Autoprůmysl: uvalená cla, emisní cíle EU a konkurence z Číny 

První třetina roku 2025 je za námi, nastal tedy čas zrekapitulovat, kam se automobilový průmysl posunul v důsledku jejích událostí.

Trumpův nástup přinesl do sektoru zásadní napětí

V prvních týdnech po vánočních svátcích nás nečekal nijak poklidný start. Finanční trhy byly před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA plné očekávání a s velikým optimismem na nich posilovaly americké značky. Mezi nimi pak samozřejmě nejvíce Tesla, jejíž šéf Elon Musk se stal během předvolební kampaně Trumpovým blízkým spolupracovníkem. Očekávalo se, že Musk dokáže alespoň částečně zvrátit rétoriku staronového prezidenta, který se už v rámci kampaně vymezoval proti jakékoliv podpoře elektromobilů, ať už ve formě daňových úlev, pobídek, či vysokých investic do nutné infrastruktury.

V sousedních zemích USA, v EU, ale také v Asii vyvolalo Trumpovo zvolení značné napětí a to se přeneslo i do začátku nového roku. Důvodem byly proklamace o zvýšení cel na veškerý dovoz do Spojených států. Pro sousední Kanadu a Mexiko bylo tou dobou přichystané navýšení o 25 % k již účinným clům, u evropských a asijských zemí se mluvilo o navýšení minimálně na 10 %. To by byla další z mnoha ran, se kterou by se evropský automobilový průmysl musel vypořádat. Nutno totiž připomenout, že do Spojených států proudí z EU vozidla a komponenty v hodnotě převyšující 56 miliard eur, tedy přibližně 20 % celkového vývozu automobilů z EU.

V největší evropské automobilce Volkswagen pak dále zuřil souboj mezi vedením společnosti a odborovými organizacemi. Vzhledem k nevalným finančním výsledkům ústřední společnosti koncernu se na konci loňského roku hovořilo o uzavírání některých továren a masivním propouštění. Odbory však tvrdě bojovaly za zachování všech současných pracovních míst, a naopak ještě požadovaly navýšení mezd pro zaměstnance. Vedení společnosti se sice nakonec skutečně rozhodlo, že do roku 2030 sníží počet zaměstnanců o 35 tisíc, nicméně v naprosté většině případů se bude jednat o dobrovolnou fluktuaci a odcházející zaměstnanci zkrátka nebudou nikým nahrazeni. Některé závody pak budou snižovat svou produkci o jednotky až desítky procent ročně, k jejich uzavření by však dojít nemělo.

Evropská komise začala alespoň částečně naslouchat automobilovým výrobcům

Na přelomu ledna a února si Evropská komise uvědomila vážnost situace v evropském automobilovém průmyslu, který představuje nemalých 7 % unijního HDP. Souhlasila tedy se sérií debat s jeho zástupci a experty, aby se svými kroky pokusila jeden z hlavních zdrojů evropské ekonomiky ochránit před vnějšími vlivy v podobě hrozících amerických cel a čínské konkurence. Kroky přitom měly směřovat především k rozvolnění emisních norem, k čemuž sice nakonec nedošlo, posun v této věci ovšem přesto nastal. Podle pozdějšího návrhu by nově mělo stačit namísto každoročního výkazu plnění emisních cílů poskytovat data za tříleté období a až případné neplnění emisních cílů za tyto tři roky by znamenalo placení pokut. Kritéria se tedy sice nijak nezměnila, nicméně nová pravidla pro jejich plnění výrobcům alespoň dočasně uleví, a především jim pomohou vyhnout se pokutám v nejbližším období.

Na opačné straně oceánu potom staronový prezident potvrdil své úvodní plány a pozastavil financování programu NEVI (National Electric Vehicle Infrastructure). Ten byl zahájen během Bidenovy administrativy a měl za cíl podporovat rozvoj infrastruktury pro elektrická vozidla v USA. Trumpovo rozhodnutí pozastavit jeho financování bylo vnímané jako krok zpět v úsilí o snížení emisí a podporu udržitelné dopravy. Zástupci automobilového průmyslu také varovali před negativním dopadem na rozvoj infrastruktury pro elektrická vozidla a zpomalením jejich přijetí mezi spotřebiteli. Bez dostatečné sítě nabíjecích stanic totiž může být pro mnoho lidí obtížné na elektrická vozidla přejít, což ohrožuje cíle v oblasti snižování emisí a boje proti klimatickým změnám.

Březen ve znamení nových cel pro Kanadu a Mexiko

V březnu se spekulace ohledně uvalení cel na nejbližší sousedy, Kanadu a Mexiko, proměnily v drsnou skutečnost. Prezident Spojených států stanovil dodatečné clo ve výši 25 % na veškerý dovoz z těchto zemí. Byť konkrétně pro automobilový průmysl byla vyjednaná výjimka, která cla odložila do začátku dubna, výrobci se i tak museli v krátké době adaptovat na zcela nové podmínky na trhu. V té době se předpokládalo, že cla mají potenciál zvýšit prodejní ceny vozidel v USA až o 10 000 dolarů a znovu ohrozit stabilitu dodavatelských řetězců, které v nedávné době musely absorbovat výkyvy poptávky vlivem pandemie. Zejména se potom jevilo paradoxním, že cla porušují smlouvu o obchodu, kterou mezi třemi severoamerickými sousedy domluvil ve svém prvním období právě Donald Trump.

Zavedené značky se potom začátkem roku i nadále snažily najít úspory ve svých nákladech. Například zástupci vedení a zaměstnanců společnosti Audi po vzoru VW připravili úsporný balíček, který v Německu do roku 2029 zruší až 7 500 pracovních míst. V podobném duchu se od konce minulého roku snaží šetřit i další výrobci jako Porsche, Ford, či Schaeffler, Continental a Bosch. Honda a Nissan, tedy druhá a třetí největší automobilka v Japonsku, dokonce plánovaly společnou fúzi, z které nakonec ovšem sešlo kvůli neshodám ohledně rozložení sil po jejich spojení.

Evropa navíc již takřka určitě přijde o svou největší naději v oblasti výroby baterií pro elektromobily. Společnost Northvolt totiž oznámila, že podala ve Švédsku návrh na konkurz. Jedná se přitom o největší bankrot výrobní společnosti ve švédské moderní historii. Vedení firmy tak zjevně učinilo v reakci na nepovedený pokus o restrukturalizaci podle amerického práva, který byl smeten ze stolu. Na opačném pólu se naopak nachází čínská CATL, která posiluje svou pozici globálního lídra. V dubnu mj. oznámila hned tři nové inovace: baterie s dojezdem 1 500 km, ultrarychlé nabíjení až do výše 520 km dojezdu za 5 minut a sodíkovo-iontové baterie dostupné pro sériovou výrobu už během letošního roku.

Nejistota na trzích pokračovala i v dubnu

Co přišlo v březnu pro Mexiko a Kanadu, to čekalo na ostatní v dubnu. Donald Trump uvalil dodatečná cla na veškerý dovoz do USA ve výši 25 % – vozy i díly. Pro automobilový průmysl tato cla vešla v účinnost na počátku května a změnila všechny nastavené pořádky. Dodavatelské řetězce, které se sotva stačily vzpamatovat z nedávné pandemie (a že se to ne všem zcela podařilo), před sebou mají novou výzvu.

Podmínky jsou přitom v současné geopolitické situaci obdobně nepředvídatelné jako právě během pandemie. V pozadí totiž od začátku dubna probíhají tvrdá vyjednávání o možnosti vrátit celní podmínky do původních, nebo alespoň poupravených podmínek. Jak vyjednávání dopadnou, můžeme odhadovat jen těžko; některé automobilové velmoci se tak snaží rozvíjet jiné varianty, které nahradí očekáváné snížení prodejů zahraničních značek na amerických trzích.

Hovoříme zde především o EU a Číně, jejichž zástupci se vrátili k jednacímu stolu. Předmětem jejich debat jsou cla uvalená Evropskou unií na elektromobily vyrobené v Číně, které dle EU využívají nepovolené subvence od čínské vlády. Ty způsobují nepřiměřenou výhodu proti ostatní konkurenci na evropském trhu, což se Evropská komise rozhodla během druhé poloviny loňského roku řešit právě dodatečnými cly na dovoz těchto vozidel.

Nutno dodat, že Donald Trump svými kroky paradoxně zamíchal kartami i v rámci tohoto vyjednávání. EU a její výrobci totiž musí v některých případech hledat nové, finančně výhodnější dodavatele, protože ti američtí budou vzhledem k situaci muset zdražovat. Čínské společnosti naopak potřebují velký trh, na který budou dále expandovat bez větších překážek. Na tom evropském přitom už mají vybudovanou dobrou pověst, a nebýt dodatečných cel, jejich prodeje by raketově rostly. A zájem Číňanů o evropské trhy jen podtrhuje vstup BYD na český trh, který byl slavnostně uskutečněn na začátku dubna. BYD ostatně zvyšuje svou aktivitu ve většině EU.

Na pozadí těchto sporů a eskalací dále probíhá proměna Číny v jednoznačně dominující trh a výrobní základnu. Veletrh v Šanghaji přilákal přes 1 000 firem. Byla to přehlídka technologií a novinek, ale také odhodlání velkých globálních hráčů zabojovat o čínský trh.

Náročné podmínky na trhu budou nejspíš pokračovat

Další vývoj celé situace lze jen těžko odhadovat. Zavedené pořádky, které v posledních letech panovaly v automobilovém průmyslu, se během pár měsíců diametrálně proměnily. Nic ani nenasvědčuje tomu, že by mělo toto turbulentní období v nejbližších týdnech a měsících skončit, přestože ekonomicky škodí všem zúčastněným – nejen automobilovým výrobcům a jejich dodavatelům, ale v konečném důsledku i jednotlivým zemím, které se do obchodní války chtě nechtě dostávají. Změněné prostředí bude zřejmě vyžadovat od EU radikálnější kroky a věříme, že tabu nezůstane ani rok 2035, který drasticky kontrastuje se současným přístupem v USA.

Co se automobilových výrobců týče, stále se není třeba obávat pádu některého z těch opravdu velkých. Nicméně výsledky prvního čtvrtletí a úpravy výhledu na rok 2025 směrem dolů jsou jasným signálem, jak vážná je situace, aniž by zatím cla vůbec měla velký efekt. Nutno upozornit na skutečnost, že situace některých z tradičních hegemonů se výrazně zhoršuje. Bude-li nastavený trend nejistoty pokračovat, můžeme být svědky ještě většího ústupu, než jaký registrujeme doposud, a také další vlny konsolidací. Vzhledem k přesaturování naprosté většiny velkých trhů začíná více než kdy předtím platit, že přežijí jen ti nejsilnější. Další vývoj bude každopádně velice zajímavý a my budeme rádi, pokud s námi budete situaci sledovat a společně uvažovat o scénářích dalšího vývoje.