příslušnosti bude třeba využití možností stanovených nótou vždy zvážit na individuální bázi.

V případě dotazů se obraťte na autorky článku nebo tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Radka Růžičková

Lucia Němečková

 

  • Tax Alert - English version

    Cross-border work activities (teleworking) and other developments in EU social security rules

    In our previous posts, we have already reported that social security is coordinated legislatively within the EU and that European regulations lay down specific rules for determining the country of jurisdiction of the compulsory social security system (each citizen of an EU Member State is at any given time subject to a mandatory insurance scheme in one country). This affiliation is then confirmed in some cases by means of an A1 certificate issued by the competent institution in the country concerned - in the Czech Republic this is the Czech Social Security Administration (CSSA).

    In the context of the coronavirus restrictions on the cross-border movement of persons, recommendations were adopted within the EU for Member States, on the basis of which the CSSA issued a declaration in March 2020 that temporary work activities performed in a Member State other than the usual country of employment does not affect the designated social security affiliation of the person concerned and the validity of the A1 certificate issued (see our previous post HERE). This temporary procedure will apply in the Czech Republic (subject to the respective conditions) until 31 December 2022.

    Due to the continued increased use of working from a foreign country even after the pandemic measures have subsided, a follow-up recommendation has been adopted at EU level (via telework note AC 125/22 REV2) on the procedures for determining the country of affiliation in the case of cross-border telework. The focus of the note is on employees, but similar procedures apply to the self-employed.

    The note contains a definition of cross-border telework for the purposes of applying social security regulations and outlines the options for obtaining an A1 certificate in relation to the specific telework scheme agreed between the employee and the employer (for more information, see the post published on the CSSA website HERE). In particular, the possibility to apply for an A1 form under Article 16 (i.e. an exemption) where the employee regularly carries out work from his/her country of residence in excess of 25% of working time and/or remuneration and wishes to remain covered by the insurance scheme in another Member State. Depending on whether the activity in the country of residence is at the same time carried out up to 40% (max. 2 days per week) or above this limit, the applicant is then able to invoke the flexible approach of the competent institutions on the basis of a note. However, even this request for exemption is subject to the approval of the institutions of both countries.

    Neither the rules for determining the State of affiliation as such nor the procedure for requesting an A1 certificate are changed by the note. The real impact is therefore unlikely to be significant and, given the overall complexity of the rules for determining the social security affiliation, the use of the options set out in the note will always need to be considered on a case-by-case basis.

    If you have any questions, please contact the authors of this article or the EY team you are working with.

    Authors:

    Radka Růžičková

    Lucia Němečková