Odlisnosti a podobnosti mezi ceskou a slovenskou DPPO

V předchozích dílech seriálu odlišnosti a podobnosti mezi českou a slovenskou DPPO jsme vás informovali o sazbě daně ZDE a o daňové ztrátě ZDE. V dalším dílu se budeme věnovat časové souvislosti nákladů a výnosů s daným zdaňovacím obdobím a také uznatelnosti na základě úhrady.

Obecně platí, jak v České republice, tak na Slovensku, tzv. akruální princip, tj. základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Z uvedeného principu existuje řada výjimek. Snad nejtypičtější výjimka se týká smluvních pokut. Nákladové smluvní pokuty (tj na straně dlužníka) jsou v České republice i na Slovensku uznatelné až zaplacením. Co se týká výnosových smluvních pokut (tj na straně věřitele), tady se režim ve zmiňovaných zemích rozchází. V České republice jsou výnosové smluvní pokuty, obdobně jako nákladové, daňově účinné až zaplacením. Na Slovensku pro výnosové smluvní pokuty výjimka z akruálního principu neplatí a jsou tedy daňově efektivní již v okamžiku zaúčtování.

Dalším typickým případem uznatelnosti v momentě zaplacení je v České republice daň z nemovitých věcí. Na Slovensku není uznatelnost daně z nemovitých věcí vázána na její úhradu.

Na druhou stranu, slovenská pravidla podmiňují uznatelnost například následujících nákladů jejich zaplacením (na rozdíl od České republiky, kde tyto náklady budou daňově uznatelné (za splnění dalších obecných podmínek) již zaúčtováním):

• Nájemné a s ním přímo související další náklady
• Licenční poplatky
• Náklady na marketingové studie a průzkum trhu
• Provize za zprostředkování
• Vybrané poradenské (např. vedení účetnictví, daňové poradenství, poradenství v oblasti vedení firem – včetně tzv. manažerských poplatků) a právní služby

Skutečnost, že některé náklady jsou na Slovensku uznatelné až zaplacením může snižovat výši zápočtu slovenské daně vůči české dani. Tomuto problému se budeme věnovat v některém z našich dalších alertů.

Na závěr bychom rádi doplnili, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní daňové situace.

O dalších odlišnostech a podobnostech mezi českou a slovenskou daní z příjmů právnických osob vás budeme informovat v následujících dílech našich alertů.

Autorky:

Gabriela Dias

Ladislava Zamazalová