EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozhodnutí z konce června 2026 (21 Afs 211/2025 – 57) přisvědčil poplatníkovi ve sporu o uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje a věc vrátil Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení.
Správce daně během daňové kontroly zpochybnil nárok poplatníka na odpočet na podporu výzkumu a vývoje z důvodu údajného nesplnění formálních náležitostí projektové dokumentace. Obdobně jako v řadě předcházejících sporů týkajících se této oblasti se zaměřil zejména na vymezení cílů projektů a způsobu kontroly a hodnocení postupu řešení projektů. Podle správce daně nebyly cíle projektů definovány dostatečně konkrétně a nebylo z nich možné posoudit, v čem spočívá prvek novosti či technické nejistoty. Současně dospěl k závěru, že projektová dokumentace neobsahovala dostatečný popis způsobu kontroly a hodnocení postupu řešení projektů a dosažených výsledků.
Krajský soud se se závěry správce daně ztotožnil a žalobu poplatníka zamítl. NSS však dospěl k opačnému závěru. Zdůraznil, že zákon nevyžaduje podrobný ani perfektní popis cílů projektů. Rozhodující je, zda jsou cíle dostatečně konkrétní, dosažitelné a vyhodnotitelné a zda z nich lze seznat zamýšlený výsledek, prvek novosti nebo odstraňování technické nejistoty. NSS přitom konstatoval, že cíle posuzovaných projektů byly popsány dostatečně konkrétně, a to dokonce podrobněji než v některých dřívějších případech, ve kterých soud obdobnou dokumentaci akceptoval.
NSS současně odmítl přehnaně formalistický přístup k projektové dokumentaci. Podle soudu nelze po daňových subjektech požadovat detailní popis aktuálního stavu poznání v daném oboru ani podrobný návod, jak bude technické řešení dosaženo. Takové požadavky by byly v rozporu s povahou výzkumné a vývojové činnosti, jejíž podstatou je právě existence určité technické nejistoty.
Ve vztahu ke způsobu kontroly a hodnocení projektů NSS připustil, že popis kontrolních mechanismů byl poměrně stručný. Samotná stručnost však podle soudu neznamená automaticky nesplnění zákonných požadavků. Za určitých okolností může být dostačující i jednodušší systém kontroly, zejména u menších společností s jednodušší organizační strukturou.
Významnou část rozhodnutí NSS věnoval procesním otázkám. Konstatoval, že správce daně ve výzvě k prokázání skutečností dostatečně nekonkretizoval své pochybnosti týkající se splnění požadavků na způsob kontroly a hodnocení projektů. Poplatník tak neměl možnost na tyto pochybnosti adekvátně reagovat. Podle NSS představuje takový postup procesní vadu, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
Pokud uplatňujete odpočet na podporu výzkumu a vývoje, doporučujeme kromě splnění dalších podmínek věnovat pozornost dostatečně specifickému vymezení cílů projektů včetně způsobu jejich kontroly a hodnocení a rovněž veškeré kontroly a vyhodnocování průběžně dokumentovat. Dle našich praktických zkušeností se správci daně na tyto oblasti v průběhu daňových kontrol zaměřují. Výše uvedené rozhodnutí NSS lze využít jako podpůrný argument v případě sporu se správcem daně, klíčová však vždy bude kvalita projektu a související podpůrné dokumentace.
Autoři: