formulář

Nejvyšší soud k vydání prospěchu z konkurenčního jednání jednatele

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí (rozsudek ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 27 Cdo 127/2024) zabýval důsledky porušení zákazu konkurence jednatelem společnosti s ručením omezeným.

Zákaz konkurence slouží k ochraně obchodní korporace, resp. jejího know-how, důvěrných informací či obchodních kontaktů, před jejich možným zneužitím osobou, jejíž zájmy jsou ve střetu se zájmy obchodní korporace. Stávající právní úprava zákona o obchodních korporacích jej upravuje dispozitivně, což znamená, že zákaz jde smluvně omezit či vyloučit. Zákaz konkurence zákon upravuje jak pro jednatele společností s ručením omezeným, tak i pro členy představenstva, dozorčí nebo správní rady akciových společností.

V posuzovaném případu se žalující společnost s ručením omezeným (nazvěme ji pro přehlednost „A“) domáhala po žalované společnosti s ručením omezeným („B“), podnikající v obdobném předmětu podnikání, vydání prospěchu, který měla žalovaná B získat v důsledku porušení zákazu konkurence podle § 5 zákona o obchodních korporacích. Porušení zákazu konkurence přitom žalobkyně A spatřovala v tom, že její jednatel vykonával bez souhlasu jejích společníků funkci jednatele v žalované B. Souhlas společníků byl dle tehdy platné úpravy do novely účinné od ledna 2021 vyžadován pro schválení konkurenčního jednání.

Předmětem tohoto sporu tak byla otázka, zda může být za takové porušení zákazu konkurence, kterého se fakticky dopustil sám jednatel, žalována také společnost, v níž vykonával funkci, tj. zda je žalovaná B tzv. pasivně věcně legitimována.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí přisvědčil rozhodnutím nižších soudů. Ty dospěly k závěru, že pasivně věcně legitimovaným subjektem je primárně ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, tedy subjekt, jemuž je konkurenční jednání zákonem zakázáno. Žalovaná zákaz konkurenčního jednání neporušila a ze strany žalobkyně nebylo ani tvrzeno, že by na žalovanou byl prospěch či z tohoto jednání vzniklá práva převedena; žalovaná tak není ani jejich nabyvatelem ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.

Co z toho tedy plyne? Poruší-li člen voleného orgánu zákaz konkurence, jedním z nároků, jehož se může obchodní korporace, zde A, po porušiteli domáhat, je vydání získaného prospěchu podle § 5 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Porušující člen se tak svým konkurenčním jednáním musí obohatit, získat prospěch. Takovým prospěchem bude typicky odměna nebo jiné benefity, například tantiéma, které získal.

Nicméně, samotná obchodní korporace (zde B), v nímž člen voleného orgánu zákaz konkurence porušoval, tj. vykonával v ní současně také funkci, není porušitelem ani žádný prospěch nezískává.

Nejvyšší soud však doplnil, že obchodní korporaci (zde A) vznikají vedle nároků upravených v zákonu o obchodních korporacích, alternativně, nikoli komplementárně, také práva domáhat se zdržení porušování zákazu konkurence či náhrady škody, a to nejen po porušiteli, tj. členu svého voleného orgánu, ale i po osobě, v jejíž prospěch byl zákaz konkurence porušován. Tato pravidla plynou z § 432 občanského zákoníku. Tedy, podle této alternativně použitelné úpravy občanského zákoníku by již žalovaná společnost B s ručením omezeným za vzniklou škodu odpovídala.

Autoři:

Klára Hurychová
Ondřej Havránek

Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify nebo Apple Podcasts.