Firmy se recese nebojí. Hledají nové trhy a investují do energetických úspor

Zatímco spotřebitelé pod vlivem inflace i negativních očekávání tlumí své výdaje a naše ekonomika se dostala do recese, z firemního sektoru vycházejí signály, že ne všichni propadají chmurám. Turbulentní doba přináší nové příležitosti. To není laciný optimismus.

Z podniků různých velikostí vnímáme plány na růst investic, zejména do energetických úspor nebo modernizace technologií. S tím jde ruku v ruce akviziční apetit. Již vloni v Česku navzdory válce na Ukrajině překvapil růst počtu akvizic oproti roku 2021, který byl přitom do té doby rekordní.

Letošek pak pokračuje živou transakční aktivitou českých investorů. Hned v lednu byla oznámena akvizice britské části energetické skupiny InterGen domácí investiční skupinou Creditas. Není bez zajímavosti, že obchod, u kterého jsme asistovali a jenž byl v uplynulých 12 měsících pro domácí investory zřejmě jednou z největších zahraničních akvizic, proběhl v opravdu silném konkurenčním prostředí. O zajímavá aktiva projevilo seriózní zájem více než 35 investorů z celého světa. Transakce měla i další české stopy – mezi zájemci byli další investoři s českým pasem a na straně prodávajících byla skupina Sev.en Global Investments, která spoluvlastnila InterGen společně s čínským investorem. To je myslím docela dost silný otisk českého kapitálu.

A právě takové zajímavé transakce s českou participací očekávám v letošním a příštím roce. Čeští investoři se naučili vykupovat domácí aktiva od zahraničních majitelů, a to si myslím, že bude hodně silný trend v tomto roce. Někteří svou vizí a znalostí oboru nahrazují finanční investory, jiní dokázali identifikovat nové synergie či trhy nebo restrukturalizací vytáhnout distresovaná aktiva ze dna.

Zajímavé také bude sledovat, zda se i u českých podnikatelů projeví trend, který nám signalizují velké společnosti ze zahraničí. Podle lednového průzkumu EY CEO Outlook, kde odpovídá 1200 generálních ředitelů firem, se převážná většina společností (89 %) chystá v příštích 12 měsících uskutečnit nějakou transakci. Největší pozornost budou firmy věnovat společným podnikům a strategickým aliancím, protože se snaží transformovat své provozy a dodavatelsko-odběratelské ekosystémy tak, aby nabyly větší odolnosti, posílily inovace a nalezly nové pozice pro budoucí růst. Investiční plány nicméně budou zohledňovat kritické geopolitické otázky. Rychle se proto mezinárodní byznysovou komunitou šíří termín „friendshoring“ čili něco jako kotvení v přátelských přístavech.

Podle průzkumu tak méně než jeden z deseti generálních ředitelů zvažuje akvizici na trhu, kde jejich domovská země nemá silné geopolitické a ekonomické vztahy. Na opačném konci škály se téměř čtyři pětiny (78 %) budou snažit uskutečnit fúze a akvizice v zemích geopoliticky a ekonomicky spřízněných.

Ačkoli tedy neutuchá silný apetit po přeshraničních investicích, generální ředitelé si budou letos více vybírat, s kým budou uzavírat transakce. Převládne zájem o projekty na přátelských územích, spíše než aby uplatňovali skutečně globální přístup. Tomu odpovídá i struktura očekávaných aktivit. Největší procento (58 %) chce vstoupit do společného podniku nebo strategické aliance, což zpravidla reprezentuje opatrnější přístup. Méně než polovina (46 %) pak chce koupit aktiva a třetina (34 %) se chce majetku naopak zbavit.

I v tomto objektivně těžkém ekonomickém prostředí se společnosti s dlouhodobou vizí nebojí růst pomocí akvizic, neboť se jim otevírají dříve nerealizovatelné příležitosti. To se ukázalo po poslední finanční krizi v letech 2008–2009, kde aktivní akviziční přístup skokově posunul celou řadu společností. Srovnávat předchozí finanční krizi s tou aktuální nicméně není úplně možné. V té předchozí byl nedostatek finančních zdrojů, nyní je spíše nedostatek informací. Covid způsobil zpřetrhání celé řady komunikačních kanálů o příležitostech na trhu, a proto celá řada investorů komplikovaně hledá vhodné akviziční cíle. Významný podíl buy-side poradenských mandátů v našem portfoliu poradenských služeb M&A ukazuje, že je to investory oceňovaná služba.

Jak už víme, čeští investoři nemají obavy se vydat do zahraničí a zužitkovat někdy už i třicetileté zkušenosti z podnikání. Je to důkaz o jejich schopnostech obstát v mezinárodní konkurenci, kuráži a sebevědomí. Zmíněná akvizice skupinou Creditas pak také ilustruje těžiště aktivit v geopoliticky spřízněných teritoriích.

Úspěšné zahraniční akvizice jsou každopádně stále silnější trend mezi českými investory vedle již tradiční výzvy, jak zvládnout generační výměnu otců zakladatelů. Rozvoj rodinných, respektive privátně vlastněných společností je z mého pohledu optimistický. Tak jako se Češi po roce 1989 aktivně vrátili k podnikání, naučili se investovat a stále více o sobě dávají vědět na mezinárodní scéně, nové generace tyto dovednosti dále rozvinou. Čekají nás ve firemní sféře další zajímavé roky.