Češi jsou národ technologický. Digitální svět se ale na jejich vkus vyvíjí moc rychle

Průzkum Connected Citizens v České republice – mapujeme společenskou náladu české populace a její vztah k digitálním technologiím.

Češi on-line nakupují, čerpají aktuální informace, udržují kontakt s přáteli a rodinou a naprostá většina z nich také tráví čas na sociálních sítích. Více než polovina (52 %) je on-line takřka neustále, další téměř polovina (43 %) několikrát denně. Ačkoli vnímají přínos a potenciál technologií, 41 % z nich se domnívá, že je technologický pokrok příliš rychlý, a více než polovina má obavy z nedostatečného zabezpečení svých dat.

Alespoň jednou za den je on-line téměř každý tuzemský respondent (99 %). Polovina přiznává, že je na internetu téměř neustále. To je stejný výsledek jako v případě Slovenska či baltských států, celosvětový průměr je o něco nižší.

Ačkoli je čas trávený on-line napříč těmito zeměmi velmi podobný, to, k čemu respondenti internet využívají, se liší. Nejvýznamnější rozdíl je v komunikaci s úřady a lékaři. Např. v Pobaltí s úřady elektronicky komunikuje 67 % respondentů, lékařské prohlídky si pak sjednává elektronicky 45 % respondentů. V České republice se tyto způsoby využití internetu nedostaly ani do první desítky. 

Rozdíl je i v tom, jak Češi hodnotí efektivitu využití technologií vládou v průběhu pandemie covid-19. Zatímco v Estonsku nebo v Lotyšsku hodnotí respondenti využití digitálních technologií vládou pozitivně v 44 %, v České republice je to pouze 28 %.

„Je známo, že zejména Estonsko patří dlouhodobě ke světové špičce v e-governmentu. Ačkoliv není Česká republika v tomto ohledu nejhorší v EU, velký rozdíl spatřuji v tom, jak stát dokáže pro digitalizaci nadchnout své občany. Estonská, ve všech směrech propracovaná strategie digitální společnosti založená na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem vede k tomu, že naprostá většina obyvatelstva šetří svůj čas využíváním digitálních služeb. To se promítá do mnoha oblastí života od elektronických daní přes elektronizované zdravotnictví až po volby elektronickou cestou,“ vysvětluje Romana Smetánková, vedoucí partnerka společnosti EY pro veřejný sektor. „Češi na druhou stranu relativně hodně využívají internet pro správu svých financí. Zatímco celosvětový průměr je 58 %, v České republice spravuje své finance on-line celých 72 % respondentů. Tyto výsledky odráží vysokou kvalitu a bezpečnost on-line bankovnictví v České republice, ať už jde o jeho dostupnost, uživatelskou přívětivost či spolehlivost.“

Technologie zlepší náš život, myslí si Češi

Technologický pokrok a jeho dopad na jejich životy vnímají Češi optimisticky. Nejčastěji očekávají, že pozitivně ovlivní bankovnictví, vzdělávání a nakupování. O něco méně pak věří, že změní k lepšímu veřejné služby. I tam ale u Čechů převládá optimismus, byť v globálním srovnání spíše umírněnější.

Průzkum ukázal, že mezi faktory, které mohou zpomalovat pokrok Čechů v digitalizaci, patří jejich sebevědomí ohledně schopnosti používat digitální technologie a také nedostatečná důvěra v jejich zabezpečení. Jen 41 % respondentů se při využívání digitálních technologií cítí sebevědomě, např. v pobaltských státech je to 65 %. Dvě pětiny dotázaných také považují technologický pokrok za příliš rychlý a 37 % se obává o zabezpečení svých dat.

„Úspěšná digitalizace závisí mimo jiné i na zvyšování digitální gramotnosti napříč generacemi a sociálními skupinami a na propagování pozitivních dopadů digitalizace služeb,“ domnívá se Romana Smetánková. „Je vhodné, aby byla zachována možnost osobní komunikace s úřady, ale zároveň je žádoucí, aby tuto cestu využívalo co nejméně lidí.“

Vláda pandemii digitálně nezvládla

Pouhých 28 % respondentů z České republiky se domnívá, že vláda zvládla efektivně využít digitální technologie v reakci na pandemii covid-19.

„Obzvláště kritičtí k vládě jsou v tomto směru čeští OSVČ, ti považovali využití digitálních technologií státem v reakci na pandemii za neefektivní v 71 %,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka společnosti EY pro veřejný sektor. „Odráží se v tom nedostatečná rychlost a mnohdy přílišná složitost vládní pomoci. Veřejný sektor nereagoval dostatečně pružně, nedisponoval dostatečnými daty a na krizové situace nedokázal efektivně a rychle zareagovat. Jde o cennou zkušenost, kterou lze využít k modernizaci a přípravu na další krizové situace.“

Češi chtějí lepší sdílení dat mezi úřady

Pokud by čeští občané mohli definovat priority vlády v oblasti digitalizace, zvolili by jako nejdůležitější oblast zdravotnictví, a to konkrétně sdílení pacientské dokumentace napříč poskytovateli zdravotních služeb. Zároveň je pro ně důležité sdílení dat napříč jednotlivými úřady a také pokračující trend v dostupnosti veřejných služeb on-line.

„Dobrou zprávou je, že digitalizace patří mezi priority současné vlády. Zároveň se nacházíme v unikátní době, kdy je digitalizace štědře finančně podporována i ze strany Evropské unie. Nevyužití této pozitivní konstelace ve prospěch digitalizace by tedy bylo velkým neúspěchem této vlády,“ podotýká Romana Smetánková.