Vysoké ceny energií: Dopady na domácnosti ve východní Evropě

Cílem studie bylo poskytnout přehled o vlivu cen energií na domácnosti, přispět k tvorbě politických opatření a sdílet osvědčené postupy, které mohou zmírnit negativní dopady rostoucích cen energií, vedoucí k energetické a dopravní chudobě u ohrožených skupin obyvatel.

Východní Evropa byla dlouhodobě silně závislá na dovozu energií, zejména z Ruska. Tato závislost historicky utvářela energetickou situaci regionu. Vlivem událostí v posledních letech energetická závislost na Rusku od roku 2022 ve všech zemích klesá. Ceny plynu začaly růst již v červenci 2021 v důsledku zvýšené globální poptávky po pandemii COVID-19. Situaci na trhu s plynem dále zhoršila válka na Ukrajině, jejíž důsledkem byl prudký nárůst cen plynu v únoru 2022. Pokles dodávek ruského plynu v květnu 2022 způsobil další růst cen, který by bez vládních opatření mohl znamenat až pětkrát vyšší účty za energie oproti roku 2021.

Studie ukazuje rozdíly v nákladech na energie mezi jednotlivými zeměmi. České domácnosti zaznamenaly nejvyšší nárůst nákladů na energie, a to jak celkově, tak i jako podíl na příjmu (38 %) mezi roky 2021 a 2022, následovaly Bulharsko (19 %), Slovensko (13 %) a Maďarsko (13 %). Vládní opatření, jako například cenové stropy na zemní plyn a elektřinu, pomohla krátkodobě zmírnit dopady, ale měla významné dopady na trh. Na Slovensku například ceny elektřiny zůstaly stabilní ve druhé polovině roku 2021 díky vládnímu cenovému stropu. Tyto stropy však bývají omezené na spotřebu pod národním průměrem, což s přihládnutím k faktu, že pouze 40 – 70 % obytných budov v analyzovaných zemách je zateplených, vede k prudkému růstu nákladů pro domácnosti s většími nebo neefektivními domy.

Energetická účinnost budov ve východní Evropě zaostává za západními zeměmi, což se přímo podepisuje na vyšší spotřebě energie. Ve všech analyzovaných zemích jsou ohroženy podobné skupiny obyvatel, odhadem 5–10 % domácností. Lidé žijící v domech postavených mezi lety 1945 a 1980 čelí extrémně vysokým nákladům na energie, které tvoří 30–60 % jejich příjmů (historicky tvořily účty za energie 15–30 % příjmů domácností v regionu, což překračuje průměr EU), a mohou vést k energetické chudobě. Mezi další ohrožené skupiny patří samoživitelé, důchodci a jednotlivci. Například v Bulharsku, kde spotřeba energie činí 362 kWh/m²/rok, je nazbytně nutné zlepšit zateplení a přijmout opatření pro zvýšení energetické účinnosti.

Dopravní infrastruktura a náklady v pěti analyzovaných zemích také ukazují prostor pro zlepšení. V těchto zemích přibližně 40 % respondentů využívá auto jako dopravní prostředek, zatímco v západní Evropě je to více než 50 %. Země čelí podobným výzvám v oblasti mobility, se silnou závislostí na veřejné dopravě a významnou částí populace, která z finančních důvodů žádnou dopravu nevyužívá. Dopravní chudoba představuje narůstající problém, který ohrožuje až 19 % obyvatel v těchto zemích. Nárůst cen pohonných hmot v letech 2021 až 2022 o 30–50 % může omezit dostupnost automobilové dopravy, zejména pro domácnosti s nižšími příjmy. Pro tyto domácnosti jsou auta často nedostupná, protože výdaje na pohonné hmoty dosahují až 27 % jejich příjmů. Ceny veřejné dopravy zůstaly relativně stabilní, což z ní činí dostupnější alternativu pro členy nízkopříjmových domácností. Veřejná doprava se dokonce stala v těchto zemích dostupnější díky nárůstu příjmů domácností.

Pro řešení těchto výzev lze zvážit několik politických opatření:

Zlepšení energetické účinnosti: Finanční podpora na renovace obytných budov může snížit spotřebu energie o 50–70 %. Tato opatření zahrnují zlepšení zateplení, instalaci elektrických tepelných čerpadel a solárních panelů na střechách, což povede ke snížení spotřeby energie a energetické závislosti domácností.

Řešení v dopravě: Zavedení poptávkově řízené dopravy ve venkovských oblastech, podpora cyklistiky a rozvoj infrastruktury pro sdílení aut mohou zlepšit mobilitu a snížit dopravní chudobu vytvořením alternativ k vlastnictví auta.

Cílená finanční podpora: Poskytování finanční pomoci ohroženým skupinám, jako jsou samoživitelé, důchodci a nízkopříjmové domácnosti, může pomoci zmírnit dopady rostoucích cen energií. Cílení umožňuje optimalizovat náklady na tato opatření a zamezuje zbytečné podpoře domácností s vysokými příjmy.

Krize zdůraznila zranitelnost domácností a závislost regionu na dovozu energií. Tato situace indikuje potřebu zastřešujících opatření ke zlepšení podmínek nízkopříjmových domácností a snížení jejich energetické zranitelnosti. Rostoucí ceny energií představují významné výzvy, ale zároveň nabízejí příležitosti k politickým intervencím, které mohou zvýšit energetickou účinnost, snížit náklady a zlepšit mobilitu. Realizací těchto opatření by region mohl zvýšit svou odolnost a lépe se připravit na budoucí krize. Závislost na dovozu energií a zaostávání v oblasti energetické účinnosti však stále vyžadují podporu v podobě cílených politik, zejména zaměřených na nízkopříjmové domácnosti.