HAmmer

Akt o kritickych surovinach Evropske unie z vetsiny platny

Akt o kritických surovinách

V květnu 2024 bylo v Úředním věstníku Evropské unie (dále jako „EU“) publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (dále jako „Akt o kritických surovinách“, v anglickém jazyce Critical Raw Material Act).

Akt o kritických surovinách se věnuje dvěma kategoriím surovin, které vymezuje v příloze I a v příloze II. Jde o (i) strategické suroviny (sedmnáct surovin, např. kobalt, měď, lithium v bateriové kvalitě nebo křemíkový kov) a (ii) kritické suroviny (třicet čtyři surovin, přičemž seznamy se prakticky kryjí; navíc obsahuje např. koksovatelné uhlí nebo helium). Akt o kritických surovinách se na vyjmenované suroviny vztahuje jak v jejich nezpracované formě, tak v jakékoli fázi jejich zpracování včetně situací, kdy se vyskytují jako vedlejší produkt jiných těžebních, zpracovatelských nebo recyklačních procesů. Jde o suroviny nepostradatelné pro technologický vývoj i pro celou řadu strategických odvětví, jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů, digitální průmysl, letectví nebo obrana, a tím i pro ekonomiku EU.

Cílem Aktu o kritických surovinách je především zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, neboť dodávky těchto surovin jsou velmi zranitelné vůči přerušení pro jejich časté zprostředkování monopolními dodavateli ze třetích zemí, a to především prostřednictvím diverzifikace dovozu do EU. Dále by Akt o kritických surovinách měl posílit oběhovost kritických materiálů, včetně recyklace, a jejich efektivní využívání, podpořit výzkum a inovace v oblasti účinného využívání zdrojů a vývoje náhrad a pomoci splnit cíle EU v oblasti klimatu a digitalizace do roku 2030.

Svých cílů chce Akt o kritických surovinách dosáhnout celou řadou opatření, zejména prostřednictvím:

  • zřízení Evropské rady pro kritické suroviny,
  • vytvoření (resp. pravidelné aktualizace) seznamu strategických surovin a kritických surovin,
  • stanovení referenčních hodnot pro roční spotřebu surovin v EU pro každou strategickou surovinu, k nimž by se celková kapacita EU měla do roku 2030 přiblížit nebo jich dosáhnout – 10 % má pocházet z místní těžby, 40 % má být zpracováno v EU a 25 % má pocházet z recyklovaných materiálů,
  • diverzifikace dovozu strategických surovin tak, aby se do roku 2030 mohla roční spotřeba každé strategické suroviny v EU v kterémkoli příslušném stupni zpracování spoléhat na dovoz z více třetích zemí nebo ze zámořských zemí či území a aby žádná třetí země nepředstavovala více než 65 % roční spotřeby takové strategické suroviny v EU,
  • uložení povinnosti členským státům vytvořit národní průzkumné plány obsahující informace o nerostných surovinách na jejich teritoriu a o chemickém složení jejich půdy a tyto plány každých 5 let aktualizovat,
  • zavedení kategorie strategických projektů, jejichž účelem je zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin v EU; tyto projekty mají status nejvyššího veřejného zájmu a pro vybrané z nich bude k dispozici podpora přístupu k financování a kratší povolovací lhůty (24 měsíců u povolení k těžbě a 12 měsíců u povolení ke zpracování a recyklaci),
  • uložení povinnosti velkým společnostem (společnostem, jež měly v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR), které používají strategické suroviny k výrobě baterií pro ukládání energie a elektromobilitu, zařízení souvisejících s výrobou a využitím vodíku, zařízení souvisejících s výrobou energie z obnovitelných zdrojů, letadel, trakčních motorů a tepelných čerpadel, zařízení souvisejících s přenosem a ukládání dat, mobilních elektronických zařízení, zařízení souvisejících s aditivní výrobou, zařízení souvisejících s robotikou, dronů, odpalovacích zařízení pro rakety, satelitů a pokročilých čipů, alespoň jednou za tři roky v rozsahu, v jakém mají požadované informace k dispozici, provést posouzení rizik v rámci svého dodavatelského řetězce strategických surovin.

Akt o kritických surovinách je platný ode dne 23. května 2024, s výjimkou dvou článků, jež budou použitelné až ode dne 24. května 2028.

V případě zájmu o podrobnější informace nebo o poradenství v této oblasti se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Ondřej Havránek

Magdalena Hamáčková

  • European Union’s Critical Raw Materials Act mostly in force

    Critical Raw Materials Act

    In May 2024, Regulation (EU) No. 2024/1252 of the European Parliament and of the Council of 11 April 2024 establishing a framework for ensuring a secure and sustainable supply of critical raw materials and amending Regulations (EU) No. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 and (EU) 2019/1020 (the “Critical Raw Material Act”) was published in the Official Journal of the European Union (the “EU”).

    The Critical Raw Materials Act addresses two categories of raw materials, which it defines in Annex I and Annex II. These are (i) strategic raw materials (seventeen raw materials, e.g. cobalt, copper, battery-grade lithium or silicon metal) and (ii) critical raw materials (thirty-four raw materials, with virtually overlapping lists; in addition, it includes e.g. coking coal or helium). The Critical Raw Materials Act applies to the listed raw materials both in their unprocessed form and at any stage of their processing, including situations where they occur as a by-product of other mining, processing or recycling processes. These are raw materials indispensable for technological development and for a number of strategic sectors such as renewable energy, digital industries, aerospace and defence, and thus for the EU economy.

    The Critical Raw Materials Act aims first and foremost to ensure EU access to a secure and sustainable supply of critical raw materials, as the supply of these raw materials is highly vulnerable to disruption due to their frequent brokering by monopoly suppliers from third countries, in particular through diversification of EU imports. Furthermore, the Critical Raw Materials Act should enhance the circularity of critical materials, including recycling, and their efficient use, foster research and innovation in resource efficiency and the development of substitutes, and help meet the EU’s 2030 climate and digitalisation targets.

    The Critical Raw Materials Act aims to achieve its objectives through a range of measures, in particular through:

    • establishment of a European Critical Raw Materials Board,
    • creation (and regular updating) of a list of strategic raw materials and critical raw materials,
    • setting benchmarks for annual EU consumption of raw materials for each critical raw material that the EU’s total capacity should approach or reach by 2030 - 10% to come from local extraction, 40% to be processed in the EU and 25% to come from recycled materials,
    • diversifying imports of strategic raw materials so that by 2030, the annual consumption of each strategic raw material in the EU at any given stage of processing can rely on imports from multiple third countries or overseas countries or territories, and that no third country accounts for more than 65% of the annual consumption of such strategic raw material in the EU,
    • oblige Member States to establish national exploration programmes containing information on the minerals in their territory and on the chemical composition of their soil and to update these programmes every 5 years,
    • the introduction of a category of strategic projects aimed at ensuring the security of supply of strategic raw materials in the EU; these projects will have the status of being of the highest public interest and for selected ones there will be support for access to financing and shorter permitting periods (24 months for mining permits and 12 months for processing and recycling permits),
    • imposing obligations on large companies (companies with an average of more than 500 employees and a net worldwide turnover of more than EUR 150 million in the last financial year for which annual accounts were drawn up) that use strategic raw materials for the production of batteries for energy storage and e-mobility, equipment related to hydrogen production and utilisation, equipment related to renewable energy generation, aircrafts, traction motors, heat pumps, equipment related to data transmission and storage, mobile electronic devices, equipment related to additive manufacturing, equipment related to robotics, drones, rocket launchers, satellites or advanced chips, to the extent that they have the required information available, to carry out a risk assessment of their strategic raw materials supply chain at least once every three years.

    The Critical Resources Act is applicable from 23 May 2024, except for two articles which will not be applicable until 24 May 2028.

    If you would like more detailed information or advice in this area, please contact the authors of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Authors:

    Ondřej Havránek

    Magdalena Hamáčková