Dobrovolné vykazování ESG pod tlakem dodavatelského řetězce

18. března 2026 vstoupila v platnost směrnice s označením Omnibus (Směrnice 2026/470). Vykazování udržitelnosti se tak bude od finančního roku 2027 (v závislosti na transpozici do národních právních řádů) týkat pouze společností s více než tisíci zaměstnanci a čistým obratem více než 450 mil. eur.

Znamená to, že ostatní společnosti nebudou sbírat data spojená s udržitelností nebo dokonce přestanou udržitelnost aktivně řídit? Níže shrnujeme postřehy z praxe, které naznačují, že udržitelnosti se budou věnovat i podniky, na které vykazovací povinnost nedopadne.

Výpočet uhlíkové stopy

Více než 10 tisíc společností se dobrovolně zavázalo ke snižování vlastní uhlíkové stopy v iniciativě SBTi. Mnoho z nich si stanovilo závazky v oblasti tzv. Scope 3 (nepřímé emise s výjimkou elektrické energie). Jelikož emise spojené s nakupovanými produkty a službami zpravidla tvoří významnou část těchto emisí, je pravděpodobné, že budou postupně vyvíjet tlak na své dodavatele, aby byli schopni svou uhlíkovou stopu doložit a ideálně snižovat. Jenom tak budou moci společnosti se stanovenými závazky dostát svým cílům.

Mezinárodní finanční skupina se sídlem v Rakousku vyvinula nástroj, který má klientům pomoci sledovat uhlíkovou stopu a podpořit je při využívání energie z obnovitelných zdrojů. Skupina má díky tomu přehled, která aktiva jsou v jejím portfoliu z pohledu řízení uhlíkové stopy žádoucí. Francouzský potravinářský koncern zapracovává do smluv se svými dodavateli ustanovení o snížení uhlíkové stopy dodavatelů v souladu se svým dekarbonizačním cílem.

Nelze předpokládat, že tlaky z dodavatelského řetězce oslabí. Cíl dosažení nulových čistých emisí (net-zero) pro Evropu do roku 2050 je stále platný, s milníky snížení emisí o 55 % do roku 2030 a o 90 % do roku 2040 (oproti roku 1990).  

Požadavky bank, pojišťoven a investorů

Pro adekvátní posouzení rizikovosti svého portfolia se z regulatorních a obchodních důvodů finanční sektor čím dál více opírá i o informace ESG. Vnímá-li daná instituce zvýšené riziko, promítá je do výše úroku, pojistného nebo v případě investic do ceny, kterou je instituce ochotna nabídnout.

Každá instituce zjišťuje informace různou formou a v různém rozsahu. Pokud společnost nesbírá data spojená s udržitelností, naráží na vysokou administrativní náročnost spojenou s dotazy svých obchodních partnerů. Klientská firma se tak může setkat např. s dotazy na energetickou náročnost nebo klimatická rizika.

Do budoucna se zvažuje, že maximální rozsah informací, které budou moci aktéři (nejen finanční instituce) po společnosti požadovat, bude mít stanovený limit. Rozsah bude pravděpodobně určen v druhé polovině roku 2026. Aktuálně je cílovému rozsahu nejblíže Dobrovolný standard pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky (známý také jako VSME). Tento rozsah je pro střední a menší podniky mnohem přístupnější ve srovnání s přípravou Zprávy o udržitelnosti dle CSRD. Stále je však otázkou, jak bude v praxi tento limit respektován. Vykazování udržitelnosti je v každém případě příležitost ukázat obchodním partnerům odolnost organizace.

Italská nadnárodní bankovní společnost veřejně deklaruje, že některé poskytované půjčky a vydávané dluhopisy mohou obsahovat cíle ESG, při jejichž nedodržení může dojít ke zvýšení ceny dluhového nástroje pro zákazníka. Německá finanční skupina svým správcům aktiv stanovuje cíle, které je vedou ke snižování počtu financovaných společností, jež mají zvýšené emise a zároveň nemají plán pro jejich snížení.

Provozní úspory a řízení rizik

Přestože regulatorní povinnost je pro společnosti často prvním impulzem pro systematický sběr dat spojených s udržitelností, hodnota těchto dat nekončí publikováním Zprávy o udržitelnosti. Společnost díky nim může mnohem jednodušeji identifikovat neefektivity v provozu a najít příležitosti k úsporám nebo ke snížení rizik.

Německý výrobce oblečení a obuvi mezi lety 2019 a 2025 realizoval sadu opatření, díky kterým šetří téměř 217 GWh energie ročně. To je ekvivalent roční spotřeby zhruba 72 tisíc českých domácností. Finský výrobce pneumatik implementoval technologii obnovování (protektorování) pneumatik. Oproti výrobě nové pneumatiky obnovení jedné pneumatiky ušetří společnosti 40 kg gumy a 70 litrů ropy, což vede ke snížení nákladů na výrobu pneumatik o 30 %. Španělská síť hotelů si na základě výsledků posouzení klimatických rizik začala u vybraných budov instalovat odtokové a těsnící systémy, aby při zvýšeném vodním přívalu nedošlo k poškození infrastruktury.

Právě klimatická rizika nabývají na důležitosti. Evropská centrální banka zdůrazňuje význam klimatických rizik pro posouzení finanční stability podniků. Penzijní fondy spravují peníze svých klientů po dekády. Zajímá je tedy, zda investují do aktiv, které si při postupující změně klimatu udrží svou hodnotu. První celoevropský zátěžový test institucí spravujících zaměstnanecké penzijní pojištění v roce 2022 přišel se závěry, že v důsledku klimatických rizik hodnota aktuálních portfolií může poklesnout o 12,9 %, tedy ztráta hodnoty aktiv o 255 mld. eur.

Ať už společnost spadne do povinného vykazování udržitelnosti nebo ne, tlak obchodních partnerů v praxi vede k potřebě mít přehled o svých dopadech a rizicích spojených s udržitelností. To však pro společnost nemusí být pouze dodatečná zátěž, ale také příležitost pro udržení a rozvoj byznysu.