Ankara: stručné shrnutí výsledků summitu NATO

Summit NATO v Ankaře potvrdil kolektivní obranu, posílil evropskou roli a urychlil rozvoj výcviku operátorů dronů.

Summit NATO, který se odehrál v Ankaře 7. a 8. července 2026 byl očekáván s jistou nervozitou, ale jeho výsledek byl následně hodnocen pozitivně a závěrečná deklarace působí velice racionálně.

Na domácí scéně závěry summitu překrylo téma obsazení a vedení naší delegace, ale mnohem důležitější je  připomenout si klíčové výsledky jednání. 

Na prvním místě je to potvrzení kolektivní obrany. Všech 32 členů stvrdilo závazek vyplývající z článku 5 Washingtonské smlouvy s důrazem na spolupráci při přípravě na obranu proti ohrožení specificky ze strany Ruska.

Generální tajemník Mark Rutte označil summit jako model NATO 3.0, kdy aliance posílí, zvýrazní roli Evropy a sníží závislost na USA, aniž by to znamenalo umenšení pozice USA v rámci NATO. Zároveň konstatoval, že v součtu se NATO staví čelem k investicím do posílení obranyschopnosti. Investice celkově rostou, přestože úsilí jednotlivých členů není vyrovnané (diplomaticky řečeno).  

Přestože bylo období před summitem plné napětí a očekávalo se, že dojde k dalším střetům na téma Grónsko, Írán apod. jednání a závěrečné memorandum bylo krátké a střízlivé. Silně bylo akcentováno téma obranného průmyslu, navýšení transatlantických výrobních kapacit. Defence Industry Forum (NSDIF26), které probíhalo paralelně se summitem, vypracovalo či aktualizovalo dokumenty týkající se strategie průmyslové spolupráce v rámci zemí NATO jako „Strategy for Industry-NATO Cooperation“, dále dokumenty týkající se inovací „Innovation Scale-Up Package“ a žhavého tématu ohledně dronů (NATO's Drone Edge).

V neposlední řadě bylo probíráno téma Ukrajiny. Na jedné straně neprošel návrh Estonska na alokaci 0,25 % HDP členských zemí na pomoc Ukrajině, ale na druhou stranu se podařilo shromáždit objem závazků celých 70 miliard eur od účastníků summitu pro rok 2026.  

Co se stalo v Ankaře a nedostalo se na titulky novin

Mediální prostor v Česku zaplňovalo téma Ankary především co se týče složení a vedení naší delegace, mezinárodní média pak především komentovala výši závazků členů NATO a tak trochu pod radarem se schovaly podrobnosti agend probíraných na summitu. Jedním zajímavým tématem byla iniciativa zaměřená na novém technologie.  Dne 7. července ministři obrany Finska, Francie a Švédska oficiálně podepsali Přístupovou nótu (Note of Joining) k Memorandu o porozumění programu NFTE (NATO Flight Training Europe) společně se stávajícími 17 členskými státy. Celkový počet členů se tak zvýšil na 20 spojenců NATO.

Síť NFTE nyní zahrnuje 16 akreditovaných výcvikových center v 8 zemích, která poskytují 22 výcvikových kurzů zaměřených na:

• bojové letouny (Fast Jet),
• dopravní letectvo (Transport),
• vrtulníky (Helicopter),
• bezpilotní letecké systémy (Remotely Piloted Air Systems – RPAS).

Program pokrývá kompletní vzdělávací dráhu od základní kvalifikace až po pokročilý operační výcvik.

NFTE velice úzce navazuje na žhavé téma dronů

Ještě před rokem byly investice převážně směřovány do „tradičních“ oblastí zbraňových systémů – protiletecká obrana, tanky a podobně. Jistě pod vlivem zkušeností války na Ukrajině se mnohem více řeší otázka dronů: jejich vývoj & výroba, protidronová obrana (plán v NATO je investovat v příštích 5 letech 40 miliard dolarů do protidronové ochrany) ale také navýšení kapacit školení operátorů UAV.

Proto budou v rámci iniciativy Drone Edge spojenci využívat infrastrukturu NFTE také pro výcvik operátorů dronů, čímž se původní mandát zaměřený na výcvik leteckého personálu rozšíří i na oblast bezpilotních systémů.

NATO potvrdilo, že NFTE bude dále rozšířeno tak, aby podpořilo cíl pětinásobného navýšení kapacity výcviku operátorů dronů do konce roku 2027.

Podle odborných komentářů není hlavní výzvou nákup techniky, ale právě vytvoření dostatečně široké základny vyškolených: 

• operátorů,
• instruktorů,
• techniků,
• plánovačů misí,
• velitelů.

Vybudování těchto schopností zpravidla trvá déle než samotné pořízení vybavení.

Proč je to strategicky důležité

• Kromě oblasti dronů NFTE posiluje:
  • interoperabilitu mezi spojenci,
  • standardizaci výcviku a postupů,
  • sdílení nákladů a zátěže mezi členskými státy.

Umožňuje také příslušníkům letectev různých zemí cvičit společně již od raných fází jejich kariéry.

• NFTE je součástí širšího balíku tzv. „High Visibility Projects“, které byly představeny společně s iniciativou Drone Edge. Mezi ně patří například:
  • projekt standardizace munice GENIFR,
  • iniciativa pro rozvoj schopností přesných úderů (Precision Strike Capability),
  • nová iniciativa satelitní konstelace HALO,
  • program „Front Door for Industry“, tedy jednotné vstupní místo pro obranné společnosti.

Tyto projekty naznačují, že NATO se nesoustředí pouze na navyšování národních obranných rozpočtů, ale snaží se budovat sdílenou infrastrukturu v oblasti výcviku, pořizování vybavení a obranného průmyslu, která bude dlouhodobě posilovat kolektivní obranné schopnosti Aliance.