tools

 

NSS k nesprávnému postupu správce daně při stanovení referenční ceny

Přinášíme vám další zajímavý rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) k tématu nastavení převodních cen ve skupině a požadavkům na správce daně při stanovení referenční ceny.

Situace

  • Česká společnost od 1. 1. 2013 do 30. 11. 2013 zajišťovala výrobu a opravy čalounických výrobků pro automobilový průmysl pro svou sesterskou zahraniční společnost.
  • Společnost poskytovala služby v podobě sešití a začištění na dílech, které jí dodávala sesterská společnost, přičemž česká společnost tuto „práci ve mzdě“ zajišťovala za určitou cenu za minutu práce (jiné odběratele neměla).
  • V prosinci 2013 společnost tento obchodní model změnila. Nově již jen nezpracovávala materiály pro sesterskou společnost, ale naopak převzala její dřívější roli. Zajišťovala tedy výrobu celého konkrétního automobilového dílu, který pak dodávala jako samostatný výrobce a konečný dodavatel (tj. mimo skupinu).
  • Správce daně doměřil společnosti daň z příjmu právnických osob za rok 2013 s tím, že – dle jeho názoru - společnost od ledna do listopadu 2013 dodávala služby spojené osobě za cenu nižší, než která by byla sjednána mezi nezávislými osobami.
  • Správce daně nejprve hodlal upravit základ daně společnosti dle referenční ceny stanovené transakční metodou čistého rozpětí (TNMM). Následně však přistoupil k stanovení nové referenční ceny metodou srovnatelné nezávislé ceny (CUP), přičemž při stanovení této druhé referenční ceny porovnal původní transakci mezi společností a sesterskou společností (tj. poskytování služeb od ledna do listopadu 2013) s následnou transakcí mezi společností a externím odběratelem. Nezávislou transakci s nezávislým odběratelem se pak pokusil „očistit“ tak, aby porovnával jen srovnatelné činnosti, tedy tu část výroby, kterou společnost zajišťovala i před prosincem 2013.
  • Společnost nicméně uspěla u krajského soudu. Správce daně dle krajského soudu neunesl důkazní břemeno ohledně stanovení referenční ceny a nevypořádal se s argumentem, že sjednaná cena za služby poskytované sesterské společnosti pokrývala veškeré její náklady, stejně jako přiměřený zisk, přičemž nevzal v potaz, že v řízené transakci vystupovala společnost jako subdodavatel, zatímco v nezávislé transakci již působila jako samostatný výrobce.

Pohled NSS

NSS se rovněž postavil na stranu společnosti – níže vybíráme z jeho argumentů:

  • Výběr nezávislé transakce v dané věci je problematický už tím, že správce daně zvolil jedinou transakci.
  • Co se týče korekce samotné zvolené transakce, správce daně při stanovení referenční ceny nevzal dostatečně v potaz rozdíl mezi postavením společnosti v řízené a v nezávislé transakci.
  • Postavení společnosti v řízené transakci a nezávislé transakci bylo podstatně odlišné. Na jedné straně byla společnost subdodavatelem „pracujícím“ pro sesterskou společnost, zajišťující jedinou činnost, za běžných okolností v postavení prakticky bez rizika. Na straně druhé již společnost zajišťovala celou výrobu automobilového dílu a tedy (patrně) podstatně širší okruh činností. Navíc nesla veškeré riziko, které je s takovým postavením spojeno. Z povahy věci nemohou být v těchto dvou situacích stejné např. ziskové marže nebo různé související náklady. Budou totiž ovlivněny jednak jiným „rizikovým profilem“ celé transakce, jednak velikostí nezávislé transakce.
  • NSS uznává, že správce daně správně z referenční ceny vyloučil např. vliv „materiálových nákladů“ (tedy nákupu materiálu a všech souvisejících nákladů). Nebo že se v maximální možné míře při „čištění“ nezávislé transakce snažil soustředit jen na ty činnosti, které společnost prokazatelně v rámci řízené transakce zajišťovala. Tyto dílčí kroky však samy o sobě nemohou z prodeje dílů společností od prosince 2013 udělat transakci v jádru srovnatelnou s řízenou transakcí.
  • NSS (ve shodě s krajským soudem) správci daně rovněž vytkl, že se dostatečně a přesvědčivě nevypořádal s vysvětlením společnosti k rozdílu mezi sjednanou a referenční cenou.

V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Libor Frýzek

Lucie Karpíšková