formulář

NSS k uplatnění ziskové přirážky na materiálové náklady

Nejvyšší správní soud se v rozsudku 1 Afs 2/2025 - 54 vyjádřil k doměrku daně z titulu převodních cen, konkrétně nezahrnutí nákladů na materiál do nákladové základny pro ziskovou přirážku.

Česká společnost poskytovala výrobní službu mateřské společnosti a za tuto činnost byla odměňována na základě vynaložených nákladů a přirážky. V rámci této výrobní služby nakupovala česká společnost materiál od mateřské společnosti a z něj vyráběla finální výrobky, které následně prodávala nespojené osobě.

Vzhledem k tomu, že materiál byl nakupován mateřskou společností v úzké spolupráci s finálním zákazníkem a vlastnictví české společnosti tohoto materiálu bylo čistě formálně-právní, nezahrnovala česká společnost náklady na materiál do nákladové základny pro výpočet ziskové přirážky za poskytovanou výrobní službu.

Správce daně argumentoval, že česká společnost nejen formálně nabývala materiál do svého vlastnictví, ale zároveň ho skladovala, podílela se na objednávkách, kontrole kvality a manipulovala s ním. Česká společnost tedy vykonávala určité funkce a nesla rizika spojená s nakupovaným materiálem a za tuto činnost by měla být odměněna určitou výší přirážky k materiálovým nákladům. 

Soud souhlasil se závěry správce daně a potvrdil, že formální vlastnictví materiálu je neoddělitelně spjato s nesením rizik. Vzhledem k tomu, že česká společnost jednoznačně neprokázala, že by zásadně převažující část rizik související s materiálem za ní nesla mateřská společnost, náleží jí adekvátní odměna spjatá s vlastnictvím tohoto materiálu.

Autoři:

Lucie Karpíšková

Jan Svoboda

Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify nebo Apple Podcasts.