Umělá inteligence zvyšuje efektivitu práce. Cesta k ní však vyžaduje zkušenosti

Umělá inteligence (AI) je dnes již nedílnou součástí práce většiny lidí a firmy do ní neváhají investovat. Skutečnou hodnotu z investic do AI lze ale vytěžit jen tehdy, pokud se společnosti správně vypořádají s třecími plochami mezi technologiemi a lidským faktorem. Není-li tomu tak, produktivita AI se oproti ideálnímu scénáři propadá až o 40 %.

Ve zkratce:

• Užívání AI na pracovišti je dnes velmi rozšířené (88 % zaměstnanců), avšak pouze 28 % firem dokázalo vytvořit podmínky pro to, aby AI byznysu přinesla skutečně transformační pokrok.
• Lídři budují konkurenční výhodu tím, že rozvíjejí talenty, vynikají v péči o své zaměstnance, dbají na strategické vzdělávání v oblasti AI a nastavují odměňování, které motivuje k jejímu excelentnímu využívání.

Napříč odvětvími se již dnes umělá inteligence považuje za nutnost, nikoli za volitelný doplněk. Přesto podle nedávné studie MIT nedokáže 95 % organizací doložit žádnou měřitelnou návratnost investic, které do generativní AI alokovaly. Pouhých 5 % firem, které AI nasadily, eviduje její prokazatelný pozitivní vliv na hospodářský výsledek. To je v ostrém kontrastu s investicemi v řádech miliard dolarů.

Studie EY Work Reimagined dlouhodobě sleduje proměny trhu práce. Letos se zaměřila na využití AI na pracovišti a její skutečné přínosy. Průzkum proběhl mezi 15 000 zaměstnanci a 1 500 zaměstnavateli ve 29 zemích a napříč 19 klíčovými odvětvími. Hodnotil dopady AI na produktivitu, kvalitu práce, rozhodování i celkovou zkušenost s prací, a to z pohledu zaměstnanců i firem.

Závěry studie Work Reimagined 2025 potvrzují, že 88 % zaměstnanců dnes umělou inteligenci při každodenní práci používá. Toto procento adopce AI nicméně skrývá hlubší problém. Zatímco většina zaměstnanců používá AI pro základní úkoly, jako je vyhledávání informací nebo shrnování dokumentů, pouze 5 % se kvalifikuje jako pokročilí uživatelé, kteří kombinují více nástrojů AI a tím zajišťují přibližně jeden a půl dne dodatečné produktivity týdně. Pokročilí uživatelé tak vytěží mnohem větší hodnotu, jelikož AI používají jako myšlenkového partnera, nikoliv jako jednoduchý nástroj.

Co odlišuje firmy, které prostřednictvím AI dosahují kýženého výkonu?

Firmy, kterým se povedlo docílit měřitelných výsledků a zvýšení efektivity po nasazení AI, vynikají v následujících pěti oblastech. Jejich propojení pak přináší tzv. „Talent Advantage“. Jsou jimi:

1. Angažovanost zaměstnanců vyjádřena v NPS (net promoters score)
2. Strategie zavádění a využívaní AI
3. Vzdělávaní zaměřené na zvyšování kvalifikace a rozvoj kariéry
4. Změna kultury a vytváření pracovního prostředí podporujícího integraci AI
5. Strategický přístup k odměňovaní a retenci zaměstnanců

Samotné investice do AI proto nestačí. Pokud je nová technologie nasazena v prostředí, kde se s lidmi a rozvojem jejich schopností nepracuje vhodným způsobem, a mezi zaměstnanci jsou v uživatelské zdatnosti AI znatelné rozdíly, klesá její přínos pro produktivitu o více než 40 %.

Klíčové trio: dovednosti, nástroje a mindset

Ve studii EY Work Reimagined jsme analyzovali více než 15 proměnných na vzorku patnácti tisíc zaměstnanců. Naším cílem bylo pochopit, co při využívání AI na pracovišti přináší nejvyšší přidanou hodnotou. Úspěšnost adopce jsme měřili indexem v rozmezí 0 až 100, který jako výstupní ukazatel sleduje medián hodin ušetřených na zaměstnance za týden.

Výsledky ukázaly, že náskok v užívání AI stojí na třech vzájemně propojených faktorech: dovednostech, nástrojích a nastavení myšlení.

1. Dovednosti jsou klíčem k vyšší produktivitě

Vzdělávání specificky v oblasti AI je klíčové a tvoří až polovinu úspěchu. Zaměstnanci, kteří absolvují více než 80 hodin školení AI ročně uvádí, že vnímají výrazné zvýšení své produktivity a dokážou si ušetřit až 14 hodin práce týdně. Takto intenzivní školení však podle průzkumu absolvovalo pouze 12 % zaměstnanců. Firmy by proto měly usilovat o to, aby se počet hodin školení AI u všech dotčených zaměstnanců navýšil, a aby jejich pracovní zkušenost zahrnovala využívaní nejnovějších technologii, poskytovala flexibilitu a příležitosti k růstu.

2. Nástroje AI přizpůsobené dané roli

Pozitivní vliv AI na produktivitu je výrazně vyšší tam, kde firmy investují do nástrojů přizpůsobených konkrétní roli. V současnosti však až 38 % zaměstnanců uvádí, že pro zvýšení své produktivity a zvládnutí narůstající pracovní zátěže, jsou nuceni k práci využívat nástrojů AI, které si zajistí po vlastní ose.

3. Myšlení je hlavním spouštěčem adopce AI

Úspěšnost při zavádění AI výrazně podporují jasně stanovené strategické cíle, zapojení zaměstnanců do iniciativ zaměřených na automatizaci práce a jejich motivaci formou pestré motivační škály. Firmy, které systematicky propojují rozvoj talentů s kulturou a leadershipem, zároveň dosahují vyšší angažovanosti zaměstnanců.

Z průzkumu tudíž vyplývá, že organizace, které zvládnou úspěšně propojovat zmíněných pět oblastí, dosahují nejen již zmíněnou „Talent Advantage“, ale dokážou rovněž transformaci aktivně vést. Této úrovně však v průzkumu dosáhla jen necelá třetina firem. Zbytek společností, který zaostává, tyto schopnosti zatím nemá a musí je dobudovat, aby neztratily konkurenční náskok. Systémovou prací s talenty a technologiemi, tedy rozvíjením dovedností zaměstnanců, podporou jejich zapojení, poskytováním příležitostí pro kariérní růst, a zároveň strategickým využívaním AI totiž firmy docílí schopnosti dlouhodobě růst a úspěšně řídit změny.

O průzkumu

V srpnu 2025 společnost EY uskutečnila v pořadí šestý průzkum EY Work Reimagined. Jeho cílem je lépe porozumět pokračujícím změnám v globální dynamice talentů, adopci AI a jejich dopadům na firemní kulturu.

Průzkum zahrnoval globální průzkum 15 000 zaměstnanců a 1 500 zaměstnavatelů napříč všemi hlavními obchodními funkcemi. Respondenti pocházeli z mixu veřejných a soukromých společností (přibližně 45 % každá), vládních a veřejných sektorových organizací (přibližně 10 %). Do průzkumu byli zahrnuti pouze respondenti z organizací celosvětově s více než tisíci zaměstnanci, s výjimkou organizací v oblasti finančních služeb, kde byly stanoveny limity na základě specifických kritérií sektoru: minimálně 50 miliard dolarů v aktivech (bankovnictví a kapitálové trhy), 50 miliard dolarů v hrubých pojistných (pojištění) a 50 miliard dolarů v aktivech pod správou (správa majetku a aktiv). Ve všech společnostech přibližně polovina uvedla roční příjmy ve výši 1 miliardy dolarů nebo více. Respondenti zastupovali 19 sektorů a 29 zemí pokrývajících Ameriku (přibližně 50 %), Asii a Tichomoří (přibližně 20 %) a EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie a Afrika; přibližně 30 %).