Stanovisko výboru pro DPH k nabíjení elektrických vozidel

Stanovisko výboru pro DPH k nabíjení elektrických vozidel

11. srpna 2022
Předmět Tax Alert

Na základě komunikace s odvětvím nabíjení elektrických vozidel Výbor pro DPH (VAT Committee) zjistil, že členské státy neuplatňují pravidla DPH na činnosti spojené s nabíjením elektrických vozidel jednotně. Zdá se, že některé členské státy považují nabíjení elektromobilů za dodání zboží, zatímco některé je považují za poskytnutí služby, což vede k právní nejistotě.

Výbor pro DPH se již shodl na tom, že dobíjení baterií je třeba považovat za hlavní prvek plnění prováděného provozovatelem infrastruktury. Ostatní služby poskytované provozovatelem infrastruktury by měly být považovány za vedlejší plnění k dobíjení, neboť jediným účelem těchto služeb (jako je rezervace na dálku, poskytování informací o tom, zda jsou terminály k dispozici, o jejich umístění, o typu zásuvek a dostupných parkovacích místech atd.) je usnadnit vozidlům přístup k dobíjecímu místu, aby mohla být dobita jejich baterie.

V posledním pracovním dokumentu Výbor znovu potvrdil, že

  • soubor různých činností prováděných provozovatelem infrastruktury nebo provozovatelem e-mobility představuje jediné plnění, přičemž hlavním plněním je nabíjení elektrického vozidla a ostatní služby jsou vedlejším plněním.
  • Hlavní plnění by mělo být kvalifikováno jako dodání elektřiny, tedy jako dodání zboží.

Otázka, která byla dále vyjasněna, se týkala toho, zda provozovatel infrastruktury dodává elektřinu přímo řidiči elektromobilu, nebo zda je elektřina dodávána provozovateli e-mobility, který pak provádí následné dodání uživateli elektromobilu. Výbor je toho názoru, že

  • provozovatel infrastruktury dodává elektřinu a vedlejší plnění provozovateli e-mobility, který pak následně dodává tuto elektřinu včetně vedlejších plnění řidiči elektrického vozidla.
  • Vzhledem k tomu, že provozovatel e-mobility nakupuje elektřinu za účelem jejího dalšího prodeje řidiči, měl by být provozovatel e-mobility považován za obchodníka podléhajícího dani. Dodání provozovatelem infrastruktury provozovateli e-mobility by proto mělo podléhat DPH tam, kde má obchodník povinný k dani (provozovatel e-mobility) své sídlo.
  • Dodání elektřiny uskutečněné provozovatelem e-mobility řidiči by se mělo považovat za uskutečněné tam, kde zákazník zboží skutečně používá a spotřebovává, tedy v místě dobíjecích terminálů. Osobou povinnou odvést DPH bude obvykle dodavatel.

Z výše uvedeného lze mimo jiné dovodit, že většina zástupců členských států preferuje uplatnění DPH u dobíjení elektromobilů se odlišně od palivových karet řešených ve věci C-185/01, Auto Lease Holland a C-235/18, Vega International. Ostatně i praktické dopady těchto rozsudků jsou stále ještě předmětem intenzivních diskuzí na úrovni Výboru pro DPH i VAT Expert Group.

Výbor pro DPH byl zřízen za účelem podpory jednotného uplatňování ustanovení směrnice o DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o poradní výbor, kterému nebyly svěřeny žádné legislativní pravomoci, nemůže Výbor pro DPH přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však poskytovat určité pokyny k uplatňování směrnice.

Máte-li jakékoli dotazy, obraťte se na autory článku nebo na klientský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Martin Novák

Václav Vlček

  • Tax Alert - English version

    Opinion of the VAT Committee on the transactions related to the charging of the electric vehicles

    Based on the communication with the e-vehicles charging sector, the VAT Committee ascertained that there is no uniform application of the VAT rules by the Member States to the EV charging activities. It would seem that some Member States consider the charging of electric vehicles a supply of goods while some see it as a supply of services, leading to legal uncertainty.

    The VAT Committee already agreed that recharging of the battery must be regarded as the main element of the transaction carried out by an infrastructure operator. The other services provided by the infrastructure operator should be regarded as ancillary to the recharging since the sole purpose of the additional services (such as remote reservation, provision of information on whether terminals are available, their location, the type of sockets and parking space available, etc.) is to facilitate the access for such vehicles to the charging point so that their battery can be recharged.

    In the latest working paper, the Commission services confirmed again that

    • the set of different activities carried out by the infrastructure operator or the e-mobility operator constitute a single supply, with the main supply being the charging of the electric vehicle, with the other supplies being ancillary supplies.
    • the main supply should be qualified as a supply of electricity, thus a supply of goods.

    The issue which was further clarified was whether the infrastructure operator supplies electricity directly to the electric vehicle driver or whether the electricity is supplied to the e-mobility operator, who then makes a subsequent supply to the user of the electric vehicle. The Commission services are of the view that

    • the infrastructure operator supplies electricity and ancillary supplies to the e-mobility operator who then in turn supplies this electricity with ancillary supplies to the driver of the electric vehicle.
    • Since the e-mobility operator purchases electricity with a view of reselling it to the driver, the e-mobility operator should be considered a taxable dealer. Thus, the supply by the infrastructure operator to the e-mobility operator should therefore be subject to VAT where the taxable dealer (e-mobility operator) has established his business.
    • The supply of electricity carried out by the e-mobility operator to the driver should be deemed to take place where the customer effectively uses and consumes the goods, thus at the location of charging terminals. The person liable for the payment of the VAT due will normally be the supplier.

    From the above, it can be concluded, inter alia, that the majority of Member State representatives prefer to apply VAT to the charging of electric vehicles differently from the fuel cards dealt with in Case C-185/01, Auto Lease Holland and Case C-235/18, Vega International. Indeed, the practical implications of these judgments are still the subject of intense discussions at the level of the VAT Committee and the VAT Expert Group.

    The VAT Committee was set up to promote the uniform application of the provisions of the VAT Directive. Because it is an advisory committee only and has not been attributed any legislative powers, the VAT Committee cannot take legally binding decisions. It can however give some guidance on the application of the Directive.

    If you have any questions, please contact the authors of the article or the EY client team you work with.

    Authors:

    Martin Novák

    Václav Vlček