Dice circle

Pravidla pro rozdeleni podilu v SRO

29 srp 2024
Předmět Tax Alerts
Kategorie Právo

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2853/2023, zabýval úpravou podmínek, za nichž dochází z vůle společníka společnosti s ručením omezeným k rozdělení jeho podílu.

Účelem rozdělení podílu coby právního jednání společníka je umožnit mu převod nebo přechod části jeho podílu na jednu nebo více dalších osob. Typicky se tak v praxi může dít, chce-li společník-zakladatel umožnit vstup do společnosti dalšímu společníkovi nebo pokud má dojít k restrukturalizaci v rámci podnikatelského seskupení. Zákon o obchodních korporacích proto stanoví, že podíl ve společnosti s ručením omezeným lze rozdělit pouze v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem, ledaže společenská smlouva určí jinak. Zároveň platí, že takové rozdělení podílu musí schválit valná hromada společnosti. Zákon tak předpokládá určitou míru kontroly ze strany ostatních společníků ohledně toho, jaký nástupce do společnosti vstoupí a ovlivnit tak budoucí vývoj společnosti.

Nejvyšší soud s ohledem na citovaný účel rozdělení podílu ve svém shora uvedeném usnesení potvrdil, že právní úprava rozdělení podílu není součástí statusových otázek společnosti a je tedy, obdobně jako úprava převoditelnosti podílu, dispozitivní. Tudíž, společníci či zakladatelé si mohou ve společenské smlouvě ujednat, že rozdělení podílu není možné, že jej lze provést, aniž by souviselo s převodem nebo přechodem podílu, popř. že k rozdělení je potřeba souhlasu jiného orgánu společnosti, například dozorčí rady, anebo že souhlas vůbec není potřeba.

Dodal však zároveň, že z povahy podílu plyne, že rozdělením podílu nemůže dojít ke změně jeho obsahu. Po rozdělení podílu tak vždy musí nové podíly obsahovat totožnou strukturu práv a povinností jako podíl původní.

Od rozdělení podílu je však třeba odlišit situaci (která byla předmětem sporu v daném případě), kdy je podíl ve spoluvlastnictví a vlastníci toto spoluvlastnictví chtějí zrušit a vypořádat. Dle soudu takové vypořádání spočívající v rozdělení si společného podílu mezi sebe speciální úpravě rozdělení podílu podle zákona o obchodních korporacích nepodléhá. Vypořádání spoluvlastnictví k podílu se budeme věnovat v některém z následujících alertů.

Vedle shora popsaných právních aspektů může rozdělení podílu přinést také řadu daňových otázek, např. z pohledu délky držby pro účely osvobozeného prodeje.

V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Dalibor Šimeček

Klára Hurychová

  • Rules for the division of ownership interest in a limited liability company

    In its resolution of 9 July 2024, Case No. 27 Cdo 2853/2023, the Supreme Court dealt with the regulation of the conditions under which the ownership interest of a shareholder of a limited liability company is divided at the will of the shareholder.

    The purpose of the division of ownership interest, as a legal act of a shareholder, is to enable him to transfer or pass on part of his ownership interest to one or more other persons. Typically, this may happen in practice if the shareholder-founder wishes to allow another shareholder to enter the company or if a restructuring within a business group is to take place. The Business Corporation Act therefore provides that the ownership interest in a limited liability company may only be divided in connection with its transfer or passing, unless stipulated otherwise in the Memorandum of Association. At the same time, such a division of ownership interest must be approved by the General Meeting of the company. The law thus presupposes a certain degree of control by the other shareholders as to what successor will enter the company and thus influence the future development of the will in the company.

    In view of the cited purpose of the division of ownership interest, the Supreme Court confirmed in its above-mentioned resolution that the legal regulation of the division of ownership interest is not part of the status issues of the company and is therefore, similarly to the regulation of the transferability of ownership interest, dispositive. Thus, the shareholders or founders may agree in the Memorandum of Association that the division of ownership interest is not possible, that it may be carried out independent of the transfer or passing of ownership interest, or that the division requires the consent of another body of the company, such as the Supervisory Board, or that no consent is required at all.

    However, it also added that it follows from the nature of the ownership interest that the division of ownership interest cannot change its content. Thus, after the division of ownership interest, the new ownership interests must always contain the same structure of rights and obligations as the original ownership interest.

    However, what is to be distinguished from the division of ownership interest (which was the subject-matter of the dispute in the present case) is the situation where an ownership interest is held in joint ownership and the owners wish to dissolve and settle that joint ownership. According to the Court, such a settlement consisting in dividing the joint ownership interest among themselves is not subject to the special regulation of division of ownership interest under the Business Corporations Act. We will address the settlement of joint ownership of ownership interest in a future alert.

    In addition to the legal aspects described above, the division of ownership interest may also raise a number of tax issues, e.g. in terms of the length of holding for the purposes of an exempt sale.

    For further information, please contact the authors of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Authors:

    Dalibor Šimeček

    Klára Hurychová

EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.