Nebyly nalezeny žádné výsledky
Obecné
Zobrazit všePeople
Zobrazit všePoslední hledání
Populární
Počet projektů FDI v Evropě v roce 2025 klesl o 7 %, přesto Evropa přilákala více než 5 000 investičních projektů.
Investice do AI projektů vzrostly meziročně o 96 %.
Počet projektů FDI v oblasti obrany vzrostl meziročně o 84 %.
Jak si Evropa stojí v globálním boji o investice a kde má největší příležitosti i slabiny? Odpovědi přináší nejnovější studie EY European Attractiveness Survey 2026, která vychází z pohledu stovek mezinárodních investorů. Data ukazují, že zatímco v některých oblastech Evropa ztrácí tempo, v jiných – jako je AI, obranný průmysl nebo energetika – naopak posiluje a hledá nové zdroje růstu.
Schopnost inovovat ve velkém zůstává jedním z klíčových faktorů dlouhodobé investiční atraktivity Evropy. Data však ukazují, že tempo není dostatečné. V roce 2025 klesly zahraniční investice do výzkumných a vývojových center o 30 % a počet nově vytvořených pracovních míst se propadl dokonce o 60 %.
Zároveň se ale objevují pozitivní signály. Výzkum a vývoj jsou dnes vnímány jako třetí největší investiční výhoda Evropy a obavy z pomalého tempa inovací ustupují. Pomáhají tomu i regulatorní kroky – například návrh úprav evropského AI Act (tzv. Digital Omnibus), který má firmám usnadnit adopci a škálování umělé inteligence.
Výrazným paradoxem je dynamika samotného AI sektoru. Investice do projektů souvisejících s AI v Evropě v roce 2025 meziročně vzrostly o 96 % a vytvořily více než 14 000 pracovních míst. Růst zaznamenaly zejména Francie, Německo a Spojené království, a to i v době, kdy celkové investice do regionu klesaly.
Přesto Evropa zatím nedokáže plně konkurovat Spojeným státům nebo Číně. Až 43 % firem ji v oblasti AI vnímá jako méně atraktivní, mezi společnostmi bez evropské přítomnosti dokonce 55 %. Mezi hlavní bariéry patří regulatorní komplexita, nedostatek kvalifikovaných lidí, vyšší náklady na energie nebo pomalé povolovací procesy pro digitální infrastrukturu.
Firmy i investoři se shodují, že cesta ke zlepšení vede především přes zjednodušení regulace a posílení technologických dovedností. Významnou roli mohou sehrát i regulatorní sandboxy, které firmám umožní testovat inovace bez plné regulatorní zátěže od samého počátku.
Zásadní proměna se ale odehrává přímo uvnitř firem.
AI nemění jen to, co firmy dělají. Mění i to, jak to dělají, a tím se mění i profil lidí, které potřebují. Nestačí přijmout datového vědce, firmy musí zajistit, aby každý manažer, každý obchodník, každý HR ředitel rozuměl tomu, co AI umí a co neumí, a toho využít. Firmy, které zavádějí komplexní programy AI gramotnosti, budou mít v horizontu 12–24 měsíců výraznou výhodu. Ty, které čekají, ji budou složitě dohánět.
Zdeněk Dušek
EY Česká republika, Partner, Business Consulting
Právě schopnost přenést AI z technologického experimentu do každodenního fungování organizace tak může rozhodnout o tom, zda Evropa dokáže svůj inovační potenciál skutečně proměnit v dlouhodobou konkurenční výhodu.
Geopolitické krize ukázaly, jak nákladná může být závislost na dodavatelích mimo Evropu. Proto roste důraz na podporu strategických odvětví – od polovodičů a AI přes CleanTech až po obranný průmysl. Tyto sektory mají klíčový potenciál pro budoucí růst, inovace i zaměstnanost.
Firmy zároveň vidí prostor ke změně: 87 % průmyslových lídrů v Evropě věří, že dokážou snížit závislost na dodavatelích z jiných regionů. To ale znamená posilovat lokální výrobu, výzkum i talentovou základnu.
Výraznou dynamiku dnes vykazuje obranný sektor. Po oznámení evropského plánu ve výši 800 miliard eur vzrostl počet projektů přímých zahraničních investic (FDI) v sektoru obrany o 84 %, což naznačuje značný potenciál dalšího růstu tohoto sektoru.
Česká republika zde má nadprůměrné předpoklady. Historicky silný obranný průmysl, kvalifikované strojírenství, zkušenosti s komplexní vojenskou výrobou. Reálné příležitosti vidíme ve čtyřech oblastech: munice a střelivo, elektronické systémy a drony, budování protivzdušné obrany a dlouhodobá údržba bojové techniky NATO. Klíčem je proaktivní spolupráce se státem i evropským obranným průmyslem.
Petr Kováč
EY Česká republika, ředitel v oddělení EY-Parthenon
Evropa i přes celkově opatrnější investiční náladu přitahuje kapitál do klíčových oblastí budoucího růstu. Investice do AI projektů v roce 2025 vzrostly o 96 % a vytvořily více než 14 tisíc pracovních míst. Současně posilují investice do nízkouhlíkové energetiky (+25 %), které reagují na tlak na energetickou bezpečnost i rostoucí poptávku po kapacitách pro datová centra.
Naopak tradiční odvětví, jako automobilový, chemický nebo farmaceutický průmysl, čelí poklesu investic v důsledku vyšších nákladů, regulatorních bariér a globální konkurence.
V oblasti energetiky má silnou výchozí pozici i Česká republika.
Máme reálnou šanci stát se lídrem renesance jaderné energetiky v Evropě. Výstavba nových bloků v Dukovanech a modulárního reaktoru v Temelíně nás může etablovat jako referenční trh pro novou generaci zdrojů v regionu a vytvořit impuls pro rozvoj domácích dodavatelských kapacit, které se uplatní i v zahraničí. Česká republika může stavět na silném know-how jak zavedených energetik, tak i na schopnosti nových hráčů vytvořit investiční příležitosti doma i v zahraniční a přilákat zahraniční kapitál.
Tomáš Skuček
EY Česká republika, ředitel v týmu strategického poradenství, EY-Parthenon
Právě schopnost navázat na existující know-how a přetavit investice do dlouhodobé průmyslové základny bude klíčová pro udržení konkurenceschnosti Evropy.
Obnovení konkurenceschopnosti Evropy bude vyžadovat dodatečné investice ve výši až 800 miliard eur ročně. Veřejné rozpočty však samy o sobě nestačí – klíčové bude zapojení soukromého kapitálu.
Ten v Evropě existuje, ale nedaří se ho efektivně mobilizovat. Přibližně 300 miliard eur ročně odtéká mimo Evropu, především do USA. Důvodem jsou fragmentované kapitálové trhy, regulatorní překážky i konzervativní struktura úspor.
„Je to kombinace více faktorů. Zaprvé struktura úspor: Evropané drží historicky velkou část aktiv v konzervativních nástrojích a Česká populace je v tomto extrém i v rámci Evropy a drží enormní část úspor na bankovních účtech. Postupně se to ale mění, a tento kapitál se přesouvá do investic. Bohužel mnohdy do zámoří, neboť kapitálové trhy v USA poskytují uživatelsky přívětivější prostředí. A dále je zde i otázka finanční gramotnosti a důvěry – i více než 15 let po finanční krizi přetrvává nedůvěra v kapitálové trhy.
Petr Kováč
EY Česká republika, ředitel v oddělení EY-Parthenon
Pozitivní signál přináší rostoucí aktivita ve finančních službách, které pomáhají kapitál efektivněji alokovat. Klíčovou výzvou ale zůstává vytvořit prostředí, které umožní evropským firmám růst a financovat své ambice doma, nikoli v zahraničí.
Evropa stojí na zásadním rozcestí. Kombinace geopolitických tlaků, nároků na energetickou transformaci, posilování strategických odvětví, nástupu AI i potřeby mobilizovat kapitál bude určovat její další investiční atraktivitu.
Zároveň má ale silné základy – velký jednotný trh, kvalitní infrastrukturu i aktivní přístup k udržitelnosti. I proto 60 % firem očekává, že se atraktivita Evropy v příštích třech letech zlepší.
Klíčovou výzvou nyní je tento potenciál využít: propojit inovace, kapitál i průmyslovou základnu tak, aby Evropa dokázala vyjít ze současných změn silnější, konkurenceschopnější a dlouhodobě atraktivní pro investory.
