formulář

Krajský soud k časovému rozlišení poplatku za sjednání úvěru

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu poplatníka týkající se časového rozlišení poplatku za sjednání úvěru („upfront fee“) ve vydaném rozsudku č.j. 25 Afs 3/2023 - 41.

Konkrétně se jednalo o situaci, kdy skupina bank poskytla externí úvěr mateřské společnosti, který následně v rámci vnitropodnikové půjčky byl společně s upfront fee přenesen na poplatníka. Poplatník ve svém účetnictví tento poplatek časově rozlišoval po dobu trvání půjčky.

Argumentace poplatníka

Na základě vyjádření dvou bank, je tento poplatek klientům bank fakturován za služby poskytované po celou dobu jejich financování. Banky samotný poplatek časově rozlišují do výnosů po dobu poskytování úvěru.

Argumentace správce daně

Bylo potřeba rozlišit dva právní vztahy, tzn. 1) úvěr mezi skupinou bank a mateřskou společností a 2) vnitroskupinovou půjčku mezi mateřskou společností a poplatníkem. Časové rozlišení bankovního poplatku z 1. právního vztahu automaticky neznamená, že přefakturace bankovního poplatku v 2. právním vztahu bude podléhat časovému rozlišení, aniž by bylo prokázáno, že v průběhu trvání půjčky společnosti byly skutečně poskytnuty protislužby ze strany mateřské společnosti.   

Krajský soud souhlasil s výkladem správce daně.

Pro úplnost doplníme, že kasační stížnost proti rozsudku podána nebyla, proto se neočekává přezkoumání postupu Nejvyšším správním soudem.

Co si z toho odnést? V účetním a daňovém světě by se vždy mělo jít na podstatu plnění, tak aby nedošlo k porušení akruálního principu. Konzervativní přístup k zohlednění nákladů neznamená, že správce daně vždy akceptuje postup poplatníka.

Pro úplnost bychom rádi doplnili, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní situace.

V případě dotazů se prosím obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Ivan Zhurkin

Lucie Vrabcová