EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Od poloviny ledna se v připomínkovém řízení nachází vládní novela, která má zpřesnit českou právní úpravu ochrany proti porušení obchodního tajemství. Cílem je zajistit lepší soulad českých předpisů se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním. Nejvýznamnější část změn se má týkat občanského zákoníku.
Předně je třeba uvést, že vláda neusiluje o radikální změnu konceptu obchodního tajemství, ani o změnu samotné jeho definice. Navrhována je změna současné úpravy ochrany před porušením obchodního tajemství. Dnes je porušení obchodního tajemství jednou ze zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže.
Dosavadní zařazení porušení obchodního tajemství do právní úpravy nekalé soutěže má za následek omezení ochrany obchodního tajemství nutností naplnit všechny podmínky tzv. generální klauzule nekalé soutěže obsažené v § 2976 občanského zákoníku. Mezi ně patří i podmínka jednání v hospodářském styku, k porušení obchodního tajemství však může výjimečně docházet i mimo něj.
Vládní novela proto navrhuje samostatná ustanovení regulující porušení obchodního tajemství, která budou zcela nezávislá na právní úpravě nekalé soutěže. Zároveň však bude nadále platit, že porušení obchodního tajemství v rámci hospodářského styku naplňuje skutkovou podstatu nekalé soutěže.
Významných změn by měla doznat také definice porušení obchodního tajemství. Ta byla dosud velice stručná a například počítala pouze s neoprávněným zpřístupněním nebo využitím obchodního tajemství, nicméně nezahrnovala výslovně samotné neoprávněné získání.
Nová definice by měla být znatelně rozsáhlejší: bude obsahovat tři základní skutkové podstaty, a to neoprávněné získání obchodního tajemství, neoprávněné zpřístupnění obchodního tajemství jiné osobě a neoprávněné využití obchodního tajemství pro sebe nebo pro jiného.
V definici jsou uvedeny i další příklady zakázaného jednání, např. dovoz, vývoz či skladování výrobku porušujícího obchodní tajemství za účelem jeho výroby, nabídky nebo uvedení na trh. Bude také zpřesněno, v jakých případech je získání a zpřístupnění obchodního tajemství neoprávněné. Stejná pravidla se budou vztahovat i na osoby, které získaly obchodní tajemství od jiného, přičemž minimálně mohly a měly vědět, že tento je získal neoprávněně.
Občanský zákoník by rovněž měl obsahovat výčet situací, kdy se o porušení obchodního tajemství jednat výslovně nebude. Takovými případy může být získání obchodního tajemství nezávislým objevem nebo vytvořením, zkoumáním věci, kterou má osoba oprávněně u sebe, anebo během výkonu práva zaměstnanců na informování.
Autoři:
Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.