law and order

Nova legislativa EU v ramci boje s odlesnovanim cast pata co kdyz nesplnim

Lze se setkat s názory, že Evropská unie v obecné rovině „přitvrzuje“ v přísnosti sankcí, zejména v oblasti ochrany životního prostředí. Je pravdou, že opatření a sankce stanovené EUDR patří spíše k těm přísnějším, a zaslouží si proto zvýšenou pozornost.

Nejprve je třeba připomenout, že nařízení EUDR je skutečně nařízením, tedy jde o přímo použitelný předpis. Zjednodušeně řečeno – povinnosti, které z EUDR vyplývají, se uplatní bez dalšího a není třeba je provádět v národním právním řádu specifickým lokálním zákonem.

Přesto toto nařízení obsahuje prvky, které jsou typické spíše pro směrnice – zahrnuje totiž pouze rámcové předpoklady a základní výčet opatření a sankcí, které mohou členské státy hospodářským subjektům a obchodníkům ukládat. Je na jednotlivých státech, jaká opatření a sankce (a případně v jaké výši) uvedou v život; jak jsme slíbili v předchozím díle našeho seriálu, národní úpravě se v našem seriálu budeme také věnovat. Předmětem tohoto dílu jsou však opatření a sankce předpokládaná nařízením samotným.

První kategorií jsou opatření předběžná. K nim poskytuje nařízení nejméně vodítek – má se jednat o okamžitá opatření při zjištění potenciálního nesouladu relevantních komodit či výrobků s nařízením a mají zahrnovat také jejich zabavení, případně pozastavení uvedení či dodání na trh nebo jejich vývozu.

Další kategorií jsou opatření nápravná. Ta přijímá hospodářský subjekt nebo obchodník na žádost příslušných orgánů a musí zahrnovat alespoň jedno z uvedeného:

  • náprava formálních nesouladů;
  • zabránění uvedení či dodání relevantního produktu na trh nebo jeho vývozu;
  • stažení relevantního produktu z trhu či oběhu;
  • darování relevantního produktu na dobročinné účely, případně jeho likvidace.

Pokud nebudou tato nápravná opatření hospodářským subjektem či obchodníkem přijata, zajistí jejich uplatňování příslušné orgány všemi dostupnými prostředky. Je také třeba mít na paměti, že nápravná opatření nenahrazují sankce – ty mohou být uloženy vedle nich.

Sankce mají být, slovy nařízení, účinné, přiměřené a odrazující. Vzhledem k tomu, že EUDR uvádí jen jejich minimální výčet a konečnou podobu ponechává na jednotlivých členských státech, může se stát, že se okruh sankcí anebo jejich výše bude v jednotlivých státech Evropské unie lišit.

Oním minimálním okruhem jsou:

  • pokuty;
  • konfiskace relevantních produktů;
  • konfiskace získaných příjmů;
  • dočasné vyloučení ze zadávání veřejných zakázek a z přístupu k veřejnému financování;
  • dočasný zákaz uvádět či dodávat relevantní komodity a produkty na trh nebo je z něj vyvážet;
  • zákaz vykonávat zjednodušenou náležitou péči.

Pokuty přitom musí členské státy stanovit takovým způsobem, aby jejich maximální výše činila nejméně 4 % celkového ročního obratu za předcházející finanční rok v celé Evropské unii. Nařízení také předpokládá postupné zvyšování pokuty, pokud budou ukládány opakovaně, a zdůrazňuje i potřebu, aby uložená pokuta byla vyšší než ekonomický prospěch potenciálně získaný porušením EUDR.

Opatření a sankce předpokládané nařízením EUDR tak mají potenciál být opravdu tvrdé. Na českou národní úpravu, která by měla přinést bližší představu, jaké skutečně budou, se proto podíváme již v příštím díle.

V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Jan Turek

Veronika Juhasová

  • New EU legislation to combat deforestation - part five: what if I don't comply?

    There is a perception that the European Union is generally 'toughening up' on sanctions, particularly in the area of environmental protection. It is true that the measures and penalties laid down by the EUDR are rather on the stricter side and therefore deserve increased attention.

    First of all, it should be pointed out that the EUDR is indeed a regulation, i.e. a directly applicable piece of legislation. Simply put - the obligations arising out of the EUDR apply per se and do not need to be implemented by a local law.

    Nevertheless, the Regulation contains elements that are more typical for directives, as it only includes framework conditions and a basic list of measures and penalties that Member States can impose on operators and traders. It is up to the individual Member States to decide which particular ones they will implement (and, where appropriate, up to what amounts); as promised in the previous episode, we will also touch on national legislation in our series. The subject matter of this episode, however, is the measures and penalties envisaged by the Regulation itself.

    The first category is interim measures. The Regulation provides the least guidance on these - they are to be immediate measures when potential non-compliance of the relevant commodities or products with the Regulation is detected, and they are to include seizure or suspension of their placing or making available on or export form the market.

    The next category is corrective actions. These are taken by the operator or trader at the request of the competent authorities and must include at least one of the following:

    • rectification of formal non-conformities;
    • preventing the placing or making available on or export form the market of the relevant product concerned;
    • withdrawal or recall of the relevant product;
    • donation of the relevant product to charity or its disposal, as appropriate.

    If these corrective actions are not taken by the operator or trader, the competent authorities shall ensure their implementation by all means available. It should also be borne in mind that corrective actions are not a substitute for penalties, which may be imposed in addition to them.

    Penalties should, in the words of the Regulation, be effective, proportionate and dissuasive. As the EUDR only lists a minimum scope of penalties and leaves the final form to the individual Member States, the range of penalties or their amounts may vary from one EU Member State to another.

    The minimum scope is:

    • fines;
    • confiscation of relevant products;
    • confiscation of revenues gained;
    • temporary exclusion from public procurement and access to public funding;
    • temporary prohibition to place or make available on or export from the market in relation to relevant commodities and products;
    • prohibition from exercising of simplified due diligence.

    Member States must set the fines in such a way that they amount to a maximum of at least 4% of the total annual Union-wide turnover in the preceding financial year. The Regulation also foresees a gradual increase of the fine if repeatedly imposed, and also emphasises the need for the fine imposed to be higher than the economic benefit potentially gained from the breach of the EUDR.

    The measures and penalties envisaged by the EUDR thus have the potential to be truly severe. We will therefore take a look at the Czech national regulation, which should give a closer idea of what they will actually be, in the next episode.

    If you would like more detailed information, please contact the authors of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Authors:

    Jan Turek

    Veronika Juhasová