Cílem AI v bankovnictví je vyšší hodnota pro zákazníka bez rizika odosobnění

Finanční služby patří k odvětvím, na která bude mít umělá inteligence nadprůměrně silný dopad. Fundamentální disrupce čeká banky i další finanční podniky po jejich provozní stránce i s ohledem na obchodní model. S výsledky analýzy průniku generativní AI do finančních služeb seznámil účastníky konference EY Fórum 2025 Suraj Ramaprasad, vedoucí týmu digitální a technologické strategie v EY-Parthenon.

Vedoucí pracovníci včetně „manažerů transformace“ významných bankovních i pojišťovacích domů prezentovali své zkušenosti s implementací umělé inteligence (AI) do procesů. Příklady zahrnovaly práci s velkými zákaznickými databázemi nebo využití AI jako interního portálu nástrojů a agentů, které již mají určitou specializaci, a zaměstnanci je tak mohou efektivně využít podle oboru své činnosti.

O tom, jak se posunuli od experimentů k hledání či již vyhodnocení návratnosti investic do AI, diskutovali s Petrem Čivrným, partnerem oddělení technologického consultingu EY v České republice, tito manažeři technologické transformace: Katarína Bobotová (Chief Transformation, Marketing and Customer Officer, Generali); Daniel Minárik, (Chief Data and Innovation Officer, Tatra Banka) a Tereza Ondroušková (AI Transformation Officer, Raiffeisenbank).

Peníze musí být na začátku i na konci

Posun od pionýrské až nadšenecké fáze osvojování si AI v korporátním prostředí k pragmatickému přístupu založeného na datech a finančních ukazatelích připomněl na tomto již třetím ročníku exkluzívní konference EY Fórum Martin Majdloch, partner oddělení consultingu pro finanční instituce EY v České republice. „Penězi to jen začíná a končí,“ glosoval základní pravidlo bank, když zvažují použití nové technologie. Podtrhl přitom dobrou výchozí situaci českých bank i pro takovéto investice, a to díky vysoké ziskovosti, která v loňském roce dosáhla 120 miliard korun. „A větším se daří více, čili mají i více z čeho investovat,“ doplnil.

Martin Majdloch upozornil i na jiný fenomén, který může být v případě citlivého bankovního sektoru obzvlášť rizikový: odosobnění v kontaktu s klientem. Důvěra je ve finančních službách klíčovým aktivem a trend automatizace nastoupený s digitalizací může AI dále znatelně prohloubit. Pro banky tak bude zásadní výzvou využít AI pro růst kvality poskytovaných služeb a celkově k posílení důvěry svých klientů.

Bezpečnost, regulace i strach o práci

Leitmotivem příspěvku k zavádění umělé inteligence v řešeních Microsoftu pak byla bezpečnost, jak ilustroval v prezentaci Dalibor Kačmář, National Technology Officer ve společnosti Microsoft.

Věra Jourová, někdejší eurokomisařka a místopředsedkyně EK, dnes prorektorka na Univerzitě Karlově, popsala zaváděnou regulaci. Ta se zakládá na principu, že technologie má sloužit člověku a nesmí se stát nástrojem porušování lidských práv a bezpečnostní hrozbou pro občany. Klíčovou roli v evropské regulaci hraje AI Act, který má pokrývat odstupňovaná rizika, jež se s rozšiřováním umělé inteligence pojí.

Ať už lídři českého bankovnictví a finančních technologií na květnovém EY Fóru ve Spojce Karlín vnímali AI jakkoli, debata se neustále vracela k otázce, která zajímá každého: Jak se vstup AI do organizace dotkne mé profese?

Suraj Ramaprasad, odborník z EY-Parthenon, k otázce trefně poznamenal, že zatímco část pracovníků dumá nad tím, zda kvůli AI nepřijde o práci, druhá část uvažuje, jak jim AI může ve výkonu práce přispět. Na produktu EY.ai Value Accelerator pak ilustroval, jak může organizace svou vytvářenou hodnotu ještě navýšit.