evropský parlament

Jaká bude odpověď EU na nová Trumpova cla na dovozy oceli a hliníku?

Vzhledem k rozhodnutí Donalda Trumpa o uvalení cla ve výši 25 % na veškeré dovozy oceli a hliníku do Spojených států amerických od 12. března 2025 se obchodní prostředí stává opět složitějším a nepřehlednějším, což kromě vedoucích pracovníků vytváří tlak i na celní specialisty.

Trumpův krok vyvolává obavy nejen v USA, ale i v Evropské unii, která se připravuje na protiopatření (EU má k tomuto účelu zřízený tzv. protinátlakový nástroj). Jak rázná budou, ukážou nejbližší dny.

Společnosti obchodující s partnery ze Spojených států by měli reakci EU podrobně sledovat. Bude nutné se především zamyslet, jak pružně dokáže dodavatelský řetězec zareagovat na zvýšená cla (a odvetná opatření EU) a ptát se: Jak bude můj dodavatelský řetězec ovlivněn jako celek? Lze dopad kvantifikovat? Dokážu případně nakoupit dotčený materiál jinde? Mohou mít vyšší ceny v řetězci vliv i na moje současné nastavení převodních cen?

A v této souvislosti, není zrovna teď správný čas zamyslet se nad mými celními operacemi obecně a prověřit, zda jsou v dobré kondici z hlediska rizik a příležitostí?

Z pohledu rizik by mělo společnosti bezesporu zajímat, zda by jejich postupy obstály v případě kontroly celním úřadem. Kromě již nekonečných úvah ohledně správného sazebního zařazení zboží a správného stanovení celní hodnoty vytváří nové protekcionistické tendence tlak na zajištění souladu firem s netarifními opatřeními, a to především s různými kontrolami dovozu (včetně antidumpingových cel) a kontrolami vývozu (jako jsou vývoz zboží dvojího užití, vojenského materiálu či mezinárodní sankce). Mezi tyto opatření jistě patří i nové regulace CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) a EUDR (EU Deforestation Regulation), které jsou součástí tzv. Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal). Tu dost možná čekají zásadní reformy ve snaze zajistit konkurenceschopnost EU průmyslu a vyhnout se další eskalaci obchodního konfliktu (mj. s USA).

Z pohledu příležitostí by se měly společnosti především ptát: neplatím zbytečně vysoká cla (nejen na dovozech z USA), případně co můžu ještě udělat pro jejich snížení? Využívám všechny nástroje, které mi EU legislativa v této souvislosti nabízí, mj. dovozní celní suspenze nebo preferenční celní sazby na základě dohod o volném obchodu? Co případně dokážu udělat pro to, aby mohlo mnou dovážené zboží preferenci získat? 

S hledáním odpovědí na otázky zmíněné v našem článku Vám rádi pomůžeme. Kontaktujte prosím autory článku nebo poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Kašuba

Anna Běhounková