ESG v roce 2026: Klíčové změny, o kterých by firmy měly vědět

Oblast udržitelnosti je široká a prochází dynamickým vývojem. Hlavním faktorem je evropská legislativa, která vstupuje do nové fáze: mnoho již schválených předpisů (především nařízení EU, která vstupují v platnost bez transpozice do národní legislativy) začíná být v roce 2026 plně účinných a ovlivní povinnosti napříč obalovým hospodářstvím, vykazováním či pracovním právem.

Alespoň některá ze změn se dotkne všech velkých firem. V platnost vstupují klíčové regulace – od plného spuštění CBAM a povinností podle PPWR, přes nové požadavky na dodavatele paliv v rámci EU ETS2, až po zavedení transparentního měření gender pay gap či povinné deklarace uhlíkové stopy průmyslových baterií. Zároveň se zpřísňují pravidla pro environmentální tvrzení a začíná příprava na digitální pas výrobku pro vybrané sektory. Všechny tyto změny povedou k tomu, že firmy by měly zohlednit nové povinnosti a tím také posilovat svoji odolnost a zvyšovat transparentnost vůči investorům i zákazníkům.

Níže uvádíme nejdůležitější novinky:

• CBAM (mechanismus uhlíkového cla pro dovozce) – od 1. 1. 2026 začíná platit plný režim.
  V roce 2026 končí jen „reportovací“ a sběrová fáze a dovozci vybraných komodit (železo/ocel, hliník, cement, hnojiva, vodík, elektřina) musí mít status schváleného deklaranta CBAM a nakupovat certifikáty CBAM, jejichž cena odpovídá ceně emisních povolenek EU ETS.

• PPWR (EU nařízení o obalech a obalových odpadech) – obecná použitelnost od poloviny srpna 2026.
  Nařízení vstoupilo v platnost 11. 2. 2025 a většina povinností je účinná po 18 měsících, tedy cca od 12. 8. 2026 (recyklovatelnost, omezení některých formátů, harmonizované štítky, obsah tzv. látek vzbuzujících obavy). Firmy v ČR musí počítat s přímou použitelností, jedná se o nařízení EU, čili platí pro členské státy přímo.

• EU ETS – letectví bez bezplatných povolenek od roku 2026.
  V roce 2026 se v rámci EU ETS pro leteckou dopravu připravuje postupné ukončení bezplatných povolenek pro lety v rámci EU (úplně do zrušení do roku 2026) a rozšíření monitorování jiných emisí než CO2.

• EU ETS2 – dodavatelé paliv (plyn, topné oleje, benzín/nafta pro vytápění apod.)  musí povinně od roku 2026 verifikovat emise z prodaných paliv za rok 2025 a mohou po svých odběratelích (majitelích/provozech budov) požadovat přesná data o spotřebě (např. na vytápění, do výrobní technologie atd.) k doložení správnosti reportu.

• Green Claims Directive (GCD) – V roce 2026 se očekává, že i když finální Green Claims Directive (směrnice o „zelených tvrzeních“) zatím není schválena, její principy budou prosazovány skrze sesterskou směrnici Empowering Consumers for the Green Transition Directive (EmpCo), která vstoupí v platnost v září 2026. To znamená, že firmy musí připravit své marketingové materiály (etikety, e-shopy, reklamy) na nové požadavky: zákaz vágních tvrzení (jako „eko“ bez důkazů) a nutnost jasně a ověřitelně doložit veškerá environmentální tvrzení (např. z recyklovaných materiálů) pomocí vědeckých důkazů a podkladů. Požaduje se také zlepšení transparentnosti a reportingu ohledně životnosti produktů a obalů. 

• Gender Pay Gap – Od roku 2026 začne v celé EU platit nová realita v oblasti odměňování. Směrnice o transparentnosti odměňování (EU Pay Transparency Directive) ukládá členským státům povinnost převést její požadavky do národní legislativy nejpozději do 7. června 2026. Pro firmy to znamená posun od obecných deklarací o rovnosti k povinnému, strukturovanému měření a vysvětlování rozdílů v odměňování žen a mužů. Nejde přitom jen o jedno číslo v reportu. Směrnice vyžaduje, aby zaměstnavatelé dokázali doložit, jak rozdíly vznikají, jaké používají metodiky a zda jsou rozdíly objektivně odůvodněné. Firmy s 250 a více zaměstnanci budou muset gender pay gap pravidelně reportovat, u menších podniků se povinnost zavádí postupně. Pokud rozdíl přesáhne 5 % a nelze jej vysvětlit neutrálními kritérii, vzniká povinnost provést společné hodnocení odměňování a přijmout nápravná opatření.

• Batteries Regulation (EU 2023/1542 – nařízení o bateriích a odpadních bateriích) – od roku 2026 se zavádí nové štítky a informace na bateriích a povinnost uvádět a dokumentovat uhlíkovou stopu pro průmyslové nabíjitelné baterie.

Nařízení je přímo použitelné a má za cíl zajistit, aby baterie v budoucnu měly nízkou uhlíkovou stopu, používaly minimum škodlivých látek, potřebovaly méně surovin ze zemí mimo EU a byly ve vysoké míře sbírány, znovu používány a recyklovány v rámci EU. Od 18. 2. 2026 se vyžaduje prohlášení o uhlíkové stopě pro nabíjitelné průmyslové baterie > 2 kWh.

• ESPR (Ecodesign for Sustainable Products Regulation) – nařízení EU o ekodesignu pro udržitelné výrobky a jeho klíčovou součástí je Digitální pas výrobku – příprava 2026, první vlny od 2027.
  Rámec ESPR platí od 7/2024; pracovní program 2025–2030 určuje první skupiny (textil, nábytek, kovy aj.). Nařízení stanovuje komplexní pravidla pro udržitelnost výrobků, aby se snížil jejich environmentální dopad a vztahuje se na produkty na trhu EU bez ohledu na to, kde byly vyrobeny a zahrnuje zákaz ničení neprodaného zboží. 

• Taxonomie EU– v roce 2026 se firmy nebudou muset zabývat ekonomickými aktivitami, které se nacházejí pod 10% prahem významnosti. Kapitál bude nadále investory sledován, přestože se výrazně zjednoduší šablony pro vykazování.

• EUDR (nařízení proti odlesňování) – posun účinnosti na 30. 12. 2026
  Politicky schválená cílená revize posunula hlavní aplikaci o rok.

Nesoulad s nastupující legislativou představuje pro společnost právní a reputační riziko. Jak upozorňuje Ondřej Štolba, společnost by pod tíhou nové regulace neměla zapomínat na již aktuální a často významná rizika: „Témata, která budou v roce 2026 klíčová pro risk management firem: analýza klimatických rizik, digitalizace a bezpečnost, stejně jako odolnost dodavatelských řetězců“.