Zelená dohoda: Příslib ekonomického růstu i vyšší konkurenceschopnosti Zelená dohoda: Příslib ekonomického růstu i vyšší konkurenceschopnosti

Zelená dohoda pro Evropu se brzy začne týkat nás všech. Leccos bude regulovat, ale leccos zase podporovat. Co jsou její nejdůležitější body?

Na stavu naší planety závisí nejen budoucnost každého z nás, ale také Evropské unie jako celku. Současné environmentální a klimatické výzvy tak vyvolávají potřebu velké změny jak v našem způsobu života, tak i v tom, jak podnikáme na domácí i kontinentální úrovni. Evropská komise na tuto potřebu reagovala představením řady bezprecedentních opatření zastřešených tzv. Zelenou dohodou pro Evropu.

Aby vyhověly evropským závazkům, musí jednotlivé členské státy nově implementovat řadu legislativních a regulatorních změn především v oblastech klimatu, životního prostředí, energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství a udržitelného financování.

Vodítka jim k tomu poskytnou nová evropská nařízení, kterými jsou např.:

Evropský klimatický zákon

Návrh tohoto zákona stanovuje celoevropský cíl dosáhnout do roku 2050 tzv. uhlíkové neutrality (tzn. vypouštět jen takový objem emisí, který jsme schopni odbourat) a snížení emisí skleníkových plynů o min. 55 % v porovnání s úrovní z roku 1990.

Tento zákon mimo jiné zahrnuje i opatření na měření pokroku, který se bude vyhodnocovat každých pět let, a bude mít dopad jak na evropské instituce a jednotlivé členské státy, tak i na všechny sektory ekonomiky. Zapojit by se měla i společnost.

Strategie biodiversity 2030

Nová strategie pro ozdravení přírody má za cíl do roku 2030 pomoci oživit biologickou rozmanitost Evropy. Jejími hlavními prvky jsou zřízení ochranných oblastí na 30 % území Evropy a evropských moří a obnova poškozených ekosystémů na evropské pevnině i na vodě.

Nejvýrazněji se dotkne těchto hospodářských odvětví: stavebnictví, zemědělství a produkce potravin a nápojů.

„Farm to Fork“ strategie

Tato strategie by měla vést k dosažení zdravějšího a udržitelnějšího potravinového systému. Jejími hlavními body jsou prevence potravinových ztrát a plýtvání a udržitelná výroba potravin, jejich zpracování, distribuce i spotřeba, tedy celý jejich životní cyklus.

Evropská průmyslová strategie

Cílem této strategie je pomoci evropskému průmyslu zvládnout transformaci vzniklou adaptací na klimatickou neutralitu a digitalizaci. Zahrnuje řadu opatření k odstranění překážek, které brání dobrému fungování jednotného evropského trhu, a podporuje všechny jeho aktéry od velkých a malých firem, přes inovativní začínající podniky a výzkumná centra až po poskytovatele služeb a dodavatelské firmy.

Mechanismus spravedlivé transformace

Účelem tohoto nástroje je zajistit, aby přechod ke klimaticky neutrální ekonomice probíhal spravedlivě a aby při něm nikdo nebyl opomenut. Dopad tak bude mít zejména na regiony s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku, jejich občany a podniky i na celá místní odvětví.

Pro nejvíce dotčené regiony by za účelem zmírnit socioekonomické dopady transformace mělo být v letech 2021 až 2027 mobilizováno nejméně 100 miliard eur.

Uhlíkově neutrální budoucnost

Nejvýraznějším závazkem na cestě k ozdravení naší planety je aktuálně bezesporu dosažení uhlíkové neutrality. Evropa si dala závazek stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, což je velká výzva, ale také velká příležitost.

Společnost EY dosáhla celosvětové uhlíkové neutrality na konci loňského roku. Znamená to, že ročně odstraníme nebo vykompenzujeme emise uhlíku ekvivalentní naší celkové globální stopě. Letos chceme být uhlíkově negativní a do roku 2025 dosáhnout stavu „net zero“.

Stejně jako chce naše společnost jít příkladem našim zaměstnancům i klientům, tak má i Evropská unie ambici stát se světovým lídrem v oběhové ekonomice a tzv. čistých technologiích, tedy v nových průmyslových procesech (nebo úpravě těch stávajících), které mají snížit dopad výrobní činnosti na životní prostředí – patřit sem může např. výroba a skladování energie, cirkulární ekonomika, udržitelné vodní hospodářství, udržitelná mobilita či materiálová, zdrojová i energetická úspornost.

Evropský průmysl se má stát akcelerátorem růstu, inovací a potřebné digitální transformace.

Příležitost k transformaci

Zelená dohoda pro Evropu pro členské státy nesymbolizuje jen nutnost přijetí důležité legislativy vedoucí k ochraně klimatu, která pro ně bude povinná, ale představuje také jedinečnou šancí získat náskok a zvýšit svou konkurenceschopnost na globálním trhu. Posun k udržitelnému podnikání totiž není jen jednorázový nahodilý trend, ale komplexní a dlouhodobá změna našeho způsobu života i podnikání.

A ano, samozřejmě s sebou přinese mnoho změn, z nichž ne všechny budou na první pohled pozitivní – splnění klimatických závazků se například neobejde bez transformace některých tradičních odvětví (např. energetiky nebo stavebnictví) a bude na vybrané regiony klást větší nároky než na jiné (například na regiony závislé na fosilních palivech) – v dlouhodobém horizontu tu nicméně platí, že kdo dřív začne, ten bude dřív sklízet úspěch.

EU nás v tom také obrazně řečeno „nenechá samotné“, na pomoc v transformaci těchto regionů a odvětví budou vynaloženy značné finanční prostředky a technická asistence tak, aby byly dopady těchto změn z hlediska ekonomických a sociálních aspektů co možná nejmenší.

Až čtvrtina evropského rozpočtu

Protože výše uvedené aktivity znamenají výraznou potřebu financování a mobilizace zdrojů z rozpočtu EU a členských států v kombinaci se soukromými investicemi, půjde na financování opatření v oblasti klimatu a na investice do environmentálních cílů prostřednictvím řady programů až 25 % rozpočtu EU.

Kromě toho v rámci rozpočtu EU také za účelem financování těchto změn vznikají zcela nové nástroje, které budou do značné míry využity pro financování environmentálních opatření, např. Fond pro spravedlivou transformaci či Facilita na podporu oživení a odolnosti.

Facilita disponující prostředky v objemu 672,5 miliardy eur je klíčovým nástrojem snahy EU o oživení ekonomik postižených pandemií COVID 19 v rámci nástroje Next Generation EU, tedy plánu v hodnotě 750 miliard eur, který má zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími a odolnějšími.

Navíc vznikají také další veřejné zdroje, které bude možné využít pro environmentální opatření, např. Modernizační fond, který v následujících letech poskytne v ČR až 150 miliard korun na projekty s cílem podpořit nízkouhlíkovou energetiku, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje.

K využití těchto nástrojů podpory bude nutné mít připravené životaschopné projekty, které respektují základní strategické dokumenty Evropské komise i České republiky. Náš tým pro veřejný sektor, který dlouhodobě pracuje na přípravě a implementaci fondů EU v ČR i EU, vám proto rád pomůže se zorientováním se v dotačních možnostech, navázáním vašich záměrů na tyto možnosti i s případnou přípravou projektů.