Zároveň se ale objevují pozitivní signály. Výzkum a vývoj jsou dnes vnímány jako třetí největší investiční výhoda Evropy a obavy z pomalého tempa inovací ustupují. Pomáhají tomu i regulatorní kroky – například návrh úprav evropského AI Act (tzv. Digital Omnibus), který má firmám usnadnit adopci a škálování umělé inteligence.
Výrazným paradoxem je dynamika samotného AI sektoru. Investice do projektů souvisejících s AI v Evropě v roce 2025 meziročně vzrostly o 96 % a vytvořily více než 14 000 pracovních míst. Růst zaznamenaly zejména Francie, Německo a Spojené království, a to i v době, kdy celkové investice do regionu klesaly.
Přesto Evropa zatím nedokáže plně konkurovat Spojeným státům nebo Číně. Až 43 % firem ji v oblasti AI vnímá jako méně atraktivní, mezi společnostmi bez evropské přítomnosti dokonce 55 %. Mezi hlavní bariéry patří regulatorní komplexita, nedostatek kvalifikovaných lidí, vyšší náklady na energie nebo pomalé povolovací procesy pro digitální infrastrukturu.
Firmy i investoři se shodují, že cesta ke zlepšení vede především přes zjednodušení regulace a posílení technologických dovedností. Významnou roli mohou sehrát i regulatorní sandboxy, které firmám umožní testovat inovace bez plné regulatorní zátěže od samého počátku.
Zásadní proměna se ale odehrává přímo uvnitř firem.