Moderace smluvní pokuty

Moderace smluvní pokuty

14. února 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie Právo

Zobrazit zdroje

Zákonná úprava podmínek platného sjednání smluvní pokuty je obsažena v občanském zákoníku.  Při sjednání smluvní pokuty by měly smluvní strany vycházet primárně z jejího účelu, tedy paušalizované náhrady škody v případě porušení smluvních povinností. Smluvní pokuta by neměla cílit na sakcionování výkonu práv ze smluv.

V souladu s ustanovením občanského zákoníku má soud tzv. moderační právo, tedy možnost snížit na návrh dlužníka s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. V důsledku takovéhoto soudního rozhodnutí pak zaniká nárok věřitele na smluvní pokutu v rozsahu odpovídajícím snížení pokuty soudním rozhodnutím.

Dne 11. ledna 2023 se Velký senát Nejvyššího soudu rozhodnutím sp.zn. 31 Cdo 2273/2022- 162 odklonil od dosavadní rozhodovací praxe vycházející ještě z dob účinnosti obchodního zákoníku, ze kterého byla zákonná úprava smluvní pokuty z převážné části převzata do občanského zákoníku. Ve své předchozí rozhodovací praxi se soud ustálil v názoru, že o nepřiměřenosti smluvní pokuty lze rozhodovat pouze s přihlédhnutím k těm okolnostem, které existovaly v době jejího sjednání, tedy nelze posuzovat výši pokuty z pohledu okolností nastalých až po sjednání smluvní pokuty.

Velký senát v tomto svém průlomovém rozhodnutí poukazuje na potřebu přihlížet i k širším okolnostem, které nastaly po porušení smluvní povinnosti. Soudy by tak nově měly posuzovat přiměřenost výše pohledávky na zaplacení smluvní pokuty, nikoli pouze přiměřenost samotného ujednání o smluvní pokutě.

Tříkrokový  postup soudu by se tak dle názoru Nejvyššího soudu měl sestávat z následujících úkonů:

V první fázi soud přezkoumá dle výkladových ustanovení občanského zákoníku jakou funkci měla smluvní pokuta v rámci daného smluvního vztahu plnit.

Ve druhé fázi soud přezkoumá všechny okolnosti případu, přičemž zohlední všechny okolnosti známé již při jejím sjednání, jakož i okolnosti existující při samotném porušení povinnosti a okolnosti nastalé po předmětném porušení smlouvy.

Ve třetí fázi pak soud posoudí, zda je výše pokuty přiměřená vzhledem k jejím funkcím a zájmům zajišťované povinnosti.

Je-li dána velká disparita mezi ujednanou částkou a skutečnou újmou, kterou věřitel utrpěl, může soud částku redukovat, ačkoliv se v době uzavření smlouvy zdála výše sjednané smluví pokuty být přiměřená. Moderační právo má být uplatnitelné tehdy, když je zřejmé, že původně dohodnutá částka podstatně převyšuje skutečnou újmu.

Velký senát uzavírá, že východiskem moderačního práva smluvní pokuty se stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem je pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta zcela zjevně nepřiměřená.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu pod 31 Cdo 2273/2022- 162 tedy vyplývá závěr, že při posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty je nezbytné brát v úvahu nejen okolnosti známé v době uzavření ujednání o smluvní pokutě, ale nově též okolnosti, které zde byly v době porušení povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. 

Autoři:

Ondřej Havránek

Hana Gutová

  • Tax Alert - English version

    Moderation of the contractual penalty

    The legal regulation of the conditions for the valid negotiation of a contractual penalty is regulated in the Civil Code.  When negotiating the contractual penalty, the parties shall primarily base it on its purpose, i.e., a lump-sum compensation for damages in case of a breach of contractual obligations. The contractual penalty shall not aim at penalizing the exercise of contractual rights.

    In accordance with the provisions of the Civil Code, the court has the so-called moderation right, i.e., the possibility to reduce a disproportionately high contractual penalty on the debtor's motion, taking into account the value and importance of the secured obligation. As a result of such a court decision, the creditor's right to the contractual penalty ceases to exist to the extent corresponding to the reduced penalty by the court decision.

    On 11 January 2023, the Grand Chamber of the Supreme Court by its decision No. 31 Cdo 2273/2022-162 deviated from the current decision-making practice based on the former Commercial Code, from which the legal regulation of contractual penalties was mostly adopted into the Civil Code. Within the previous decision-making practice, the Supreme Court settled on the opinion that the disproportionateness of a contractual penalty can only be decided by taking into account the circumstances existing at the time of its negotiation, i.e., the amount of the penalty cannot be assessed in the light of circumstances occurring after the contractual penalty was negotiated.

    In this ground-breaking decision, the Grand Chamber of the Supreme Court points out the need to take into account the wider circumstances which occurred after the breach of the contractual obligation. The courts shall now assess the proportionality of the amount of the claim for the payment of the contractual penalty, not only the adequacy of the agreement on contractual penalty.

    Thus, in the Supreme Court's view, the three-step process should consist of the following steps:

    In the first step, the court will examine, according to the interpretative provisions of the Civil Code, what function the contractual penalty was supposed to fulfil within the given contractual relationship.

    In the second step, the court will examine all the circumstances of the case, taking into account all the circumstances already known when the penalty was negotiated, as well as the circumstances existing at the time of the breach of the obligation itself and the circumstances occurring after the breach of contract.

    In the third step, the court will consider whether the amount of the penalty is adequate in relation to its functions and the interests of the secured obligation.

    If there is a large disproportion between the negotiated amount and the actual loss suffered by the creditor, the court may reduce the amount, even though if at the time the contract was concluded, the amount of the agreed penalty seemed reasonable. The right of moderation shall be applied where the originally negotiated amount substantially exceeds the actual damage.

    The Grand Chamber of the Supreme Court concludes that the starting point of the moderation right regarding the contractual penalty is the examination of the adequacy of a particular claim for a contractual penalty and its aim is then to ensure that, having regard to the particular interests of the parties, the contractual penalty paid to the creditor is not clearly disproportionate.

    Following the Supreme Court's decision No. 31 Cdo 2273/2022- 162, when assessing the disproportionateness of a contractual penalty, it is necessary to take into account not only the circumstances known at the time the contractual penalty was negotiated, but also the circumstances that existed at the time of the breach of the obligation, as well as the circumstances that occurred after the breach, if they undoubtedly originated in the breach of the contractual obligation and were foreseeable at the time of the breach of obligation. 

    Authors:

    Ondřej Havránek

    Hana Gutová