Daňové a právní zprávy - únor 2025

Úvodník – Pilířové patálie pobídek

Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale realita se zdá být taková, že bez různých forem daňových pobídek a kreditů nebude středně velká česká ekonomika konkurenceschopná. V Česku probíhají odborné i politické diskuse ohledně formy, rozsahu a cílů pobídek a ohledně toho, do jaké míry převažují externality. To vše v situaci relativně nízké nezaměstnanosti a nízkého růstu HDP a zároveň při trendu přesouvání činností s nízkou přidanou hodnotou jinam a zavírání fabrik u nás.

Do rozhodovací matice, zda mít, či nemít pobídky, a pokud ano, v jaké formě, vstoupila nová daňová legislativa OECD / EU známá jako BEPS 2.0. Pilíř 2, kterou Česká republika přijala s účinností od roku 2024. Ta nutí velké nadnárodní skupiny složitě počítat efektivní zdanění zisků jejich podniků na jurisdikční bázi. Pokud je efektivní zdanění nízké, uplatní se dorovnávací daň, čímž dojde k dodanění tzv. nadměrných zisků (zisk po zohlednění substantivních parametrů – zaměstnanců a hmotných aktiv) na 15 %. Složitá pravidla, spousta výjimek, postupný náběh, přechodná ustanovení, bezpečné přístavy a nebezpečné vody plné záludností – to vše v jednom zákoně.

Jednou ze záludností jsou daňové kredity, nebo chcete-li v Česku investiční pobídky, dotace a různé daňové odpočty. Přestože by jeden čekal, že když podnik dostane pobídku, využije ji a dodrží její pravidla, nikdo mu ji nemůže přece vzít. Omyl, může. Pilíř 2 rozděluje kredity na 2 skupiny. Správné jsou tzv. kvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním, které je podnikům vyplaceno do 4 let. Ty se pak při výpočtu efektivního zdanění chovají jako výnos a nemají takový vliv na efektivní daň.

České investiční pobídky a R&D odpočty do této skupiny nepatří. To znamená, že i když investiční pobídky sníží korporátní daň na nulu, přejede se případný nadměrný zisk 15 % a částka se odvede státu. A je po pobídce, minimálně zčásti. Zřejmě už ani nemusí pomoci, když byla investiční pobídka přiklepnuta v minulosti a společnost zaúčtovala odloženou daňovou pohledávku (která při „použití“ zvyšuje efektivní sazbu daně).

OECD minulý měsíc vydala nové správní pokyny k Pilíři 2. Jeden z nich se zaměřuje právě na režim odložených daňových pohledávek vzniklých po 30. listopadu 2021 z vládních dohod či z volitelných rozhodnutí týkajících se daňového zacházení s retroaktivními účinky. Pokyn říká, že náklad na daň vyplývající z „použití“ takových odložených daňových pohledávek by měl být obecně vyloučen ze zahrnutých daní pro účely aplikace pravidel Pilíře 2 a ze zjednodušených zahrnutých daní pro účely aplikace CbCR přechodných pravidel bezpečného přístavu. Pokyny alespoň zavádí výjimku z tohoto obecného pravidla v podobě dvouleté odkládací lhůty, během které může být za určitých okolností zahrnuta omezená částka tohoto daňového nákladu pro oba tyto účely. Otázkou je, zda se tento správní pokyn uplatní i na české investiční pobídky.

Okolní státy se nicméně už chytají příležitosti a upravují pravidla, aby měly správně nastavené daňové kredity pro Pilíř 2. Maďarsko a Rakousko už je mají, Polsko na tom pracuje. U nás podle všeho ticho po pěšině. Tím okolní státy získají oproti nám komparativní výhodu.

Není teď vhodný okamžik se podívat na celý balík pobídek a dotací a zvážit jeho strategické, dlouhodobé nastavení? Prostým srovnáním s okolními státy se jeví současná paleta investičních pobídek a dotací neatraktivní a nedostatečná.