Rozhodnutí krajského soudu o dotacích a náhradách od pojišťovny
V nedávném rozsudku 63 Af 11/2022–141 se krajský soud zabýval případem, ve kterém správce daně mimo jiné rozporoval situaci, kdy daňový subjekt nesprávně zohlednil přijatou dotaci a nesprávně snížil výnosy z titulu pojistného plnění od pojišťovny.
Shrnutí situace:
Dotace snižující vstupní cenu:
- Společnost pořídila majetek, na který obdržela investiční dotaci. Tento majetek byl zničen požárem.
- Hodnota dotace nebyla odečtena od pořizovací hodnoty zničeného majetku ani nedošlo k zaúčtovaní přijaté dotace do výnosů daňového subjektu.
- Dle argumentace společnosti byla dotace poskytnuta na majetek dlouhodobý, aktivní a provozuschopný, nikoli na majetek zničený. Aby byla dotace zachována, měla ji společnost využít na nákup majetku nového, proto přijatá dotace byla ponechána na rozvahovém účtu pořízení majetku.
- Správce daně tento postup zpochybnil.
Pojistné plnění od pojišťovny:
- Společnost zaúčtovala očekávanou náhradu od pojišťovny jako dohadnou položku aktivní roku 2012.
- Po uzavření dohody o narovnání s pojišťovnou, která nabyla účinnosti v roce 2013, společnost podala dodatečné daňové přiznání za předchozí období, ve kterém snížila původní dohadnou položku na hodnotu odpovídající náhradě od pojišťovny.
- Správce daně i tento postup zpochybnil.
Pohled soudu:
Krajský soud se v obou případech postavil na stranu správce daně.
Dotace snižující vstupní cenu:
- Dotace poskytnutá společnosti byla výslovně určena na pořízení zničeného majetku. Při svém posouzení soud vycházel z vyjádření Ministerstva financí a poskytovatele dotace, že dotace byla poskytnuta na zničený majetek, nikoliv na majetek pořizovaný nově.
- Správným postupem bylo snížení hodnoty majetku o výnos z dotace.
Pojistné plnění od pojišťovny:
- Dle pokynu GFŘ č. D-6 (aktuálně D-59) je okamžikem úpravy základu daně v případě dohody o narovnání datum její účinnosti.
- Nepotvrzená pohledávka na předpokládané pojistné plnění, jakožto dohadná položka aktivní, měla být nahrazena pohledávkou novou, vzniklou z titulu uzavření dohody o narovnání v roce nabytí účinnosti dohody o narovnání.
- Nahrazení předpokládané pohledávky pohledávkou novou představovalo tzv. neupravující událost ve smyslu NÚR I-24 a nemělo ovlivnit základ daně za rok 2012.
Pro úplnost doplníme, že proti rozsudku byla podána kasační stížnost. Bude zajímavé sledovat, zda ke stejnému závěru dojde i NSS. V každém případě je třeba být v obdobných situacích opatrný a jednotlivé případy vyhodnocovat individuálně.
V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo tým EY, se kterým spolupracujete.
Autoři: