formulář

Kybernetická bezpečnost může ospravedlnit přísnější zadávací podmínky

ÚOHS potvrdil, že přísné zadávací podmínky mohou být přípustné, pokud chrání kyberbezpečnost a odpovídají reálným rizikům.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1002/2025/VZ, podle něhož přísnější zadávací podmínky v rámci zadávání veřejných zakázek nemusí znamenat nepřípustné omezení soutěže, pokud jsou opřeny o legitimní bezpečnostní důvody. V posuzovaném případě šlo o veřejnou zakázku Českého statistického úřadu na páteřní přepínače. Zadavatel požadoval mimo jiné dodání nového a originálního hardwaru určeného přímo pro něj jako koncového uživatele, zapojení dodavatele do autorizovaného distribučního řetězce výrobce a zajištění dlouhodobé servisní podpory garantované výrobcem nebo jeho autorizovaným servisním partnerem.

ÚOHS tyto požadavky považoval za přiměřené, a to zejména s ohledem na novou právní úpravu kybernetické bezpečnosti účinnou od listopadu 2025. Zadavatel totiž provozuje kritické informační systémy a jako poskytovatel regulovaných služeb v režimu vyšších povinností musí aktivně řídit bezpečnost dodavatelského řetězce. V tomto kontextu je podle ÚOHS legitimní požadovat větší kontrolu nad původem zařízení, okruhem dodavatelů i zajištěním podpory po celou dobu životního cyklu.

Rozhodnutí zároveň potvrzuje důležitý praktický závěr, že samotné omezení počtu potenciálních dodavatelů ještě neznamená porušení zákona. Klíčové je, zda má zadavatel pro takové omezení objektivní a dostatečně silné důvody a zda jde o opatření přiměřené sledovanému cíli. V tomto případě ÚOHS konstatoval, že zadavatel neomezil soutěž na konkrétního výrobce, ale pouze na dodavatele zapojené do oficiálních distribučních sítí. ÚOHS tuto restrikci vyhodnotil jako přiměřená omezení soutěže.

Zajímavý je i vztah ke starší judikatuře, která kritizovala požadavky závislé výlučně na potvrzení výrobce. ÚOHS vysvětlil, že aktuální případ se od ní liší. Nejde o prokazování faktického stavu bez alternativ, ale o nastavení kontrolovatelného dodavatelského řetězce v prostředí zvýšených bezpečnostních rizik. Významnou roli zde tak hraje právě posun v regulaci i reálných hrozbách v oblasti kyberbezpečnosti.

Pro zadavatele z rozhodnutí plyne, že mohou při správném odůvodnění nastavit i relativně striktní technické či smluvní podmínky, pokud reflektují jejich konkrétní povinnosti a rizika. Naopak dodavatelé by měli počítat s tím, že obecná argumentace o omezení soutěže bez konkrétního dopadu na jejich postavení dnes zpravidla nepostačí.

Tyto závěry mohou být relevantní i pro další zadavatele v působnosti zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury.

Autoři:

Jan TurekJonáš KozákMatěj Šimpach