Výběr regulatorních novinek za první čtvrtletí roku 2023

Přinášíme to hlavní, co se v legislativní a regulatorní oblasti s dopadem na bankovní sektor událo v úvodních měsících tohoto roku. ČNB vydala několik vyhlášek upravujících výkaznictví, evropské autority jsou iniciativní zejména na poli udržitelného financování (ESG) či prevence praní špinavých peněz a financování terorismu.

V Česku se chystají i harmonizační zákonné úpravy hromadných žalob nebo obchodování s nevýkonnými úvěry. Zajímavé pak bude sledovat, jaká bude odpověď regulátorů v Evropě i za mořem na nedávné problémy a dokonce krachy bank, z nichž Credit Suisse představuje významného globálního systémového hráče.

Obezřetnostní regulace

Zahájením trialogu mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem se do závěrečných fází unijního legislativního procesu dostal tzv. bankovní balíček (novela nařízení CRR a směrnice CRD). S ohledem na zcela zásadní význam, který tato obezřetnostní regulace pro banky má, se mu však věnujeme v samostatném článku v tomto čísle Bankovnictví.

Proto poněkud netradičně na úvod této kapitoly zmíníme problematiku odměňování. Ta vedle svého příspěvku ke stabilitě podnikání bank zároveň reprezentuje v rámci ESG-regulatorních aktivit dvě posledně uvedené, ale vedle environmentálních témat více upozaděné, oblasti (Social and Governance).

ČNB totiž vydala vyhlášku 55/2023 Sb., kterou se mění dvě vyhlášky o předkládání výkazů bankami, pobočkami zahraničních bank a družstevními záložnami České národní bance. Vyhláška vychází z revidovaných obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ke srovnávání (benchmarking) postupů odměňování, rozdílů v odměňování žen a mužů (gender pay-gap) a schválených vyšších poměrů mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny, a dále z obecných pokynů ke shromažďování údajů o osobách s vysokými příjmy (high earners).

Dva nové výkazy o odměňování pracovníků s vysokými příjmy (nad 1 milion eur ročně), na individuálním a konsolidovaném základě, budou povinné finanční instituce předkládat jednou ročně, vždy do 15. června následujícího kalendářního roku (poprvé za rok 2023). Nový výkaz o schválených vyšších poměrech mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny bude předkládán dotčenými subjekty také do 15. června, ale pouze jednou za dva roky, poprvé za rok 2024. ČNB bude následně obdržené údaje sdílet s EBA, která provede jejich vyhodnocení, a to především pokud jde o srovnání úrovně příjmů žen a mužů v evropském bankovnictví.

Poslední události na světových trzích ukázaly, že nedílnou součástí obezřetnostního rámce jsou též pravidla pro řešení krizí na finančním trhu. V této oblasti ČNB oznámila, že se bude od 1. ledna 2024 řídit obecnými pokyny EBA o převoditelnosti, které doplňují posouzení způsobilosti instituce k řešení krize (resolvability) u strategií převodů. Tyto pokyny byly vydány v září 2022 a použijí se na instituce, u nichž je transferový nástroj součástí preferované strategie řešení krize. Tento nástroj má umožnit převod celé instituce v problémech, její klíčové části podnikání či portfolia aktiv, práv nebo pasiv (tzv. rozsah převodu) na zdravého nabyvatele, překlenovací instituci (bridge bank) či správcovskou společnost. Pokyny přinášejí definici rozsahu převodu, pravidla pro jeho oddělitelnost (separability) od zbytku subjektu či skupiny a procesy, které by měly být zavedeny pro zvládnutí převodu a jeho dopadů.

Dále ČNB uveřejnila, že se bude řídit obecnými pokyny EBA k řízení rizika vyplývajícího z případných změn v úrokových sazbách a rizika úvěrového rozpětí u investičního portfolia institucí (IRRBB and CSRBB). Obecné pokyny byly publikovány v říjnu 2022, jejich účinnost je rozdělená, pro IRRBB je od poloviny, pro CSRBB od konce roku 2023.

Pokud jde o IRRBB, nově jsou zavedena podrobnější kritéria pro identifikaci neuspokojivých interních systémů k měření IRRBB. Pokud orgán dohledu shledá interní systém neuspokojivým, může požadovat používání standardizované metodiky. V oblasti CSRBB jsou nově zavedena kritéria pro identifikaci, hodnocení a měření rizika úvěrového rozpětí instrumentů investičního portfolia.

Závěrem této kapitoly považujeme za vhodné zmínit, že Evropská centrální banka (ECB) podepsala memorandum o spolupráci (Memorandum of Understanding) s národními orgány bankovního dohledu šesti členských států EU, které nejsou součástí jednotného evropského dohledového mechanismu (SSM). Memorandum o porozumění poskytne ECB a příslušným orgánům z Česka (ČNB), Dánska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska rámec pro sdílení informací a koordinaci činností bankovního dohledu, pro vzájemnou výměnu informací v otázkách týkajících se přeshraničně dohlížených institucí a skupin, jakož i ohledně metodik, přístupů a priorit dohledu.

Ochrana spotřebitele

Meziresortní připomínkové řízení bylo ukončeno u návrhu zákona o hromadném řízení a doprovodného změnového zákona k němu. Jde o opakovaný pokus upravit v českém právním řádu institut tzv. hromadných žalob, který v mnoha vyspělých zemích dotváří procesní aspekt spotřebitelského práva, kde bývá nezřídka využíván (či zneužíván) v právních přích s finančními institucemi. Projednávaný návrh Ministerstva spravedlnosti má však oproti předchozím, neúspěšným legislativním iniciativám podstatně užší rozsah a není tolik a priori zaměřený proti žalovaným. Sleduje záměr v nezbytném rozsahu transponovat evropskou směrnici o zástupných žalobách, jež má za cíl zajistit občanům EU přístup k žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

Zákon má umožnit v jednom soudním řízení na základě jedné žaloby projednat podobné nároky vyplývající z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli. Procesní legitimaci k podání hromadné žaloby za spotřebitele má v souladu s unijní regulací mít jen tzv. nezisková osoba zapsaná na příslušný seznam v členském státě EU. Ta musí být před soudem zastoupena advokátem. Spotřebitelé, jejichž nárok je v řízení projednáván, nejsou považováni za účastníky řízení, mají omezené procesní postavení, ale právní úprava jim garantuje některá práva. Navrhovatel opustil dříve kritizovaný princip opt-out, takže spotřebitel musí projevit vůli, aby jeho nárok byl projednán v hromadném řízení.

Návrh předpokládá dvě fáze hromadného řízení: (i) o přípustnosti hromadné žaloby a (ii) řízení ve věci samé, jehož podstatným atributem jsou pravidla pro uložení povinnosti zpřístupnit dokumenty (důkazy a jiné informace) soudem. Hromadné řízení má být financované žalobcem, který bude nést riziko neúspěchu ve věci. Má vzniknout rejstřík hromadných řízení spravovaný ministerstvem, jehož prostřednictvím bude soud informovat veřejnost o zahájení hromadného řízení a krocích v něm učiněných.

Jelikož však návrhy zákonů ještě ani nebyly předloženy vládě, zřejmě nebude dodržena transpoziční lhůta, která uplyne 25. června 2023.

Naopak včasná transpozice (do 30. prosince 2023) by měla být zajištěna v případě směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry, kterou Ministerstvo spravedlnosti navrhuje promítnout do nového zákona o trhu s nevýkonnými úvěry a souvisejících legislativních změn, jejichž návrhy předložilo vládě. Úprava stanovuje podmínky pro subjekty spravující nevýkonné úvěry vzniklé z bankovních činností a osoby obchodující s těmito úvěry. Cílem úpravy v zásadě je, aby se postavení bankovního dlužníka – spotřebitele nezhoršilo vyvedením pohledávky vůči němu mimo bankovní sektor.

Návrh zákona zavádí novou licencovanou kategorii finanční instituce, tzv. správce nevýkonného úvěru, který má požívat výhod jednotné evropského pasu. Kromě úvěrových institucí a nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů nebude nikdo jiný než správce nevýkonného úvěru oprávněn dluhy z těchto úvěrů vymáhat a restrukturalizovat. Za tzv. obchodníka s úvěry je označován podnikatel, který není úvěrovou institucí, na něhož jsou nevýkonné úvěry převáděny.

Návrh též upravuje pravidla jednání vůči dlužníkům, například úpravu shovívavosti a posouzení dlužníka - spotřebitele před zahájením vymáhání nevýkonného spotřebitelského úvěru. Přestupky osob oprávněných spravovat nevýkonný úvěr a obchodníků s úvěry bude mít pravomoc projednávat ČNB, jejímuž dohledu budou tyto subjekty podléhat.

Kapitálové trhy

V Úředním věstníku EU bylo publikováno nařízení, kterým se mění nařízení EU 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic (nařízení o fondech ELTIF). To představuje evropský právní rámec pro alternativní investiční fondy, které investují do dlouhodobých investic, jako jsou projekty sociální a dopravní infrastruktury, nemovitosti a malé a střední podniky. Nařízení o fondech ELTIF stanoví jednotná pravidla pro udělování povolení, investiční politiky a podmínky provozování činnosti a nabízení fondů ELTIF.

Novelizované nařízení o fondech ELTIF, podle nějž bude postupováno od 10. ledna 2024, má za cíl urychlit jejich vznik, zvýšit jejich atraktivitu a učinit z nich základní strukturu financování pro dlouhodobé investice v Unii. Rozšiřuje rozsah způsobilých aktiv a investic, stanoví flexibilnější pravidla pro fondy, podfondové struktury. Dále zavádí mírnější režim pro retailové ELTIF (při zachování testu vhodnosti) a uvolněný režim pro ELTIF distribuované výhradně profesionálním investorům. Rovněž upravuje nepovinný mechanismus likvidity, jenž má investorům do fondů ELTIF poskytnout dodatečnou likviditu, aniž by bylo nutné čerpat kapitál fondů ELTIF.

Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) doplnil své obecné pokyny k produktovému řízení (product governance) podle MiFID II. Mezi hlavní změny patří specifikace cílů spojených s udržitelností, se kterými je produkt slučitelný, dále postup identifikování cílového trhu podle shluku produktů namísto individuálního produktu (tzv. clustering), stanovení distribuční strategie tam, kde se distributor domnívá, že lze distribuovat složitější produkt v rámci prodeje bez poradenství a pravidelný přezkum produktů, včetně použití zásady proporcionality.

S účinností od 1. července 2023 vydala ČNB novelu vyhlášky č. 424/2017 Sb. o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu. Zohledňuje v ní nedávné změny zákona o podnikání na kapitálovém trhu a revidované obecné pokyny EBA ke shromažďování údajů o osobách s vysokými příjmy pro obchodníky s cennými papíry.

Vyhláška zavádí výkaz o systému vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktivech a doplňuje výkaz „Finanční informace (FINREP) na individuálním základě“ o sběr dat o poskytnutých a přijatých příslibech a zárukách. Dále zavádí regulatorní reporting v rozsahu rozvahy, výkazu zisku a ztrát a obezřetnostní požadavky od poskytovatelů služeb skupinového financování (crowdfunding). Stejně jako u bank (viz úvod článku) přináší obchodníkům s cennými papíry vykazovací povinnost ohledně odměňování osob s příjmy nad 1 milion eur ročně. Dále upravuje stávající výkazy o struktuře konsolidačního celku a o operacích uvnitř skupiny smíšené holdingové osoby. Rovněž zavádí hlášení pozic v komoditních derivátech, povolenkách na emise a jejich derivátech.

ČNB dále vydala dohledové sdělení č. 1/2023 k vyžadování a vyhodnocování informací při poskytování investičních služeb obcím a krajům. Shrnuje očekávání ČNB pro případy, kdy je vůči územním samosprávným celkům při poskytování investičních služeb plněna regulatorní povinnost vyžádat a vyhodnotit od zákazníka relevantní informace o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, příp. investičních cílech, včetně tolerance k riziku, a o finančním zázemí. ČNB doporučuje vypracování speciálních ustanovení pro tyto zákazníky do strategie pro posouzení přiměřenosti a vhodnosti. K samotnému posouzení znalosti a zkušenosti v oblasti investic by pak mělo docházet ve vztahu k osobě či osobám, které jsou oprávněny jménem obce či kraje provádět příslušné obchody a u nichž lze předpokládat, že o obchodech budou fakticky rozhodovat či je provádět.

ESG

Evropská komise oznámila, že po náročném vyjednávání bylo dosaženo prozatimní politické dohody s Evropským parlamentem a Radou na evropském standardu pro zelené dluhopisy (EU green bonds). Jde o připravované nařízení, které stanoví jednotné požadavky na emitenty dluhopisů, kteří chtějí používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ pro své environmentálně udržitelné dluhopisy, které jsou v souladu s taxonomií EU a jsou k dispozici investorům v globálním měřítku. Mělo by zavést registrační systém a rámec dohledu pro externí posuzovatele evropských zelených dluhopisů. Nařízení přináší pojistky proti považování nebo vydávání jiných „zelených dluhopisů“ za EuGB. Dohoda je předběžná, neboť ji ještě musí Rada a Evropský parlament potvrdit a předpis přijmout. Nařízení má nabýt účinnosti 12 měsíců po svém vstupu v platnost.

Začátkem roku probíhala konzultace evropských dohledových autorit (ESAs) k problematice „lakování nazeleno“ (greenwashing). Poradní skupina zúčastněných stran pro cenné papíry a kapitálové trhy (SMSG) doporučuje ESAa, aby formulovaly jasnou definici greenwashingu nebo dokonce „ESG-washingu“. Obává se, že poskytovatelé finančních služeb a produktů budou přehnaně opatrní a zároveň podkopají důvěru spotřebitelů a investorů v ESG-produkty. SMSG je dále toho názoru, že před zavedením nových legislativních požadavků by měly být identifikovány potenciální mezery v již existujícím regulačním rámci. Zasazuje se též o to, aby tvrzení týkající se charakteristik a cílů ESG v právních dokumentech nebo komerčních informacích ohledně určitého produktu odpovídala skutečným vlastnostem produktu. V neposlední řadě apeluje na ESAs, aby uznaly potřebu zahrnout do regulace primární i sekundární trhy a také derivátové trhy.

V rámci stejné konzultace se vyjádřila i Evropská bankovní federace (EBF). Hlavní důraz klade na jasnost a důslednost regulace. EBF má za to, že současná úprava není dostatečně jasná, což se v kombinaci s nedostatkem dat promítá do zvýšeného rizika neoprávněného nařčení z greenwashingu. Rovněž EBF podporuje jednotný přístup ke greenwashingu napříč sektory, přičemž akcentuje souvislosti mezi škodou způsobenou nesprávnou informací a hrubou nedbalostí či úmyslem jejího původce či šiřitele.

Platební styk

EBA zveřejnila tři otázky a odpovědi, které společně s dalšími třemi otázkami a odpověďmi publikovanými dříve, komplexněji vysvětlují aplikaci pravidel silného ověření klienta (SCA) na digitální peněženky podle revidované směrnice o platebních službách (PSD2).

Dle názoru EBA vede registrace platební karty do digitální peněženky k vytvoření tokenu, resp. digitalizované verze platební karty a vyžaduje použití silného ověření, protože jde o jednání, na které se může vázat riziko podvodu nebo jiného zneužití karty. Při outsourcingu poskytování a ověřování prvků SCA na třetí stranu, jakou je např. poskytovatel digitální peněženky, však dle EBA nelze přenést regulatorní odpovědnost vydavatele karty za soulad s požadavky SCA. EBA se také vyjádřila k dalším situacím, kdy je silné ověření potřeba provést, přičemž konstatovala, že odemknutí mobilního telefonu pomocí biometrie (např. otisk prstu) nebo pomocí PIN/hesla nelze považovat za platný prvek SCA pro účely přidání platební karty do digitální peněženky, pokud mechanismus uzamčení obrazovky mobilního zařízení pod kontrolou jejího vydavatele.

AML

EBA vydala na konci března nové obecné pokyny brojící proti neoprávněnému snižování rizika (de-risking) a zajišťující přístup k finančním službám pro zranitelné zákazníky. Jejich cílem je zajistit, aby co nejširší okruh zákazníků měl přístup k potřebným finančním službám a aby se mohli plně zapojit do společnosti. Má tak být zabráněno praxi, kdy je zákazníkům tento přístup odepřen na základě nepodložených důvodů spočívajících v praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT) nebo bez pádného důvodu.

EBA konstatovala, že některé přístupy institucí nezaložit či ukončit obchodní vztah nebo neprovést transakci mohou sice být v souladu s rámcem EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu, vylučují ale celé kategorie zákazníků bez řádného zvážení rizikových profilů jednotlivých osob. Takovýto paušalizující přístup je podle EBA znakem neefektivního řízení souvisejících rizik.

První soubor opatření přijatý ze strany EBA představuje příloha obecných pokynů k rizikovým faktorům AML/CFT, které stanoví, co by finanční instituce měly dělat, aby identifikovaly a vyhodnotily riziko praní peněz a financování terorismu spojené se zákazníky, kteří jsou neziskovými organizacemi. Příloha by měla finančním institucím poskytnout vodítko, jak lépe porozumět tomu, jak jsou neziskové organizace organizovány, jak fungují v praxi a jaké rizikové faktory jsou zvláště důležité při jednání s takovými zákazníky. Smyslem je podpořit instituce v efektivním řízení AML/CFT rizik spojených s neziskovými organizacemi namísto toho, aby jim byl odepřen přístup k finančním službám.

Druhý soubor obecných pokynů se zabývá otázkou řízení AML/CFT rizik při poskytování přístupu k finančním službám.  Týkají se situací, kdy mají zákazníci legitimní důvody pro to, aby nebyli schopni splnit požadavky institucí na náležitou péči o zákazníky (CDD). Před rozhodnutím o odmítnutí zákazníka nebo ukončením obchodního vztahu s ním z AML/CFT důvodů má být zváženo několik možností a učiněny stanovené kroky.

EBA rovněž zahájila veřejnou konzultaci o změnách obecných pokynů pro dohled nad praním špinavých peněz a financováním terorismu na základě rizika (risk based supervision). Navrhované změny rozšiřují oblast působnosti těchto pokynů na poskytovatele služeb kryptoaktiv a orgány dohledu nad nimi. Vychází ze záměru vztáhnout úpravu informací doprovázejících převody finančních prostředků rovněž na převody kryptoaktiv. Revidované pokyny dále zdůrazňují význam školení s cílem zajistit, aby pracovníci příslušných orgánů byli dobře vyškoleni a měli technické dovednosti a odborné znalosti nezbytné pro výkon svých funkcí, včetně dohledu nad poskytovateli služeb kryptoaktiv. Konzultace potrvá do 29. června 2023.

Mezinárodní sankce (Rusko)

V souvislosti s nechvalným výročím vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přijala Rada EU desátý soubor omezujících opatření vůči Rusku. Zákazy se mimo jiné vztahují na vývoz kritických technologií či tranzit zboží a technologií dvojího užití vyvážených z EU přes území Ruska. Státy Unie rovněž omezili možnost ruských občanů být členy řídících orgánů kritických infrastruktur a subjektů EU. Unie dále zavedla nové oznamovací povinnosti s cílem zajistit účinnost zákazů zmrazení majetku. V neposlední řadě pak zařadila na sankční seznamy více než stovku nových subjektů, takže ke konci března na nich figurovali 1 473 jednotlivci a 205 právnických osob a organizací.

Finanční analytický úřad (FAÚ) reagoval na rozhodnutí Evropského parlamentu a následně české Poslanecké sněmovny označující Rusko za stát, který podporuje terorismus. FAÚ vyzval povinné osoby podle AML zákona, aby považovaly Rusko za vysoce rizikovou třetí zemi, a to z jiného důvodu, než je zařazení na seznam vydávaný Evropskou komisí nebo na seznam FATF. Povinné osoby by tak měly tuto skutečnost mimo jiné zohlednit ve svém hodnocení AML/CFT rizik a vnitřních předpisech a uplatňovat zesílenou identifikaci a kontrolu klienta. V rámci detekce a oznamování podezřelých obchodů pak mají odlišovat obligatorní oznámení související s uplatňováním mezinárodních sankcí od zohlednění znaku podezřelosti obchodu v souladu s AML zákonem.