EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Zobrazit všechny výsledky pro
'
'
Nebyly nalezeny žádné výsledky
Obecné
Zobrazit všePeople
Zobrazit všePoslední hledání
Populární
-
Blahoslav Němeček: Velké podniky musí kvůli zastropování cen energií zohlednit limity majetkového prospěchu
19 čvc 2024 EY -
Práce s daty, AI i nová očekávání. Jak zvládnout přerod výrobního průmyslu
01 srp 2024 EY -
Jan Pich: Umělá inteligence je pouze tak dobrá, jaká jsou data, na nichž je vyškolena
09 lis 2023 Technology
Stručný přehled
- Vylepšené klíčové ukazatele výkonnosti: Kapitálové výdaje vedou ve způsobilosti, obrat a provozní výdaje vykazují vyrovnané vzorce.
- Přidání čtyř nových environmentálních cílů mělo na způsobilost pouze malý dopad, přičemž procento zůstalo relativně nízké.
- Zmírňování změny klimatu (CCM) vykazuje ve srovnání s ostatními cíli i nadále vyšší procento způsobilosti a sladění.
V březnu 2018 navrhla Evropská komise „Akční plán pro udržitelné financování“, strategickou iniciativu zaměřenou na směřování investic do udržitelných projektů a činností, jejímž konečným cílem je učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.
Základním kamenem tohoto plánu bylo vytvoření klasifikačního systému, který by poskytl společný jazyk a jasnou definici toho, co je udržitelná hospodářská činnost. Nařízení EU 2020/852, známé jako „nařízení o taxonomii“ nebo „taxonomie EU“, bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. června 2020 a vstoupilo v platnost dne 12. července 2020. Toto nařízení stanoví kritéria, podle nichž lze hospodářskou činnost považovat za environmentálně udržitelnou, a poskytuje společnostem, investorům a tvůrcům politik přesné definice, na jejichž základě lze určit, zda je možné danou činnost považovat za environmentálně udržitelnou.
Nařízení o taxonomii se vztahuje na podniky s povinností zveřejňovat nefinanční výkazy nebo konsolidované nefinanční výkazy. Patří sem subjekty veřejného zájmu (SVZ) s více než 500 zaměstnanci a s příjmy přesahujícími 40 milionů eur nebo s rozvahou 20 milionů eur. Nařízení se vztahuje také na účastníky finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty.
Nefinanční podniky jsou povinny zveřejnit podíl svých činností, které jsou způsobilé pro taxonomii a které jsou s taxonomií sladěny. Toto zveřejnění musí být provedeno z hlediska tří klíčových ukazatelů výkonnosti:
- Obrat
- Kapitálové výdaje (CapEx)
- Provozní výdaje (OpEx)
Finančním podnikům nařízení ukládá zveřejňovat informace o tom, jak a do jaké míry jsou činnosti podniku spojeny s hospodářskými činnostmi, jež lze považovat za environmentálně udržitelné (sladěné činnosti). Klíčové ukazatele výkonnosti pro tyto finanční instituce jsou přizpůsobeny tak, aby zachytily podíl investic nebo pojistného směřujícího do ekologicky udržitelných hospodářských činností, a liší se od klíčových ukazatelů výkonnosti požadovaných pro nefinanční podniky.
Evropská komise přijala postupný přístup k zavádění taxonomických informací do výkaznictví nefinančních podniků:
|
Fiskální rok |
Požadavky na výkaznictví |
|---|---|
|
2021 |
Společnosti byly požádány, aby uvedly podíl taxonomických KPI s ohledem na činnosti způsobilé k taxonomii pro cíle CCM a CCA (podle nařízení v přenesené pravomoci pro oblast klimatu). |
|
2022 |
Společnosti byly požádány, aby uvedly podíl taxonomických KPI s ohledem na činnosti způsobilé k taxonomii a sladěných taxonomických činností pro cíle CCM a CCA (podle nařízení v přenesené pravomoci pro oblast klimatu). Tyto podíly byly vykázány ve třech povinných tabulkách, po jedné pro každý KPI. |
|
2023 |
Komise v červnu 2023 přijala nařízení v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí a změnu nařízení v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Nefinanční podniky musely za fiskální rok 2023 zveřejnit procento způsobilosti pro činnosti zavedené v červnu 2023.
Nařízení v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí rovněž podnikům ukládá, aby sdělily podíly taxonomických KPI pro činnosti způsobilé podle taxonomie ohledně zbývajících čtyř environmentálních cílů, a to bez vyhodnocení sladění. Změny stávajících činností v rámci nařízení v přenesené pravomoci pro oblast klimatu musí být zahrnuty do analýzy sladění, ovšem analýza sladění se netýkala nových činností souvisejících s klimatem zveřejněných v červnu 2023 (byly vyžadovány pouze výkazy týkající se způsobilosti). Změnami byly zavedeny aktualizované a doplňující vzory pro taxonomické KPI. |
Nařízení v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby finanční společnosti zahrnovaly klíčové ukazatele výkonnosti vykazované jejich protistranami do svých vlastních výpočtů klíčových ukazatelů výkonnosti, jako je například ukazatel aktiv sladěných s taxonomií (GAR). Proto měly finanční společnosti dvouleté přechodné období na přípravu. Počínaje fiskálním rokem 2023 začaly vykazovat základní klíčové ukazatele výkonnosti, které uvádí, jak dobře plní cíle v oblasti klimatu, jako je snižování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Předtím finanční společnosti pouze uváděly, jaká část jejich obchodů je či není způsobilá podle pravidel taxonomie.
1
Kapitola 1
Hlavní zjištění: finanční podniky
Většina společností spadajících do oblasti působnosti využívá nové šablony
Analýza v následujících částech zprávy poskytuje vhled do praxe zveřejňování informací podle taxonomie mezi finančními podniky v Evropě:
- Ze 79 finančních podniků jich 15 neuvedlo příslušné informace podle taxonomie ani ve výroční zprávě za rok 2023, ani ve zprávě o udržitelnosti.
- Podle očekávání byly zveřejněné šablony omezeny na způsobilost taxonomie a sladění s environmentálními cíli v oblasti klimatu. Dobrovolné informace o dalších čtyřech environmentálních cílech chyběly, přičemž finanční podnik jako důvod uvedl nedostupnost údajů od protistran.
- Podstatná část finančních podniků v oblasti působnosti (59 ze 79) zahrnula do svých zveřejňovaných informací v rámci taxonomie dodatečné šablony týkající se činností, jež jsou způsobilé pro taxonomii, a činností souvisejících s energií ze zemního plynu a jádra. Z toho 39 finančních podniků zveřejnilo všechny související šablony založené na obratu i na kapitálových výdajích.
- Pouze 22 % zveřejněných informací v rámci taxonomie (17 ze 79) bylo ověřeno nezávislým auditorem. Více než 64 % z nich (11 ze 17) pocházelo ze Španělska (kde je toto ověření povinné) a Německa. Téměř všechna poskytnutá ověření byla omezená, pouze jedna pojišťovna získala přiměřené ověření.
- Některé pojišťovny přepracovaly způsobilost na základě údajů zveřejněných v předchozím vykazovaném roce.
- Vzhledem k novým požadavkům na vykazování zavedeným pro rok 2023 není možné porovnat současné zveřejňované údaje s údaji z předchozích let.
Úvěrové instituce
Příspěvek bank k cílům Evropské unie v oblasti životního prostředí se odráží v taxonomii způsobilosti expozic financujících hospodářské činnosti a aktiva. To naznačuje potenciální příspěvek úvěrového a investičního portfolia bank k cílům v oblasti životního prostředí, přičemž se hodnoty pohybují od 0 % do 88,25 % a průměr činí 33,24 %. Na druhé straně úvěrové instituce poprvé vykázaly sladění expozic financujících hospodářské činnosti a aktiva podle taxonomie, což ukazuje skutečný příspěvek úvěrového a investičního portfolia bank k cílům v oblasti životního prostředí.
Klíčová metrika, známá jako GAR, udává podíl příslušných aktiv sladěných s taxonomií na celkových pokrytých aktivech. Rozmezí pro GAR na základě obratu se pohybuje od 0 % do 10 % s průměrem 1,77 % a pro akcie GAR na základě kapitálových výdajů se pohybuje rovněž od 0 % do 10 % s průměrem 2,01 %.
Kromě GAR banky poprvé vykázaly tyto další povinné klíčové ukazatele výkonnosti:
- GAR (tok): Tento klíčový ukazatel výkonnosti udává příliv nových aktiv sladěných s taxonomií v poměru k celkovému objemu krytých aktiv. Pohybuje se v rozmezí od 0 % do 10,40 % s průměrem 1,90 % pro GAR (tok) na základě obratu a od 0 % do 23,90 % s průměrem 3,02 % pro GAR (tok) na základě kapitálových výdajů.
- Finanční záruky (FinGuar): Tento klíčový ukazatel výkonnosti ukazuje podíl finančních záruk přizpůsobených taxonomii ve vztahu k celkovému počtu pokrytých finančních záruk. Pohybuje se v rozmezí od 0 % do 25 %, s průměrem 2,32 % pro finanční záruky na základě obratu, a od 0 % do 42,50 %, s průměrem 5,50 % pro finanční záruky na základě kapitálových výdajů.
- Spravovaná aktiva (AuM): Tento klíčový ukazatel výkonnosti udává podíl spravovaných aktiv v souladu s taxonomií na celkových spravovaných pokrytých aktivech. Pohybuje se v rozmezí od 0 % do 84 % s průměrem 3,48 % pro spravovaná aktiva na základě obratu a od 0 % do 92 % s průměrem 4,47 % pro spravovaná aktiva na základě kapitálových výdajů.
Expozice bank vůči aktivům způsobilým k použití taxonomie a aktivům s ní sladěným zahrnuje především retailové hypotéky a spotřebitelské úvěry na vozidla a renovaci budov.
Sestavení povinných šablon se stalo náročnějším kvůli rozsáhlým požadovaným informacím a zavedení složitých šablon pro další klíčové ukazatele výkonnosti. To také vedlo ke zvýšení nejistoty v interpretaci. Počet zveřejňovaných informací v taxonomii se oproti fiskálnímu roku 2022 výrazně zvýšil, přičemž počet stránek dosáhl u šablon taxonomie 90 bez zohlednění kvalitativních informací.
Téměř všechny banky vypočítaly své klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu i kapitálových výdajů svých protistran a zveřejnily tyto informace v samostatných šablonách. Většina bank navíc poprvé zveřejnila šablony pro jádro a zemní plyn.
Pojišťovny
Příspěvek pojišťoven k cílům EU v oblasti životního prostředí je vyjádřen dvěma klíčovými ukazateli:
- KPI v oblasti upisování: To odráží skutečný příspěvek upisovacího portfolia pojistitelů k CCM a CCA. Rozsah tohoto klíčového ukazatele výkonnosti je od 0 % do 9,8 %, průměrně 2,6 %.
- KPI v oblasti investic: To ukazuje skutečný příspěvek investičního portfolia k dosažení cílů v oblasti klimatu. Podíl sladění je u CCM stále nejvyšší a pohybuje se od 0,13 % do 3,37 % na základě obratu (průměr 1,69 %) a od 0,17 % do 5,34 % podle kapitálových výdajů (průměr 2,41 %).
Při srovnání obou klíčových ukazatelů výkonnosti přispívají pojistitelé v relativním vyjádření více k cílům souvisejícím s klimatem prostřednictvím svých upisovacích činností. V absolutním vyjádření je však potenciální příspěvek prostřednictvím investičního portfolia vzhledem k jeho velikosti mnohem větší. Všichni pojistitelé vypočítali své aktivity sladěné s taxonomií pomocí obratu i kapitálových výdajů svých protistran.
Jelikož však informace o sladění s taxonomií vycházejí ze zveřejněných informací společností, do nichž bylo investováno, pojišťovny se potýkaly s problémy při získávání potřebných údajů od svých protistran. Klíčové ukazatele výkonnosti obvykle zahrnovaly pouze nefinanční podniky, do nichž bylo investováno, protože údaje o sladění od finančních podniků nebyly snadno dostupné.
Při srovnání bank a pojišťoven se zdá, že aktiva bank sladěná s taxonomií jsou relativně vyšší než aktiva pojišťoven. To může naznačovat, že banky jsou „ekologičtější“ než pojišťovny, ale rozdíl je způsoben především dostupností údajů, která je ovlivněna obchodním modelem a rozsahem přístupu k informacím o protistranách.
Očekává se, že investiční klíčový ukazatel výkonnosti se bude dále zvyšovat s tím, jak se bude zlepšovat dostupnost a kvalita dat. Toto očekávání je podpořeno ukazatelem pokrytí, který představuje podíl aktiv krytých klíčovým ukazatelem výkonnosti ve vztahu k celkovým aktivům. Míra pokrytí pojistitelů je relativně vyšší než u bank, což svědčí o komplexnějším rozsahu výkaznictví.
2
Kapitola 2
Co se chystá v oblasti taxonomického výkaznictví?
Strategické poznatky pro zvládnutí výzev v oblasti výkaznictví v roce 2024.
Z postupů výkaznictví podle taxonomie 2024 vyplývá, že podniky výrazně zvýšily své úsilí o splnění požadavků na zveřejňování informací, přičemž nové činnosti byly přidány jak prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí, tak prostřednictvím změn nařízení v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Proto je nezbytné, aby společnosti pokračovaly ve vývoji robustní infrastruktury pro výkaznictví a zvyšovaly kvalitu informací o udržitelnosti, aby se přizpůsobily standardům finančního výkaznictví.
Na základě zkoumání příkladů zveřejňovaných informací a zkušeností získaných při poskytování pomoci podnikům při přípravě kvalitativních i kvantitativních informací o taxonomii EU byly jako hlavní problémy ve vykazovací praxi identifikovány následující skutečnosti:
- Složitá šablona pro zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti: Rozsáhlé informace požadované pro každý klíčový ukazatel výkonnosti v kombinaci s novou a složitější šablonou a zavedením dalších tabulek zvýšily obtížnost a interpretační nejistotu při sestavování povinných šablon.
- Potíže se získáváním informací: Přestože byla požadována pouze způsobilost pro další čtyři environmentální cíle, zveřejnění informací do roku 2023 vyžadovalo mnohem větší objem informací, které nebyly přímo k dispozici a které bylo třeba shromáždit. Některé společnosti se při shromažďování dokumentace potýkaly s problémy při poskytování dostatečných důkazů pro analýzu sladění, a v důsledku toho mohly zaujmout konzervativní přístup.
- Přetrvávající nejasnosti v interpretaci: Navzdory často kladeným otázkám, které Evropská komise zveřejnila v konečné verzi, přetrvávaly nejasnosti ohledně výkladu některých aspektů nařízení o taxonomii. Kromě toho chyběly dostatečné pokyny k aktualizacím, jež zavedlo nařízení v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí, a Komise se jimi dosud plně nezabývala.
- Splnění TSC: Zavedení a změny TSC, které byly často přísnější než dříve, přispěly ke složitosti posuzování sladění. Mnohé podniky se ukázaly jako nedostatečně připravené na poskytování požadovaných informací. Některé TSC jsou sice v souladu s místními a evropskými předpisy, ale jejich použití na činnosti prováděné mimo Evropu působí potíže při zjišťování očekávaného sladění.
- Nejistota ohledně minimálních záruk: Přetrvávaly nejasnosti ohledně toho, jak řešit požadavky článku 18 nařízení, což vedlo k výkladovým pochybnostem o tom, co by mělo být považováno za „minimum“ v souvislosti se zárukami.
Překonání těchto obtíží vyžaduje průběžné studium a školení v souvislosti s neustále se vyvíjejícím nařízením. Zveřejňování informací bude muset být stále komplexnější, což si může vyžádat úpravu interních systémů shromažďování informací. Kromě toho mohou být společnosti nuceny k překonání některých nedostatků v přizpůsobení investovat, což jim umožní splnit TSC.
V očekávání dalších požadavků, které vstoupí v platnost v nadcházejících letech, je nezbytné připravit se na to, co nás čeká, i na další události.
Vývoj taxonomického výkaznictví:
Celkově lze říci, že požadavky na zveřejňování informací představují pro společnosti, které vykazují informace související s taxonomií, i nadále značné problémy. Od příštího roku bude provádění hodnocení sladění s dalšími čtyřmi environmentálními cíli vyžadovat větší úsilí a lepší infrastrukturu pro výkaznictví, aby se překlenula propast mezi finančními klíčovými ukazateli výkonnosti a požadavky na udržitelnost. V důsledku toho je nutné další vedení prostřednictvím dalších dokumentů (např. často kladených otázek a sdělení Komise) a dialog mezi institucemi a podniky, aby byl zajištěn soudržný přístup napříč odvětvími.
Souvislost se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD):
Směrnice CSRD, kterou schválila Rada EU a Parlament EU v listopadu 2022, nařizuje, že společnosti, na které se vztahuje, budou muset mít své zprávy o udržitelnosti, včetně taxonomického výkaznictví, ověřeny nezávislým auditorem. Povinné ověření zveřejněných zpráv podle taxonomie bude vyžadovat, aby se společnosti připravily z hlediska dokumentovatelnosti své analýzy způsobilosti a TSC.
Souvislost s evropskými zelenými dluhopisy:
Pro fiskální rok 2023 přijala Rada nařízení, kterým se zavádí evropský standard pro zelené dluhopisy a stanoví jednotné požadavky pro emitenty, kteří chtějí své dluhopisy označit jako evropské zelené dluhopisy (EuGB). Využitím kritérií taxonomie EU posiluje tato dobrovolná norma svou pozici jako měřítko pro investory a společnosti, které chtějí významně přispět k cílům unie v oblasti životního prostředí. Toto propojení s nařízením o taxonomii výrazně zvýší důraz na kvalitu informací týkajících se způsobilých a sladěných činností, a to zejména u finančních institucí.
Závěrem lze říci, že nadcházející prosazení CSRD a integrace taxonomie EU se standardy pro zelené dluhopisy podtrhují zvýšenou kontrolu zveřejňovaných informací o udržitelnosti. Investoři, jakožto klíčové zúčastněné strany, jsou na tento vývoj obzvláště pozorní. Jejich rostoucí důraz na udržitelné investiční postupy znamená, že kvalita a komplexnost zpráv o udržitelnosti společnosti významně ovlivní její možnosti získávat kapitál. Důkladné a transparentní podávání zpráv o udržitelnosti proto nejen zlepší transparentnost a odpovědnost podniků, ale také pomůže posílit důvěru investorů a dalších zúčastněných subjektů. Tato důvěra je nezbytná pro dlouhodobý úspěch na trhu, který si stále více uvědomuje udržitelnost.
Shrnutí
Vzhledem k tomu, že Evropská unie usiluje o transformaci na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje a s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů do roku 2050, bude nařízení o taxonomii stále důležitější pro klíčové ukazatele výkonnosti podniků.
Výsledky třetího vydání EY EU Taxonomy Barometer zdůrazňují příležitosti ke zlepšení a zpřesnění shromažďování informací i identifikace činností, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti životního prostředí.