Propojenější Česko: Evropské peníze pomáhají při stavbě dálnic, velké výzvy ale přetrvávají

Kilometrů dálnic přibývá a železnice se modernizuje. Zásadní roli v tom za poslední roky hrály investice z Evropské unie. Tempo zkvalitňování dopravní sítě ale oproti očekávání zaostává. Tak by se dala shrnout zjištění společnosti EY Česká republika ve spolupráci s Naviga Advisory and Evaluation při podrobném pohledu na tuzemské využívání eurodotací v oblasti dopravy v letech 2014 až 2020.

Za hlavní cíle při plánování využití investic přicházejících z Evropské unie si Česká republika před téměř deset lety stanovila rozšíření klíčových dopravních sítí i modernizace stávajících úseků. Kvalitní silniční a železniční infrastruktura je totiž jedním ze základních předpokladů pro udržitelný regionální rozvoj každé země. „Rozšiřování a modernizace dopravní sítě je dlouhodobý a nákladný proces, který ale přispívá ke vzniku mnoha multiplikačních efektů. Pomáhá zvyšovat mobilitu obyvatelstva, ale i podpořit podnikání v odlehlých oblastech a tím vytvářet podmínky pro dlouhodobý ekonomický rozvoj,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka EY Česká republika pro veřejný sektor.

Česko v roce 2014 čelilo několika výzvám. Dálniční síť sice spojovala většinu důležitých měst, zejména na východě republiky ale některé regiony v tomto ohledu stále zaostávaly. Mimodálniční síť bylo tehdy možné označit za rozsáhlou, mnohé úseky ale vyžadovaly modernizaci.

Ve stejném duchu se nahlíželo na železnici. V Evropě dlouhodobě patří mezi nejrozvinutější, zaostávala ale například v přepravní rychlosti a investice do údržby a modernizace byly v této době nedostatečné.

Rozvoj regionální mobility

Podpora z ESIF měla zajistit celkem sedm stanovených cílů – mimo jiné rozvoj transevropské dopravní sítě, dopravní dostupnost menších měst nebo přesun dálkové nákladní dopravy na železnici. Zcela se podařilo naplnit čtyři z nich a zbývající tři byly naplněny částečně. 

„V rozvoji regionální mobility se České republice dařilo, přestože při porovnání s ostatními členskými státy nepůsobí výsledky nijak impozantně. Podpora se soustředila nejen na budování nových úseků silnic a železnic, ale především na zvýšení bezpečnosti, modernizaci regionálních silnic a tratí. Pomocí ESIF se podařilo zlepšit dopravní systémy ve městech, investovalo se do udržitelné veřejné dopravy. Díky novým tramvajovým a trolejbusovým tratím vznikají nové čtvrti ve městech. Pouze v oblasti elektromobility je rozvoj pomalejší, než se očekávalo, i v souvislosti s nízkou poptávkou,“ říká Linda Maršíková, manažerka EY Česká republika pro veřejný sektor.

V konkrétních číslech se evropské finance zasadily o 222 kilometrů nových a 128 kilometrů rekonstruovaných dálnic a silnic první třídy. Na regionálně významných silnicích se rekonstrukce podařila u 877 kilometrů.

Na železnici se podařilo modernizovat bezmála 400 kilometrů kolejí a postavilo se 26 kilometrů nových úseků. V návaznosti na budování nových cest a modernizaci těch stávajících lze pozorovat například pozitivní trend u dostupnosti krajských měst z různých částí kraje. 

Investice do infrastruktury patří kvůli socioekonomickému dopadu, který se k nim váže, mezi ty vůbec nejklíčovější a mají celorepublikový rozsah. Pro kvalifikované zhodnocení je ale zapotřebí delší časový rámec, než evaluované období nabízí. 

 „Případné pozitivní dopady nemůžeme očekávat ihned. Změna v dopravních preferencích je otázkou let a souvisí i se společenskou změnou, například s omezením vlastní spotřeby dopravy. Investice do modernizace silniční sítě pak zase mohou pomoci mimo jiné se snížením počtu dopravních nehod. I v tomto případě se ale jedná o komplexní fenomén, který nemůžeme připisovat jen intervencím ESIF,“ říká Linda Maršíková.

Jasné závěry nelze vyvádět ani z trendu využívání hromadné dopravy. Tato data totiž výrazně ovlivnila pandemie covidu-19, která bezprecedentně změnila chování lidí ve veřejném prostoru. Přesto lze od roku 2014 do začátku pandemie sledovat mírně pozitivní vývoj ve využívání hromadné dopravy všeho druhu. Česko patří v tomto ohledu mezi premianty Evropské unie. 

Staré výzvy přetrvávají

Přes hmatatelné úspěchy a výrazné investice do dopravní infrastruktury, kde více než 40 % všech výdajů za posledních osm let představovaly právě ESIF, se ale Česko stále potýká s velmi podobnými výzvami jako v roce 2014. A třeba v indexu kvality silniční sítě zůstává na zadních pozicích v celé EU. 

„Přestože je nesporným úspěchem, že silniční sítě budujeme, měli bychom zlepšit efektivitu výstavby. Oproti sousedním zemím v tempu nárůstu délky silniční a dálniční sítě zaostáváme, což souvisí i s náročností stavebních povolení. I u železnic modernizujeme, ale ne na v současnosti požadovanou přepravní rychlost. Máme krásná nádraží, ale po železnici jezdíme stále stejně rychle, jako přes 30 lety, to bychom měli změnit,“ říká Romana Smetánková. 

V případě aktuálního tempa výstavby silnic je pravděpodobné, že se plánované dálniční rozšíření nestihne do zamýšleného roku 2050. Průměrná délka přípravy velkých dopravních staveb se totiž pohybuje kolem 13 let. Velký prostor pro zlepšení zůstává Česku také v podpoře elektromobility, kde je třeba investovat zejména do nabíjecí sítě. 

„Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily zůstává i nadále výzvou nejen pro Českou republiku. I když v poměru na počet nových prodaných elektrických vozů je počet dobíjecích míst na evropském průměru, je tomu spíše z důvodu malého carparku elektrických vozů než úctyhodné výstavby,“ vysvětluje Zdeněk Dušek, partner EY Česká republika pro automotive. 

„Z pohledu infrastruktury nadále platí, že je nutné správně kombinovat výstavbu vysokorychlostního dobíjení na exponovaných místech, jako jsou města, komerční zóny nebo dopravní uzly a dálnice, s tradičním „pomalým“ dobíjením ve firmách, domech a bytové zástavbě. V neposlední řadě možná ještě větší výzvu a příležitost představuje úspěšná koncepce vodíkového dobíjení, která je v Česku zcela v plenkách,“ dodává Zdeněk Dušek.  

Právě tyto přetrvávající problémy mohou mít značný vliv na případný příliv vybraných zahraničních investic nebo na změnu dopravních preferencí českého obyvatelstva. Z pohledu environmentální udržitelnosti by pak měla snaha přeorientovat populaci na meziměstské cestování vlaky patřit mezi priority.