Plány klimatického přechodu: Přístup firem k udržitelnosti

EY Global Climate Action Barometer (2024) přináší zjištění, že navzdory průběžně zlepšujícímu se zveřejňování informací musí společnosti přijmout významnější opatření v oblasti klimatu.

Shrnutí

• Přestože se zvýšila kvalita (54 %) a pokrytí (94 %) zveřejňování informací souvisejících s klimatem, růst neodpovídá tempu potřebnému k odvrácení hrozící klimatické krize.
• Zatímco většina společností (81 %) si je vědoma fyzických klimatických rizik, kterým čelí v souvislosti se změnou klimatu, pouhých 19 % přijalo plány na zmírnění těchto rizik.
• Přijetím plánu přechodu mohou podniky urychlit dekarbonizaci a energetickou transformaci nezbytnou k utváření udržitelné budoucnosti.

Navzdory hrozbě změny klimatu společnosti neurychlují svůj přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v souladu s cílem Pařížské dohody z roku 2015. Na nedostatek aktivity v této oblasti upozorňuje i 2024 EY Global Climate Action Barometer, který odhaluje, že celosvětově méně než polovina (41 %) velkých společností zveřejnila plán přechodu na zmírnění změny klimatu, přestože globální teploty dosahují nových maxim.

Ačkoliv bylo v průběhu času zaznamenáno výrazné zlepšení zveřejňování informací, a to z 61 % v prvním vydání Barometru v roce 2018 na 94 % v roce 2024, kvalita těchto informací se nezlepšuje stejným tempem. Průměrné skóre kvality zveřejňování informací v roce 2024 je 54 %, nárůst z 31 % v roce 2018. Pokrytí bylo měřeno přidělením procentuálního skóre na základě počtu doporučení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD), které společnosti zohlednily. Skóre 100 % znamenalo, že společnost zveřejnila určitou úroveň informací v souladu s každým z doporučení bez ohledu na kvalitu poskytnutých informací. Společnostem bylo dále uděleno hodnocení na základě kvality zveřejněných informací vyjádřené jako procento maximálního skóre, pokud společnost implementovala všech 11 doporučení TCFD.

Finanční dopad změny klimatu

Barometr zdůrazňuje, že podniky ve svých účetních závěrkách dosáhly pouze omezeného pokroku, pokud jde o uvádění rizik souvisejících s klimatem. Jen třetina (36 %) společností ve svých finančních výkazech zmínila finanční dopad spojený se změnou klimatu. A to navzdory tomu, že 67 % respondentů provedlo analýzu scénářů souvisejících s klimatem. Většina společností je si tak pravděpodobně vědoma potenciálních klimatických hrozeb, kterým může čelit.

Nedostatečný pokrok v této oblasti by měl být důvodem k obavám. Z analýzy provedené pro Barometr vyplývá, že pokud nebudou v oblasti klimatu přijata žádná další opatření, očekává se, že průměrné HDP v 51 hodnocených zemích klesne do roku 2100 o 35 %.

Navzdory těmto scénářům řada společností stále neklade klimatické riziko do souvztažnosti s finančním dopadem, a to patrně v důsledku dvou zcela odlišných časových horizontů: Firmy obvykle finančně plánují na tři až pět let dopředu, zatímco klimatická rizika se mohou projevit až mnohem později.

Většina společností (81 %) si je vědoma fyzických klimatických rizik (např. změny teploty, dostupnosti vody). Třetina společností (32 %) označila alespoň jedno klimatické riziko za riziko s velkým finančním dopadem. O poznání méně společností, konkrétně 19 %, přijalo plán ke zmírnění fyzických rizik.

Cesta k udržitelnosti

Absenci výraznějšího pokroku podtrhuje i přístup společností ke zpracování plánů přechodu nebo dekarbonizačních plánů. Pouze 41 % letos hodnocených společností uvedlo, že mají plán přechodu, dalších 21 % zatím plán nemá, ale zveřejnilo ambice jej v budoucnu zavést.

Z analýzy zveřejněných informací v souvislosti s plánováním dekarbonizace vyplývá, že převážná většina posuzovaných společností (83 %) si stanovila pouze krátkodobé cíle (do roku 2030).

Cíle jsou přitom pro urychlení přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku zásadní. Pokud si společnosti stanovují cíle, dávají tím najevo, že mají v úmyslu přijmout v oblasti klimatu opatření, která jsou v souladu s dosažením cílů Pařížské dohody z roku 2015 a omezením globálního oteplování na 1,5 °C (ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí). Cíle, které byly ověřeny iniciativou Science Based Targets (SBTi), jsou obecně považovány za ukázku dobré praxe, jelikož stanovují konkrétní časové harmonogramy a dostatečně ambiciózní tempo dekarbonizace.

Rozsah emisí zvažovaných ve svých cílech zveřejnilo celkově 78 % hodnocených společností. Polovina (50 %) ve svých cílech zvažovala všechny tři rozsahy (Scope 1, 2, 3), zatímco 21 % zvažovalo pouze Scope 1 a 2. Pokud jde o přístup k dekarbonizaci, společnosti dávají přednost snížení emisí ve Scope 2. Některé snižují spotřebu elektřiny, zpravidla však zmenšují svou uhlíkovou stopu prostřednictvím nákupu energie z obnovitelných zdrojů nebo certifikátů energie z nich. Barometr ukazuje, že podniky investují méně do iniciativ zaměřených na emise Scope 1 a Scope 3. To je znepokojující, protože emise Scope 3 často představují většinu celkových emisí skleníkových plynů společnosti a jejich snížení je klíčem k dosažení skutečné dekarbonizace.