Law

Vyjadreni NSS k prevodnim cenam v kontextu premen

10 čvc 2024
Předmět Tax Alerts
Kategorie Daně z příjmů

V našich daňových a právních zprávách v červnu 2023 jsme vám představili velmi zajímavý rozsudek krajského soudu z oblasti převodních cen v kontextu přeměn.

Jádrem sporu byla otázka, zda zahrnout či nezahrnout odpis oceňovacího rozdílu do nákladové základny pro výpočet ziskovosti při použití metody čistého transakčního rozpětí (TNMM) s využitím ukazatele čisté ziskové přirážky k provozním nákladům.

Podle správce daně nedosahovala celková ziskovost dotčené společnosti hodnoty spodního kvartilu, a to kvůli nezahrnutí odpisu oceňovacího rozdílu do nákladové základny. Krajský soud souhlasil se správcem daně, že odpis oceňovacího rozdílu úzce souvisí se smluvní výrobou společnosti, a tudíž neexistoval objektivní důvod pro její vyloučení z nákladové základny při výpočtu ukazatele ziskovosti.

V červnu 2024 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, ve kterém potvrdil závěry krajského soudu, tj. že oceňovací rozdíl by měl být do nákladové základny pro výpočet ziskovosti zahrnut.

Dalším zajímavým aspektem byl spor o tržní rozpětí. Společnost požadovala, aby správce daně aplikoval přirážku na úrovni minima vyplývajícího ze srovnávací analýzy. Tento postup by byl, dle společnosti, v souladu se zásadou co nejvstřícnějšího postupu pro daňové subjekty dle předchozí judikatury Nejvyššího správního soudu. Správce daně však použil mezikvartilové rozpětí, a to z důvodu odstranění extrémů a nepřesností u většího vzorku srovnatelných společností (53), čímž zajistil co nejlepší možnou srovnatelnost. Krajský soud a následně i Nejvyšší správní soud potvrdili, že postup správce daně byl v tomto případě správný.

V případě dotazů kontaktujte autorky článku nebo tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Lucie Karpíšková

Klára Kišková

  • Opinion of the SAC on transfer pricing in the context of business conversions

    In our June 2023 Tax and Legal News, we presented a very interesting regional court ruling on transfer pricing in the context of conversions.

    At the heart of the case was the question of whether or not to include the amortisation of a valuation difference in the cost base for calculating profitability when applying the transactional net margin method (TNMM) using the mark-up on total costs as a profit level indicator.

    According to the tax authorities, the overall profitability of the company concerned was below the lower quartile due to the non-inclusion of the amortisation of the valuation difference in the cost base. The Regional Court agreed with the tax authority that the amortisation of the valuation difference was closely linked to the company's contract manufacturing activities and therefore there was no objective reason for excluding it from the cost base when calculating the profitability ratio.

    In June 2024, the Supreme Administrative Court issued a judgment in which it upheld the Regional Court's conclusions, i.e. that the valuation difference amortisation should be included in the cost base for calculating profitability.

    Another interesting aspect was the dispute over the arm’s length margin. The company requested that the tax authorities apply a mark-up at the level of the minimum resulting from the benchmarking analysis. This would, according to the company, be in line with the principle of the most favourable treatment for taxpayers as set out in previous case law of the Supreme Administrative Court. However, the tax administration used an interquartile range in order to eliminate outliers and inaccuracies in a larger sample of comparable companies (53), thereby ensuring the best possible comparability. The Regional Court and subsequently the Supreme Administrative Court confirmed that the tax administrator's procedure was correct in this case.

    If you have any questions, please contact the authors of the article or the EY team you are working with.

    Authors:

    Lucie Karpíšková

    Klára Kišková

EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.