Výběr regulatorních novinek za třetí čtvrtletí roku 2022

Představujeme významné regulatorní akty nebo jejich návrhy s dopadem na činnost bank, u nichž došlo v rámci EU nebo v ČR k vývoji ve třetím čtvrtletí. Na evropské úrovni, kde v tomto období bylo zahájeno české předsednictví, byla již tradičně věnována silná pozornost oblasti ESG (zejména ve vazbě na kapitálové trhy a obezřetnostní pravidla) a ochraně spotřebitele, naopak poklesla aktivita na poli mezinárodních sankcí. V tuzemsku byla nejdynamičtější oblastí regulace kapitálových trhů.

Obezřetnostní regulace

V návaznosti na účinnost regulace hypotečních ukazatelů (LTV, DTI, DSTI) vydala ČNB vyhlášku č. 230/2022 Sb., kterou změnila vyhlášku o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank. S účinností od 1. 1. 2023 budou bankovní domy sestavovat nový výkaz "Spotřebitelské úvěry zajištěné obytnou nemovitostí", a to kvartálně (podle stavu ke konci února, května, srpna a listopadu), a předkládat ho ČNB do 30 kalendářních dnů po skončení sledovaného období. Výkaz obsahuje granulární a agregované údaje o nově poskytnutých, navýšených a refinancovaných spotřebitelských úvěrech zajištěných obytnou nemovitostí ve sledovaném období a dále o pohledávkách z těchto úvěrů, které jsou k poslednímu dni sledovaného období v prodlení.

Vláda ČR předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Jde o reakci na ekonomické důsledky války na Ukrajině. V této souvislosti přijala Evropská komise sdělení „Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“. Navrhovaná právní úprava má za cíl umožnit exportní pojišťovně EGAP, aby poskytovala v souladu s Dočasným rámcem záruky za nové individuální úvěry podnikatelům. EGAP již v letech 2020 a 2021 poskytovala záruky za úvěry v reakci na pandemii covid-19. Návrh dává možnost, aby záruky mohly být poskytovány i za jiných mimořádných situací s tím, že i nadále nařízení vlády stanoví účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk.

Na unijní úrovni se ve třetím čtvrtletí nová obezřetnostní regulace primárně týkala oblasti ESG, jíž se bude věnovat stejnojmenná kapitola dále.

Kapitálové trhy

Evropská komise vydala prováděcí nařízení 2022/1210 stanovující technické normy (ITS) pro uplatňování nařízení o zneužívání trhu (MAR), pokud jde o formát seznamu zasvěcených osob a jejich aktualizace. ITS zajišťují jednotnost formátu seznamů zasvěcených osob dle MAR, včetně vzorů těchto seznamů. Seznamy budou rozděleny podle druhu informací, ke kterým mají zasvěcené osoby přístup. Vznikl také formulář pro tzv. permanentně zasvěcené osoby, které mají z povahy své funkce či úkolů vždy přístup ke všem vnitřním informacím v rámci instituce. ITS nabyly účinnosti dne 3. 8. 2022.

Komise dále v návaznosti na loňskou změnu směrnice MiFID II

• novelizovala regulatorní technické standardy (RTS) o podrobnostech formátu zpráv o pozicích obchodníků s cennými papíry a organizátorů trhu,
• přijala delegované nařízení, kterým se doplňuje MiFID II o RTS pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty a postupy pro žádost o výjimku z limitů pozic.

Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) zahájil revizi obecných pokynů k řízení produktů (product governance) podle MiFID II z roku 2017 a otevřel k nim veřejnou konzultaci, která probíhá do 7. 10. 2022. ESMA rovněž publikovala nové otázky a odpovědi (Q&As), které se týkají hlášení údajů podle MiFIR, struktury trhu podle MiFID II a MiFIR a hlášení údajů podle SFTR.

Co se týká chystané vnitrostátní legislativy kapitálového trhu, proběhlo meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu. Základem je návrh, který nestihl být projednán v minulém volebním období. Hlavními navrhovanými opatřeními jsou tzv. investiční penzijní účet a některé změny ve III. penzijním pilíři.

Investiční penzijní účet má být další daňově podporovanou formou zabezpečení obyvatel na stáří. Daňová podpora se navrhuje jako u životního pojištění a produktů III. penzijního pilíře (aby účet trval alespoň 5 let a majetek z něj včetně výnosů nebyl vyveden před dosažením 60 let věku). Součástí návrhu je i odpovídající produktová regulace v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, která zajistí rovněž dohled ČNB, resp. působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů.

Návrh zákona dále obsahuje opatření ke zvýšení motivace k přechodu z transformovaných do účastnických fondů. V současnosti není umožněna paralelní účast v transformovaných fondech (z doby před rokem 2013) a účastnických fondech (vznikající od roku 2013). Ve starších, transformovaných fondech je pro účastníky atraktivní garance nezáporného zhodnocení. Návrh zákona umožňuje zachování účasti v transformovaném fondu při současném novém přispívání do účastnického fondu se státním příspěvkem. Ve III. penzijním pilíři se dále navrhují změny v poskytování státního příspěvku tak, že spodní hranice má být zvýšena ze současných 300 Kč na 500 Kč měsíčně a horní hranice z 1 000 Kč na 1 500 Kč měsíčně.

ČNB oznámila, že při výkonu dohledu hodlá postupovat v souladu s obecnými pokyny ESMA k některým aspektům požadavků směrnice MiFID II ohledně přiměřenosti a režimu execution only. Tyto pokyny sestávají ze 13 obecných pokynů, rozdělených do čtyř skupin: (i) informace pro zákazníky o účelu posouzení přiměřenosti a režimu execution only, (ii) potřeba znát svého zákazníka a produkt, (iii) nalézání přiměřených produktů pro zákazníky, a (iv) jiné související nástroje.

ČNB dále zakončila legislativní proces k několika vyhláškám z oblasti kapitálového trhu:

• Vyhláška č. 184/2022 Sb. změnila s účinností od 1. 8. 2022 vyhlášku o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Krom zohlednění aplikační praxe ČNB vyhláška zahrnuje rizika týkající se udržitelnosti a faktory udržitelnosti do tuzemské regulace UCITS.
• Vyhláška č. 227/2022 Sb. změnila s účinností od 22. 11. 2022 vyhlášku o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb. Transponuje unijní úpravu ochrany finančních nástrojů a peněžních prostředků zákazníků, povinností při řízení produktů a poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod.
• Vyhláška č. 251/2022 Sb. změnila s účinností od 1. 9. 2022 vyhlášku o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci. Reaguje na změny v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, které přinesla jeho velká novela provedená zákonem č. 96/2022 Sb. i adaptace nařízení MAR a nařízení o ESEF, tj. jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv. Zohledňuje též výše uvedené nařízení Komise k seznamu zasvěcených osob.
• Vyhláška č. 252/2022 Sb. změnila s účinností od 1. 1. 2023 vyhlášku o evidenci krytých bloků. Zohledňuje úpravu tzv. likviditní rezervy krycího portfolia v zákoně o dluhopisech, jejímž smyslem je pokrývat rizika nedostatku likvidity spojená např. s nesouladem splatností a úrokových sazeb, přerušením plateb či platebními závazky spojenými s derivátovými smlouvami. Povinná osoba tak nově musí vést v rámci evidence krytých bloků informace o souhrnné hodnotě likviditní rezervy krycího portfolia a o položkách vstupujících do jejího výpočtu. Evidence krytých dluhopisů pak musí nově obsahovat informaci o podmínkách, za nichž lze prodloužit jejich splatnost v případě, že se emitent rozhodl vydat kryté dluhopisy s tzv. strukturami prodloužitelné splatnosti.

Ochrana spotřebitele

Evropský parlament přijal nový soubor pravidel EU pro digitální služby. Přináší první ucelenou regulaci pro online platformy, použitelnou v celé EU. Akt o digitálních službách zavádí standard odpovědnosti on-line platforem, pokud jde o nezákonný a škodlivý obsah. Poskytne tím lepší, celounijní ochranu uživatelům internetu a jejich základním právům. Akt o digitálních trzích se bude vztahovat na tzv. strážce, tedy IT společnosti, které stojí mezi podniky a spotřebiteli, a někdy dokonce kontrolují celé „ekosystémy“ sestávající z různých služeb, jako jsou internetová tržiště, operační systémy, cloudové služby nebo internetové vyhledávače. Na tyto strážce se bude vztahovat řada nových povinností a zákazů. Ty jsou stanoveny odkazem na nekalé tržní praktiky nebo praktiky, které vytvářejí nebo zvyšují překážky pro konkurenty, s cílem zajistit, aby digitální služby strážců byly otevřené hospodářské soutěži. Nyní musí být oba texty formálně přijaty Radou EU.

V podobném legislativním stadiu je i návrh nové směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD II). Evropský parlament k ní přijal svoji pozici s řadou pozměňovacích návrhů, čímž může začít tzv. Trialog s Komisí a Radou. Zdůraznil, že reklama na úvěry by neměla vybízet nadměrně zadlužené spotřebitele, aby usilovali o další úvěr, a měla by obsahovat viditelnou informaci, že půjčování peněz není zadarmo. Dále chce, aby při určování, zda úvěr odpovídá potřebám a možnostem žadatele, byly před jeho poskytnutím vyžadovány informace o jeho současných závazcích nebo životních nákladech. Navrhuje také, aby se nová pravidla vztahovala na úvěry do výše 150 000 eur, přičemž každá země by měla rozhodnout o horní hranici na základě místních podmínek. Regulace má být vztažena též na přečerpání a překročení úvěrů. Podle Europarlamentu by mělo být na členských státech, zda budou uplatňovat pravidla o spotřebitelských úvěrech na některé typy půjček, jako jsou malé půjčky do 200 eur, bezúročné půjčky a půjčky, které mají být splaceny do tří měsíců a s malými poplatky.

Na vnitrostátní úrovni by banky měly věnovat pozornost návrhu zákona o požadavcích na přístupnost služeb, který vládě předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zajišťuje tím částečnou transpozici směrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Návrh sleduje účinné zapojení do společnosti zejména osob zdravotně postižených, seniorů nebo těhotných žen. Službami v působnosti této regulace jsou vedle dalších rovněž finanční služby. Finančními službami se dle návrhu rozumí

• většina spotřebitelských úvěrů,
• většina investičních služeb,
• platební služby a služba spojená s platebním účtem,
• emise a zpětný odkup elektronických peněz.

Blíže požadavky na přístupnost vymezí nařízení vlády. Dohlížet nad dodržováním těchto předpisů v oblasti finančních služeb má Česká obchodní inspekce. Nová právní úprava má nabýt účinnosti v polovině roku 2025 s řadou přechodných ustanovení, nicméně implementace si nepochybně vyžádá větší čas i prostředky.

Do výše zmíněného návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, zakomponovalo Ministerstvo financí z podnětu České bankovní asociace komplexně novou úpravu nákladů předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení. Reaguje tak na spory některých bank s ČNB jako orgánem dohledu ohledně interpretace stávajících pravidel předčasného splacení hypoték v zákoně o spotřebitelském úvěru. U tzv. rezidenčních hypoték nemá podle návrhu výše náhrady nákladů přesáhnout 2 % z předčasně splacené části úvěru. ČNB přitom má začít zveřejňovat průměrnou zápůjční úrokovou sazbu pro účely stanovení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení.

ČNB vydala Dohledové sdělení č. 1/2022 k povinnostem distributorů pojištění v oblasti dohledu nad produktem a jeho řízení. Orgánu dohledu vyšel z opakovaně zjištěných nedostatků nastavení systému produktového řízení distributorů pojistných produktů, kteří nejsou tvůrci těchto produktů. Materiál si proto klade za cíl vyjasnit základní principy relevantní právní úpravy a požadavky v oblasti dohledu nad produktem, které by měly být adekvátně zapracovány distributory pojištění do jejich vnitřní předpisové základny a aplikovány v distribučním procesu.

Platební styk

V oblasti digitálních financí byla dosažena politická dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně návrhu nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA). Návrh pokrývá kryptoaktiva, která doposud nejsou regulována jinou finanční regulací na úrovni EU. Poskytovatelé služeb týkajících se kryptoaktiv se stanou účinností MiCA regulovanými osobami (dosud se na ně vztahovaly pouze AML předpisy). Budou k činnosti v EU potřebovat povolení, avšak poté budou mít možnost poskytovat služby napříč Unií na základě jednotného pasu. V ČR zřejmě bude dohled svěřen do pravomoci ČNB. Pro tzv. stablecoins nicméně návrh přináší striktní požadavky na tvorbu, povolení a správu rezerv, včetně evropského dohledu nad systémově významnými stablecoins.

Na vnitrostátní úrovni se bank a dalších poskytovatelů platebních služeb dotýká návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty. Cílem je od 1. 1. 2024 provést implementaci komunitární legislativy, pokud jde o odhalování a stíhání podvodných jednání při elektronickém obchodování. Jako jeden z nástrojů k jejich odhalování národními správci daně bude sloužit unijní systém Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP), který bude vycházet z dat získaných daňovými orgány od poskytovatelů platebních služeb. Proto se navrhuje stanovit poskytovatelům platebních služeb povinnost vést evidenci o příchozích platbách z jiných členských států a odchozích platbách do třetích zemí. Tato povinnost se bude aktivovat od 25 přeshraničních plateb směřujících k jedné osobě za kalendářní čtvrtletí. Zároveň se poskytovatelům stanovuje kvartální povinnost předávat správci daně elektronicky údaje z této evidence.

Světlo světa na konci prázdnin spatřila nová a podrobná Metodika ČNB k posuzování žádostí o povolení k činnosti podle zákona o platebním styku. Hlavní část se týká žádostí o povolení k činnosti platební instituce. Na to navazují odchylky pro žadatele o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn.

ESG

Evropská komise vydala RTS 2022/1288 k nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), pokud jde o podrobnosti týkající se obsahu, metodologie a struktury informací v několika oblastech. Tyto RTS rozpracovávají zásadu „významně nepoškozovat“ (do not significantly harm), ukazatele udržitelnosti, úpravu nepříznivých dopadů na udržitelnost, předsmluvní dokumentaci a též prezentaci na webových stránkách a v pravidelných zprávách. Akcentují jasnost, stručnost a zřetelnost poskytovaných informací. Proto specifikují obsah a postup zveřejňování informací, včetně tabulek a šablon. RTS se budou používat od 1. 1. 2023.

Evropské dohledové autority (EBA, EIOPA a ESMA) zveřejnily v této souvislosti prohlášení, ve kterém vyjasňují toto RTS, pokud jde o zveřejňování informací o finančních produktech podle nařízení o taxonomii. Toto prohlášení se týká klíčových oblastí zveřejňování podle SFDR, včetně:

• užití ukazatelů udržitelnosti,
• zveřejňování informací o hlavních nepříznivých dopadech,
• zveřejňování informací o finančních produktech,
• přímých a nepřímých investic,
• zveřejňování informací o finančních produktech ve vztahu k taxonomii,
• zveřejňování informací o tom, že produkty „výrazně nepoškozují“ vytyčené cíle, a
• zveřejňování informací o produktech s investičním prvkem.

Evropské dohledové autority vydaly též první výroční zprávu k rozsahu dobrovolného zveřejňování informací o hlavních nepříznivých dopadech (PAI) podle SFDR. Zpráva se opírá o šetření mezi národními orgány dohledu a předkládá indikativní zhodnocení stavu zveřejňování PAI informací, včetně příkladů kvalitní a méně kvalitní praxe. Konstatuje, že míra plnění dobrovolného zveřejňování se mezi respondenty podstatně liší, první publikované informace nejsou příliš podrobné. Rovněž si všímá malé míry dodržování požadovaného detailu při vysvětlování, proč účastníci finančního trhu nezohledňují nepříznivé dopady svých investičních rozhodnutí.

Evropská centrální banka jednak uveřejnila výsledky prvního zátěžového testu týkající se klimatických rizik a dále ve spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) vydala zprávu o tom, jak klimatické šoky mohou ovlivnit evropský finanční systém. Stress testy odhalily, že většina bank nemá robustní rámec pro zátěžové testování klimatických rizik a zejména postrádá relevantní data. Ztráty bank jsou přitom nižší ve scénáři řádného přechodu na zelené financování než při odkladu přístupu ke změnám. ECB a ESRB přitom tvrdí, že šoky z klimatických rizik by se mohly rozšířit do celého finančního systému, ztráty finančních trhů z náhlého přecenění klimatických rizik by mohly ovlivnit investiční fondy a pojistitele a také zvýšit podíl nesplácených pohledávek, a tím úvěrové ztráty bank.

Evropská bankovní federace (EBF) reagovala na diskusní dokument EBA o úloze environmentálního rizika v obezřetnostním rámci. EBF podpořila přístup založený na riziku (risk-based approach). Banky by dle ní neměly být využívány jako primární prosazovatelé politiky EU v oblasti klimatu, ale mohou směrovat financování do sektorů a podniků v souladu s cíli veřejné politiky. Obezřetnostní zacházení s příslušnými aktivy by však mělo být založeno na skutečném finančním riziku, které expozice představuje, a nikoli na politických úvahách. Vyzvala také regulátory ke spolupráci s bankami na vývoji metodik, které do rámce řízení rizik zahrnou aspekt klimatických rizik a dlouhodobé horizonty.

AML a mezinárodní sankce

Po hladkém legislativním procesu nabývá 1. 10. 2022 účinnosti novela zákona o evidenci skutečných majitelů (č. 245/2022 Sb.). Zákon by se tak nyní již měl dostat do plného souladu se směrnicí EU 2015/849 (AML V). Novela mění definici skutečného vlastníka, aby lépe odpovídala směrnici, a omezuje pouze na subjekty veřejného práva výjimečné situace, při nichž se má za to, že skutečný vlastník právnické osoby neexistuje. Má rovněž za cíl maximálně využít automatického propisování dat, aby se snížila administrativní zátěž povinných osob.

Rada EU ve třetím čtvrtletí prodloužila platnost existujících protiruských sankcí a nově zakázala poskytovat vůči Rusku služby v oblasti účetnictví, vztahů s veřejností a poradenství. Zařadila na sankční seznamy další osoby a subjekty (mj. osoby odpovědné za brutální činy spáchané v Buči a Mariupolu, moskevského starostu, ruskou Sberbank a organizaci Noční vlci). V polovině září 2022 tak na sankčním seznamu EU figurovalo 1 206 osob a 108 subjektů.

V ČR nabyla účinnosti k 1. 9. 2022 novela zákona o provádění mezinárodních sankcí (č. 240/2022 Sb.). Legislativa nyní umožňuje rychlejší vložení „plomby“ při zmrazování majetku do veřejných rejstříků, upřesňuje procesní postupy při správě zmrazeného majetku a zavádí poplatek za jeho správu. Stát rovněž získal oprávnění zmrazený majetek prodat ve veřejném zájmu. Zákon o mezinárodních sankcí nyní počítá též s existencí vnitrostátního (nikoli jen EU nebo OSN) sankčního seznamu, vznikne-li podle návrhu zvláštního, tzv. sankčního zákona, t.č. projednávaného v Poslanecké sněmovně. Novela dále zavádí sankce v podobě zákazu účasti na veřejných zakázkách, zákazu přijímání dotací a veřejných prostředků jiným způsobem, zákazu užití majetku, který podléhá sankcím, a v neposlední řadě novela upravila obsah a vedení veřejných evidencí týkajících se mezinárodních sankcí.

K požadavkům na postupy finančních institucí pro provádění mezinárodních sankcí finančního charakteru ČNB uveřejnila Dohledový benchmark č. 2/2018 ve znění aktualizace ke dni 22. 7. 2022. ČNB očekává, že dotčená instituce přijme takové postupy a opatření, kterými zajistí provádění mezinárodních sankcí způsobem, který ji nebude vystavovat rizikům vyplývajícím z porušení příkazu, omezení nebo zákazu stanoveného příslušným sankčním předpisem, včetně rizika nezjištění a neoznámení podezřelého obchodu. Benchmark konstatuje, že instituce je povinna především zavést (i) postupy k určení osob, na které se vztahují finanční sankce, a (ii) postupy, které bude aplikovat v případě zjištění shody s osobou uvedenou na relevantním sankčním seznamu. Tyto postupy pak musí instituce podrobně, jasně a srozumitelně popsat ve svých vnitřních předpisech.