žlutá šipka

Zápočet zahraniční daně – rozdíly v okamžiku vzniku příjmu

V dnešním alertu bychom se s Vámi rádi podělili o jeden z problémů, ke kterému může dojít u zápočtu daně zaplacené v zahraničí.

Příjmy poplatníka, českého daňového rezidenta, ze zdrojů mimo území České republiky, mohou být zdaněné nejenom v České republice, ale i ve státě zdroje. Takový příjem by byl zdaněn ve dvou státech. Aby se takovémuto dvojímu zdanění zamezilo, jednotlivé státy mezi sebou uzavírají smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Nicméně zdanění příjmu ve dvou státech s sebou nese řadu problémů. Jedním z nich je rozdíl v okamžiku vzniku zdanitelného příjmu. V praxi mohou nastávat situace, kdy je daň zaplacená ve státě zdroje v jiném zdaňovacím období, než ve kterém jsou tyto příjmy zahrnuty do zdanitelných příjmů v České republice.

Může nastat například následující situace:

Zahraniční subjekt (A) si od českého daňového rezidenta (B) pronajímá movitou věc na svém zahraničním území (A). Takový pronájem podléhá jak dle lokální zahraniční legislativy, tak dle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zahraniční srážkové dani.

Český daňový rezident (B) vystavil fakturu na nájem movité věci za prosinec 2022. Tento příjem bude v zemi zdroje příjmu (A) podléhat srážkové dani.

Pokud v zemi zdroje příjmů platí obdobná pravidla jako v České republice, zahraniční subjekt (A) srazí a zaplatí daň až v období následujícím po období, ve kterém český daňový rezident (B) zaúčtoval příslušný výnos.

Je otázkou, zda v takové situaci lze započíst zahraniční daň již proti české daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2022.

Podle Koordinačního výboru Komory daňových poradců a Ministerstva financí České republiky (č. 148/04.10.06) by mělo být možné započíst daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, i pokud byla tato daň zaplacena v zahraničí v rozdílném zdaňovacím období.

Vzhledem k tomu, že lze započítávat pouze daň zaplacenou v zahraničí a procesní postup v zemi zdroje může trvat poměrně dlouho, je českým poplatníkům s příjmy podléhajícími zdanění v zahraničí umožněno požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců.

Na závěr bychom chtěli zdůraznit, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní daňové situace.

V případě dotazů se prosím obraťte na autorky článku nebo na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autorky:

Viktória Böhmerová

Ladislava Zamazalová