formulář

Nejvyšší soud k (ne)vyplacení pohyblivé složky mzdy

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval případem řidiče, kterému zaměstnavatel odepřel výplatu pohyblivé složky mzdy. Přiznání této složky mzdy bylo dle sjednané kolektivní smlouvy podmíněno mimo jiné výkonnostními kritérii a dodržováním pracovních povinností zaměstnance. Ačkoli zaměstnanec výkonnostní podmínky pro výplatu pohyblivé složky mzdy splnil, došlo z jeho strany k hrubému porušení pracovních povinností a dále k porušení bezpečnostních předpisů a manuálu řidiče. Z důvodu těchto porušení zaměstnavatel rozhodl, že zaměstnanci pohyblivou složku mzdy v plné výši nevyplatí. Zaměstnanec se obrátil na soud a domáhal se doplacení pohyblivé složky mzdy do plné výše.

Obvodní soud žalobu zamítl. Odvolací soud však tento rozsudek zrušil a nařídil zaměstnavateli, aby zaměstnanci pohyblivou složku mzdy do plné výše doplatil. Zaměstnavatel s tímto závěrem nesouhlasil a podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten se zabýval klíčovou otázkou, zda může být přiznání pohyblivé složky mzdy, která je vypočítána na základě objektivně měřitelných výkonnostních kritérií, podmíněno rovněž dodržováním pracovních povinností zaměstnance.

Podle Nejvyššího soudu nemusí být přiznání pohyblivé složky mzdy závislé pouze na předpokladech a podmínkách, které se váží na množství a kvalitu práce. Naopak, zaměstnavatel může výplatu odměny podmínit i neporušováním právních a ostatních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Tento závěr je založen zejména na skutečnosti, že zaměstnavatelé mají zájem na tom, aby jejich zaměstnanci při výkonu práce dodržovali právní a další předpisy vztahující se k takové práci.

Nejvyšší soud dále konstatoval, že snížení pohyblivé složky mzdy za období, ve kterém došlo k porušení povinností zaměstnance, není peněžitým postihem zaměstnavatele za porušení zaměstnancových povinností. Zároveň ujednání v kolektivní smlouvě upravující podmínky snížení pohyblivé složky mzdy nepředstavuje nedovolené srážky ze mzdy ani nepřípustné vzdání se práva zaměstnance na mzdu.

V posuzovaném případě bylo klíčové, že podmínky pro přiznání pohyblivé složky mzdy byly podrobně upraveny v kolektivní smlouvě použitelné u zaměstnavatele, a to včetně podmínky dodržování právních a ostatních předpisů. Zaměstnanci tak byly tyto podmínky dopředu známy a zaměstnavatel mohl při jejich porušení rozhodovat o konkrétní výši pohyblivé složky mzdy.

Ve světle výše uvedeného rozsudku lze zaměstnavatelům doporučit revizi a úpravu podmínek přiznávání pohyblivé složky mzdy, a to včetně podmínky dodržování právních a dalších předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

Autoři:

Kateřina Suchanová

Matěj Šimpach

Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify nebo Apple Podcasts.