Daňové a právní zprávy – duben 2023

Úvodník - Pilíř 2 přichází

V daňovém světě není v současnosti větší změny, než je Pilíř 2. Část dotčených věc ještě neřeší vůbec, část přenáší odpovědnost na centrálu, koneckonců implementace si vyžaduje centrální postup, a část už je ponořena do velkého detailu. Změna je to velká z jednoho zřejmého důvodu, a tím je zavedení zdanění, které vychází z ryze účetních veličin, a tím pádem to vyžaduje práci se zdrojovými daty, která do této chvíle daň spíš zobrazovala, než aby ji určovala. K tomu podotýkám, že práce s odloženou daní stojí za zvláštní pozornost.

Kromě toho se ale nabízí řada dalších úvah, které nejsou zcela prakticky implementačního charakteru. Tak třeba si myslím, že Pilíř 2 má potenciál měnit daňové konkurenční prostředí mezi státy a i mezi jednotlivými podnikateli. Mezi státy tak, že efektivní daňová sazba se stanovuje na úrovni jurisdikce, a velkým daňově drahým jurisdikcím tak v podstatě dává možnost nabízet daňové úlevy po vzoru investičních pobídek bez toho, aby sazba za jurisdikci klesla pod 15%. Stejné pobídky, stejně velký projekt, jen jiná, menší, jurisdikce, a znamená dodanění na 15%, protože ostatní podnikání skupiny v jurisdikci neposkytne patřičný polštář. V druhém případě je efekt pobídek je redukován až zcela smazán.

Konkurenční prostředí mezi podniky je ovlivněno tak, že v dané jurisdikci mohou být dva konkurenti, oba s efektivní sazbou daně 10%. Jeden z nich, řekněme ten menší, ale bude doplácet 5% na efektivní sazbu daně 15% jen proto, protože je součástí velké skupiny. Lze očekávat, že bude doplácet ve své jurisdikci, protože racionální chování všech zemí EU je zavést kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, protože jinak daň vybere jiná jurisdikce. Tím se dostávám k tomu, že mi připadá, že Pilíř 2 má diskriminační potenciál. Narozdíl od zvýšeného reportingu pro velké skupiny, toto je již vyšší daňové zatížení.

Českou implementaci směrnice nemáme, jednotlivé členské země se rozhýbávají, zároveň se jedná primárně o OECD iniciativu, takže obdobná pravidla zavádějí i jurisdikce mimo EU, objevují se první pravidla bezpečných přístavů, je potřeba vyřešit interakci s příslušnými smlouvami o zamezení dvojímu zdanění a ještě nějakou dobu nebudeme mít plný obrázek pravidel, o ustálené praxi či řešení konfliktů ani nemluvě. Doba nejistoty bude ještě nějakou dobu trvat.

A k tomu všemu přistupuje veřejná diskuse o nutnosti zvýšit daňové zatížení u nás, protože deficit státního rozpočtu dosahuje obludných rozměrů.

Přeji příjemné a obohacující počtení tohoto vydání našich daňových zpráv.