Proč by si firmy měly nastavit reportování EU taxonomie?

Existuje potenciál pro zlepšení a vyjasnění jak sběru dat, tak celkového procesu.

Nefinanční podniky

Z 277 analyzovaných nefinančních subjektů jich 265, tj. 96 %, zveřejnilo taxonomii v rámci své výroční zprávy nebo samostatné nefinanční zprávy. Z nich 89 % zveřejnilo alespoň jeden ze tří klíčových ukazatelů výkonnosti (obrat, investiční výdaje a provozní výdaje). Dále společnosti zahrnuté do studie zveřejnily průměrné podíly způsobilých CapEx, způsobilých OpEx a způsobilého obratu ve výši 36 %, 28 % a 25 %. Tyto údaje se přesně shodují se zveřejněnými údaji z předchozího roku.

Více než třetina analyzovaných společností neuvedla žádný způsobilý obrat, což naznačuje, že značná část společností kótovaných na hlavních akciových trzích v Evropě vykonává činnosti, které nemají potenciál významně přispět k cílům zmírňování změny klimatu (CCM) nebo přizpůsobování se změně klimatu (CCA).

Kromě toho jsou procentní podíly pro přizpůsobení se výrazně nižší. Největší rozdíl mezi způsobilostí a sladěním vykazují CapEx, a to přibližně 21 %. Je to především proto, že nařízení o taxonomii umožňuje společnostem vykazovat jako způsobilé i ty CapEx, které jsou výstupem taxonomicky způsobilých a sladěných činností nebo jednotlivých opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů, což může u této kategorie způsobit značné problémy se sladěním. Mezitím se způsobilost a sladění liší u obratu o 17 procentních bodů a u OpEx o 16 procentních bodů.

Průměrné podíly způsobilosti a sladění vykazují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a odvětvími (podrobnější informace naleznete v úplném znění zprávy (pdf)).

Kromě Lucemburska (47 %), které má nejvyšší míru způsobilosti (ale zastupuje pouze čtyři společnosti), jsou země s podílem způsobilosti vyšším než 30 % následující: Rakousko (45 %, 16 společností), Španělsko (37 %, 30 společností), Belgie (36 %, 9 společností) a Řecko (31 %, 20 společností). Důvodem je silné zastoupení společností v těchto zemích, které působí v odvětví stavebnictví, infrastruktury a nemovitostí a v odvětví energetiky a veřejných služeb. V Rakousku a Španělsku závisí vysoký průměrný obrat především na společnostech působících v odvětví energetiky a veřejných služeb, stavebnictví, infrastruktury a nemovitostí a mobility.

Naopak země s nejnižším podílem způsobilého obratu jsou Slovensko (2 %, jedna společnost), Nizozemsko a Polsko (obě země 10 %, 31, resp. 26 společností). V Nizozemsku je nízká průměrná způsobilost způsobena především společnostmi v odvětvích spotřebních výrobků a zdravotnictví, biotechnologií a chemických látek, které patří mezi odvětví s nejnižší způsobilostí. V Polsku jsou to společnosti v odvětvích spotřebních výrobků a těžby a dobývání. Na Slovensku to představuje pouze jedna společnost v odvětví cestovního ruchu a pohostinství (ostatní odvětví), která má nízký obrat způsobilosti.

Nejvýraznější odchylku mezi průměrnou způsobilostí a sladěním vykazuje Lucembursko (32 %), následované Rakouskem (29 %) a Německem (27 %, 33 společností).

Z těchto údajů také vyplývá, že většina činností společností na hlavních evropských burzách je považována za nezpůsobilé, a to z důvodu omezeného potenciálu jednotlivých odvětví přispívat k cílům zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně.

Pro vykazovací rok 2022 byly společnosti rovněž povinny zveřejnit informace pro přizpůsobení. Dvě odvětví, mobilita a stavebnictví, vykazovala značné rozdíly mezi způsobilostí a sladěním (mezi 45 a 50 %). Tyto rozdíly jsou do značné míry důsledkem různých typů společností v těchto sektorech, z nichž všechny musí splňovat stejná kritéria. Na druhé straně sektory jako zdravotnictví, biotechnologie a chemie a spotřební zboží vykázala 0 % průměrného obratu sladěného s taxonomií. Důvodem je především to, že na tato odvětví se akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu vztahuje pouze okrajově. V důsledku toho mohlo mnoho společností v těchto odvětvích vykázat pouze způsobilý obrat související s vedlejšími činnostmi, často bez dostatečných podkladů pro posouzení sladění.

Sektory s nejvyšším podílem obratu sladěného s taxonomií jsou energetika a veřejné služby (30 %) a těžba a dobývání (21 %).

Průměrná způsobilost CapEx je 36 %, což je nejvyšší hodnota ze všech tří klíčových ukazatelů výkonnosti. To je pravděpodobně způsobeno skutečností, že kromě CapEx spojených se způsobilým obratem mohou společnosti vykazovat také investice související s nákupem produkce z ekonomických činností způsobilých pro taxonomii a s ní sladěných, jakož i individuální opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Kromě toho 31 z 265 společností (12 %) vykázalo způsobilost ve výši 0 %. Podíl taxonomicky sladěných investičních výdajů klesá na 15 %, přičemž 111 z 265 společností vykázalo 0% sladění.

V různých zemích existují značné rozdíly v průměrné způsobilosti CapEx a přizpůsobení v závislosti na odvětvích, v nichž společnosti působí. Při analýze rozdílu mezi průměrnou způsobilostí a sladěním CapEx je zemí s největší odchylkou Malta (v souladu s analýzou provedenou na indexech), kde rozdíl mezi způsobilostí a sladěním mezi 10 společnostmi ve vzorku činí 39 %. Následují Německo a Rakousko s rozdílem 34 %.

Procenta způsobilosti a sladění OpEx jsou relativně podobná jako u obratu, s mírou způsobilosti 28 % a procentem sladění přibližně 12 %.

Průměrná způsobilost OpEx je nižší než způsobilost CapEx. To naznačuje, že v případě OpEx mají významnější dopad výdaje spojené se způsobilým obratem. Z 265 společností v rozsahu působnosti vykázalo 86 společností 0% podíl způsobilosti OpEx (32 %), což je téměř dvojnásobek oproti vydání z roku 2022 (18 %). Výsledek může záviset na rozšíření analyzovaného vzorku společností a na rozdílných nákupních postupech společností v průběhu let.

Údaje na úrovni zemí rovněž potvrzují, že klíčový ukazatel výkonnosti (dále jen KPI) OpEx vykazuje rozdíl mezi způsobilostí a sladěním podobně jako KPI obratu, což naznačuje, že OpEx je spojen především s činnostmi společností vytvářejícími příjmy.

Nejvyšší průměrná způsobilost je zaznamenána v Rakousku, které je také druhé z hlediska způsobilého obratu, přičemž hlavními odvětvími pro způsobilost jsou energetika a veřejné služby (97 %) a stavebnictví, infrastruktura a nemovitosti (73 %). Naopak země s nejnižším hodnocením z hlediska způsobilých OpEx jsou Maďarsko, Nizozemsko a Slovensko.

Finanční podniky

U finančních podniků se příspěvek bank k cílům EU v oblasti životního prostředí měří prostřednictvím ukazatele Green Asset Ratio (GAR), tj. aktiv sladěných s taxonomií. Za rok 2022 však finanční instituce vykazovaly pouze způsobilá aktiva, která odrážejí podíl potenciálního příspěvku úvěrového a investičního portfolia k environmentálním cílům. Taxonomická způsobilost, založená na obratu protistran, se pohybovala od 0 % do 55 %, v průměru 26 %. Expozice vůči způsobilým aktivům zahrnuje především retailové hypotéky a spotřebitelské úvěry na vozidla a renovaci budov.

Příspěvek pojistitelů k cílům EU v oblasti životního prostředí se měří pomocí dvou ukazatelů:

1. "Způsobilé pojistné" odráží potenciální příspěvek pojistitelů z upisovacího portfolia k přizpůsobení se změně klimatu a pohybuje se v rozmezí od 2 % do 92 % s průměrem 48 %.
2. "Způsobilá aktiva" ukazují potenciální příspěvek investičního portfolia pojistitelů k cílům v oblasti životního prostředí a pohybují se v rozmezí od 1 % do 39 % s průměrem 15 % na základě obratu protistran. Způsobilá aktiva bank jsou relativně vyšší než aktiva pojistitelů (26 % oproti 15 % v průměru). S rostoucími požadavky na vykazování souladu s taxonomií a dostupností informací od protistran se očekává, že se čísla od finančních institucí budou dále vyvíjet.

Druhý rok implementace potvrdil zjištění z loňské zprávy, že společnosti i nadále čelí mnoha výzvám při implementaci nařízení.

Tyto problémy nevyplývají pouze z nového požadavku na nefinanční podniky, aby kromě údajů způsobilých pro taxonomii vykazovaly podíl činností souvisejících s taxonomií ve vztahu k jejich obratu, CapEx a OpEx, ale co je důležitější, z obtížnosti interpretace určitých kritérií, shromažďování technických, specifických údajů a informací potřebných pro posouzení sladění.

Za účelem řešení problémů s výkladem zveřejnila EU v prosinci 2022 dva návrhy oznámení Komise, které poskytují odpovědi na často kladené otázky související s požadavky na zveřejňování podle Delegovaného aktu k článku 8 Nařízení o EU taxonomii a Prvního delegovaného aktu ke klimatickým činnostem.

Mezi hlavní příklady problémů, kterým společnosti čelí, patří:

• Složitá struktura šablony pro zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti: společnosti se potýkaly s určitými problémy souvisejícími s množstvím informací požadovaných pro každý klíčový ukazatel výkonnosti a se sestavením složité tabulky. To vedlo k potřebě dalších pokynů a k interpretačním nejasnostem a nízké čitelnosti, což by mohlo ovlivnit srovnatelnost údajů v rámci EU.
• Přetrvávající volný prostor pro výklad: navzdory oznámením Komise přetrvávaly nejasnosti ohledně výkladu některých aspektů nařízení o taxonomii.
• Dodržování technických kritérií pro screening: zavedení sladěného podávání zpráv zvýšilo složitost a některé podniky nebyly dostatečně připraveny na poskytování požadovaných informací, protože často nebyly k dispozici v požadované míře podrobnosti.
• Minimální sociální záruky: požadavek článku 18 nařízení vedl k několika výkladovým pochybnostem o tom, co by mělo být považováno za "minimum", pokud jde o sociální záruky.

Očekává se, že nařízení se bude v příštích několika letech dále vyvíjet. Nedávno přijatá nařízení v přenesené pravomoci přidají nové činnosti na seznam těch, které mohou významně přispět k jednomu ze šesti environmentálních cílů, čímž se zvýší podíl činností, které jsou potenciálně způsobilé pro taxonomii a s taxonomií sladěné. Tyto změny umožní zahrnutí některých dalších odvětví, jako je výroba plastových obalů nebo prodej použitého zboží, které jsou v současnosti vyloučeny z taxonomie EU. Mezitím budou tyto změny také vyžadovat, která budou odrážet změny právních předpisů.

Při přípravě na další požadavky, které by měly vstoupit v platnost v příštích několika letech, je důležité předvídat a připravit se na to, co přijde "příště" a "potom".

Tato rozšíření odrážejí vyvíjející se povahu taxonomického rámce, který by měl postupně zahrnovat další činnosti, jež by mohly být kvalifikovány jako činnosti významně přispívající k jednomu ze šesti cílů ochrany životního prostředí.

Nakonec, podle nedávno schváleného zákona v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí budou společnosti povinny oznamovat svou způsobilost pro taxonomii pro další činnosti až od 1. ledna 2024. Počínaje rokem 25 se tedy bude vyžadovat, aby společnosti v rámci působnosti nařízení vykazovaly jak taxonomickou způsobilost, tak sladění pro všech šest environmentálních cílů.

V tomto ohledu nařízení CSRD, schválené Radou EU a Parlamentem EU v listopadu 2022, výslovně vyžaduje, aby společnosti spadající do oblasti působnosti nařízení CSRD zahrnovaly do svých prohlášení o udržitelném rozvoji zveřejnění taxonomie.

Organizace se mohou v novém složitém regulačním rámci orientovat díky vytvoření kritérií, systémů a kontrolních mechanismů pro podávání zpráv. Kroky, které je třeba zmapovat, zahrnují:

• Zmapování finančních údajů potřebných k výpočtu tří klíčových ukazatelů výkonnosti vyžadovaných nařízením EU o taxonomii (CapEx, OpEx, obrat) a navržení procesů sběru dat a kontrolních mechanismů.
• Zmapování způsobilých činností podle aktů v přenesené pravomoci v oblasti klimatu a životního prostředí.
• Převedení regulačních požadavků na informace, které vaše organizace může spravovat pomocí stávajících systémů.
• Diagnostika dostupných dat v různých obchodních jednotkách, lokalitách a funkcích s cílem identifikovat nedostatky a alternativní řešení.
• Stanovení metodiky a úvah pro vykazování a výpočet příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti.
• Studium finančních systémů a extrakce finančních dat a testování sledovatelnosti s finančními informacemi prostřednictvím výběru vzorků činností.
• Provedení extrakce dat na konci fiskálního roku, jejich zpracování za účelem výpočtu příslušných KPI a získání potřebných vysvětlení ke kvalitativním informacím požadovaným nařízením.
• Provedení posouzení souladu každé způsobilé hospodářské činnosti prostřednictvím třístupňového testu a analýzy nedostatků.
• Stanovení akčního plánu pro modernizaci taxonomicky způsobilých činností na taxonomicky sladěné v budoucích letech.
• Zavedení aktualizovaných procesů, konsolidace shromážděných údajů a informací a vypracování návrhu zveřejnění taxonomie, které bude zahrnuto do nefinanční zprávy.

Shrnutí

Vzhledem k tomu, že se EU snaží transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje a s nulovými emisemi skleníkových plynů do roku 2050, bude mít nařízení o taxonomii stále větší význam pro klíčové ukazatele výkonnosti podniků.

Výsledky druhého EY EU taxonomického barometru ukázaly, že existuje spousta příležitostí ke zlepšení a zpřesnění jak shromažďování informací, tak samotného procesu identifikace činností organizací, které přispívají k dosažení environmentálních cílů EU.