Program Digital Europe: evropské dotace na kyberbezpečnost a AI

Národních dotačních možností v posledních letech znatelně ubývá a řada tradičních českých programů se buď uzavírá, nebo výrazně zužuje svůj záběr. Pro firmy (i velké), instituce i veřejný sektor však existují i jiné dotační možnosti – celoevropské programy, které nabízejí nejen atraktivní míru podpory, ale i mezinárodní přesah.

Jedním ze zajímavých a atraktivních je právě Digital Europe Programme (DEP), klíčový nástroj EU pro posílení digitálních a kybernetických kapacit Evropy.

V EY se nyní programu Digital Europe intenzivně věnujeme, a to ve spolupráci s našimi chorvatskými kolegy, kteří v tomto programu již úspěšně podali okolo deseti projektů. Díky tomu můžeme klientům nabídnout nejen teoretickou znalost pravidel, ale i praktické zkušenosti a tipy z reálné přípravy a podání žádostí napříč několika členskými státy. Právě přenos know-how v rámci mezinárodní sítě EY se opakovaně ukazuje jako jedna z největších konkurenčních výhod.

Harmonogram:

Digital Europe prošel změnou rytmu – výzvy jsou nově vyhlašovány jen jednou ročně (dříve dvakrát). Pro nadcházející kolo se vyhlášení očekává v období října až listopadu 2026, v předběžné podobě obdobné loňským výzvám. Vzhledem k tomu, že kvalitní příprava žádosti zabere ideálně tři měsíce a minimálně měsíc intenzivní práce, doporučujeme začít s přípravou s dostatečným předstihem. Pozdní start bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč jinak kvalitní projekty v evropské konkurenci neuspějí.

Výše podpory:

• Míra podpory: 50 % celkových způsobilých nákladů.
• Typická velikost projektu se pohybuje kolem 3–5 mil. EUR, ale lze obhájit i jinou částku.
• Žadatel obdrží 80 % podpory už po podpisu grantové dohody, což výrazně pomáhá cash-flow projektu.
• Rozpočet jedné výzvy se obvykle pohybuje kolem 15–20 mil. EUR.
• Délka projektu: maximálně tři roky.

Na co lze žádat:

Aktuální výzvy se silně soustředí na kybernetickou bezpečnost a odolnost. Mezi klíčové patří například:

• Implementace evropského regulatorního rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti – tedy praktické naplnění požadavků předpisů jako CRA, NIS2, DORA, Cybersecurity Act či AI Act, včetně vývoje reportingových platforem a přípravy odborníků na nové povinnosti.
• Vývoj a nasazení nástrojů kyberbezpečnosti postavených na umělé inteligenci – například řešení pro detekci hrozeb a zranitelností, rychlejší reakci na incidenty nebo automatické zotavení systémů.
• Zvyšování připravenosti a odolnosti kritické infrastruktury – koordinované testování připravenosti, řízení rizik v dodavatelském řetězci, průběžný monitoring hrozeb a vzdělávací a tréninkové aktivity pro odborníky.
• Technologie s dvojím (civilním i obranným) využitím – zejména kvantově odolná kryptografie, architektury Zero Trust a systémy pro detekci hrozeb založené na AI, využitelné pro ochranu kritické infrastruktury i zabezpečenou komunikaci.

Způsobilými žadateli jsou zejména subjekty spadající pod směrnici NIS2, poskytovatelé technologií, výzkumné a akademické instituce a subjekty z oblastí jako energetika, plynárenství, zdravotnictví, bankovnictví, doprava, vodárenství, digitální infrastruktura či automotive.

Na co si dát pozor:

Digital Europe není jednoduchá investiční dotace na nákup softwaru. Projekt musí přinášet něco inovativního nebo dodatečného nad rámec běžného provozu a měl by zastřešovat širší balík aktivit (typicky v logice NIS2, cyber maturity či cyber resilience). Naopak neuspěje samotný nákup softwaru, čistě lokální projekt bez přesahu nebo pouhé poradenství.

Silnou stránkou žádosti bývá přesah napříč sektory nebo hranicemi – konsorcium není vždy nutné, ale zapojení vhodných partnerů (IT dodavatel, subjekty z dodavatelského řetězce, subjekty v jiných zemích, univerzity či výzkumné organizace) významně zvyšuje dopad a konkurenceschopnost projektu.

Z hlediska rozpočtu tvoří hlavní část osobní náklady zapojených partnerů a případně služby; majetek by neměl být dominantní položkou. U zapojených subjektů je vždy nutné předem prověřit vlastnickou a kontrolní strukturu.