CSRD: Zkušenosti s první vlnou ověřování zpráv o udržitelnosti

S příchodem finančního roku 2025 došlo napříč Evropou k prvním povinným prověrkám zveřejňovaných informací o udržitelnosti za rok 2024 v souladu s Evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). V České republice tuto povinnost stanoví Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a Zákon o auditorech (č. 93/2009 Sb.). Ověřování se dotklo velkých účetních jednotek nebo velkých konsolidujících účetních jednotek velké skupiny, které jsou subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročily kritérium počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.  V tomto článku vás seznámíme s průběhem prvních prověrek, které byly připraveny v souladu s ESRS, a hlavních oblastí, které by vykazující společnosti neměly podcenit.

Postup auditora

V současnosti je dle CSRD odpovědností auditora poskytnout tzv. omezenou jistotu (limited assurance) dle mezinárodních standardů pro ověřovací zakázky ISAE 3000 (revidované znění). Výsledkem této prověrky je ujištění, že auditor během postupů nezjistil nic, co by naznačovalo, že informace nejsou ve všech významných ohledech správné.

Hlavní postupy auditora jsou následující:

• Seznámí se s procesem dvojí významnosti prostřednictvím:
  • dotazování
  • přezkoumání interní dokumentace společnosti
  • posouzení, zda jsou důkazní informace, které byly získány, v souladu s popisem uvedeným v bodě ESRS 2 IRO-1.
• Seznámí se s procesem, který společnost používá pro sestavení (konsolidované) zprávy o udržitelnosti
  • Seznámí se s kontrolním prostředím společnosti a s jejími procesy a informačními systémy relevantními pro sestavení (konsolidované) zprávy o udržitelnosti, především pomocí dotazování (přístup ke sběru dat, přístup k vykazování dle nařízení o EU taxonomii).
• Identifikuje rizika významných nesprávností
  • Určí oblasti, kde by mohlo dojít k významným chybám nebo zkreslení prezentovaných dat: např. z důvodu manuálního sběru dat nebo nejednotné metodiky napříč entitami.
• Dotazuje se a aplikuje analytické postupy, případně detailní testování
  • Posuzuje, zda je struktura a prezentace zprávy o udržitelnosti v souladu se standardy ESRS.
  • Dotazuje se příslušných pracovníků a provádí analytické postupy u vybraných vysvětlujících a popisných informací.
  • Provádí testy věcné správnosti na vzorku vybraných vysvětlujících a popisných informací: oproti plnému auditu se většinou neprovádí detailní testování.
  • Získává důkazní informace o metodách používaných pro tvorbu významných odhadů a výhledových informací a jak tyto metody společnost aplikuje.
  • Seznámí se s procesem identifikace hospodářských činností způsobilých pro taxonomii a činností, jež jsou v souladu s taxonomií, a provede další postupy na vysvětlujících a popisných informacích týkajících se taxonomie EU.

Hlavní poznatky z prvních ověření zpráv o udržitelnosti dle CSRD

Průběh ověřovací zakázky záleží na připravenosti všech zainteresovaných stran. Na základě zkušeností s proběhlými zakázkami je pro společnosti klíčové nepodceňovat obzvláště následující oblasti:

1.  Správné a včasné vyhodnocení dvojí významnosti

Je důležité věnovat dostatečnou pozornost přípravě a vyhodnocení dvojí významnosti, která představuje klíčový prvek souladu s požadavky standardu ESRS. Provedení by mělo být doloženo relevantní procesní dokumentací (včetně celého seznamu hodnocených dopadů, rizik a příležitostí), která transparentně popisuje použitý přístup a stanovení významných (materiálních) témat ve zprávě o udržitelnosti. Společnosti by také neměly zapomínat na svůj hodnotový řetězec. Například v případě finančního sektoru je potřeba myslet na nepřímé dopady vznikající prostřednictvím financovaných aktivit jako jsou např.  poskytnuté úvěry, investice a pojištění.    

Při určování významných témat je třeba vnímat i názory různých zainteresovaných stran. Při identifikaci významných témat mohou pomoci i sektorové zvyklosti, tj. jaká témata považují společnosti v daném sektoru za významná. V červenci EFRAG zveřejnil benchmarking vydaných zpráv o udržitelnosti v roce 2025, včetně zastoupení významných témat dle analyzovaného sektoru.

2.  Průběžná dokumentace postupů

Zásadní roli při zajištění transparentnosti a doložení auditní stopy hraje vypracování metodik k jednotlivým oblastem reportingu jako např. výpočet uhlíkové stopy, přístup ke sběru dat o zaměstnancích nebo přístup k vykazování dle taxonomie EU. Nastavení a formalizace těchto procesů také společnosti umožní mít sjednocenou metodiku, čímž zajistí co nejvyšší možnou přesnost sbíraných a zveřejňovaných informací.  Právě přesnost a dostupnost dat bývá náročnější obzvláště v environmentální oblasti. Ve finančním sektoru se skrývají úskalí především v kalkulaci emisí z financovaných aktivit (rámec 3.15) vzhledem k velkému množství dat od třetích stran. Pro sektor real estate může být výzvou koordinace sběru dat u širokého portfolia nemovitostí. Subjekty také zřídkakdy vyhodnocují očekávané finanční dopady klimatických rizik. 

3.  Naplánování a dodržování časového harmonogramu ověřovací zakázky  

Včasná příprava podkladů již ve fázi sestavování zprávy o udržitelnosti a naplánování dosažitelných termínů jsou klíčové pro plynulý průběh zakázky. Ověřovací práce auditora bývají rozděleny do dvou fází. První fáze probíhá před uzavřením vykazovacího období, kdy se auditor především seznamuje s rozsahem reportingu (včetně procesu dvojí významnosti), kontrolním prostředím a přístupem ke sběru dat. Druhá fáze probíhá ve chvíli, kdy je vykazovací období uzavřeno, a je tedy možné ověřovat data, která se objeví ve zprávě o udržitelnosti. Finalizace spočívá v revizi konečné zprávy o udržitelnosti, kdy auditor kontroluje soulad vykazovaných hodnot s již ověřovanými čísly a správnost a srozumitelnost textu dle standardů ESRS. Pokud sběr dat nebo příprava textace zprávy o udržitelnosti nabere zpoždění, stejné zpoždění pak nabírá i samotné ověření.

4.  Koordinace činností různých oddělení/entit společnosti

Příprava prohlášení o udržitelnosti vyžaduje úzkou spolupráci napříč celou organizací. Mimo tým odpovědný za ESG jsou často součástí procesu například oddělení lidských zdrojů, financí či řízení rizik, která poskytují důležitá data a kontext pro jednotlivé oblasti reportingu. V případě konsolidované skupiny je navíc nezbytné zajistit koordinaci mezi jednotlivými společnostmi skupiny a sjednotit mezi nimi reportovací přístup pro zajištění konzistence a srovnatelnosti vykazovaných informací napříč celou skupinou.

Společnosti také musí dbát na specifika odvětví, ve kterém podnikají. Například v sektoru real estate je pro naplnění veškerých požadavků v environmentální oblasti obzvláště důležitá komunikace s jednotlivými manažery, kteří mají na starosti správu portfolia nemovitostí.

U velkých skupin, které konsolidují entity z vícero sektorů a zemí, je třeba dávat pozor na možné rozdíly v legislativních požadavcích v některých oblastech. Také je třeba nezapomenout na to, že i účetně menší jednotky mohou podnikat v odvětvích s významným environmentálním nebo sociálním dopadem.