Seriál Dodatečné daňové přiznání: Úrok z prodlení a jeho prominutí

 

Seriál Dodatečné daňové přiznání: Úrok z prodlení a jeho prominutí

V prvním díle k dodatečným daňovým přiznáním jsme vás blíže seznámili s okamžikem vzniku povinnost toto přiznání podat. S podáním dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost souvisí další zátěž, kterou správce daně postihuje poplatníky. V dnešním alertu se proto zaměříme na úrok z prodlení a jeho případné prominutí.

Úrok z prodlení

V případě, kdy poplatník podává dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, než která byla stanovena v řádném daňovém přiznání, je povinen uhradit úrok z prodlení za každý den, kdy k prodlení došlo, a to z částky, o kterou je nově zjištěná daň vyšší.

Úrok z prodlení začíná běžet od čtvrtého dne, který následuje po dni původní splatnosti daně, a zaniká dnem, kdy je částka připsána na účet správce daně (§ 252 odst. 2 písm. a) DŘ).

Příklad: Poplatník podal 1.7.2022 řádné daňové přiznání za rok 2021. Dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost podal 30. 6. 2023 a ve stejné lhůtě uhradil částku, o kterou je nově stanovená daň vyšší. Úrok v tomto případě vzniká již od 5. 7. 2022 a zaniká 30. 6. 2023. Upozorňujeme, že úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne, nikoli od čtvrtého pracovního dne.

Procentuální výše úroku z prodlení je upravena Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den v kalendářním pololetí, ve kterém došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Příklad: K 1. 7. 2023 činila repo sazba 7 %. Úrok z prodlení pro 2. pololetí roku 2023 tedy činí 15 %. K 1. 1. 2024 činila repo sazba 6,75 % (snížena dne 21. 12. 2023), úrok z prodlení pro 1. pololetí roku 2024 tak bude 14,25 %.

Daňový řád do konce roku 2014 stanovil, že úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení. V současném znění zákona bohužel žádné podobné omezení není. 

Žádost o prominutí úroků z prodlení

Daňový subjekt má právo požádat správce daně o prominutí části nebo celého úroku z prodlení. Správce daně při posuzování žádosti zkoumá tři základní kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení, ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu a četnost porušování povinností při správě daní. Prominutí úroku je detailněji popsáno v Pokynu GFŘ-D-58.

Pro představu přikládáme několik příkladů ospravedlnitelného důvodu prodlení, nejedná se však o úplný výčet:

  1. Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu. (prominuto 100 %)
  2. Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně. (prominuto 20 %)
  3. Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů ode dne původní splatnosti daně. (prominuto 30 %)

Daňový řád také definuje možnost prominutí úroků z prodlení i za podmínky, že již jejich platba proběhla. Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že úhrada příslušenství daně nepředstavuje překážku jeho případného prominutí.

Obdobně jako další úkony, i žádost o prominutí příslušenství daně může podléhat správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Hranice pro placení správního poplatku je dosažení trojnásobné hodnoty jeho sazby. V praxi to vypadá tak, že pokud si daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 000 Kč a méně, tak jeho žádost nepodléhá správnímu poplatku. Naopak pokud částka přesáhne hodnotu 3 001 Kč, pak si správce daně vyžádá správní poplatek v plné výši.

Rádi s Vámi projdeme Vaši konkrétní situaci a pomůžeme s přípravou žádosti o prominutí úroku z prodlení. V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Barbora Výšková

Barbora Ptošková

Lam Uyen Le