pic

Akt o prumyslu pro nulove ciste emise Evropske unie z vetsiny platny

11 zář 2024
Předmět Tax Alerts
Kategorie Právo

V červnu 2024 bylo v Úředním věstníku Evropské unie (dále jako „EU“) publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (dále jako „Akt o průmyslu pro nulové čisté emise“, v anglickém jazyce Net Zero Industry Act).

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise se týká technologií pro nulové čisté emise, jejichž seznam uvádí. Jedná se například o solární technologie, o technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, o vodíkové technologie, včetně elektrolyzérů a palivových článků nebo o technologie v oblasti energie z jaderného štěpení, včetně technologií jaderného palivového cyklu.

Důvodem vytvoření Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je skutečnost, že přechod na klimaticky neutrální technologie způsobuje již dnes obrovské průmyslové, hospodářské a geopolitické změny po celém světě. Lze navíc očekávat, že tyto změny budou čím dál výraznější. Cílem Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je tak vytvořit společný právní rámec pro klimaticky neutrální průmysl v EU, navýšit produkční kapacity EU u strategických bezemisních technologií, podporovat investice do výrobních kapacit klíčových produktů, které zajišťují cíle EU v oblasti klimatické neutrality, zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové emise a naplnit cíle zelené tranzice.

Svých cílů chce Akt o průmyslu pro nulové čisté emise dosáhnout celou řadou opatření, zejména prostřednictvím:

  • stanovení referenčních hodnot celkové strategické výrobní kapacity v oblasti technologií s nulovými čistými emisemi – nejméně 40 % roční potřeby EU v oblasti zavádění odpovídajících technologií do roku 2030 a zvýšený podíl EU na odpovídajících technologiích s cílem dosáhnout do roku 2040 úrovně 15 % světové výroby,
  • zjednodušení administrativních a povolovacích postupů – zřízení kontaktních míst, zajištění dostupnosti informací online, urychlení realizace projektů výroby technologií pro nulové čisté emise se zvláštní pozorností věnované malým a středním podnikům zapojeným do těchto projektů (poskytování pomoci při zajištění dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv, pomoci předkladatelům projektů za účelem informování veřejnosti v zájmu lepšího přijetí projektu ze strany veřejnosti a pomoci předkladatelům projektů v průběhu povolovacího postupu, zejména malým a středním podnikům), stanovení krátkých a zásadně nepřekročitelných lhůt pro povolovací postup u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise,
  • úpravy strategických projektů pro nulové čisté emise přispívajících k dosažení některého z cílů Nařízení; měly by mít mimo jiné prioritní status, krátké a zásadně nepřekročitelné lhůty pro povolovací postup, přičemž do 1. března 2025 má Komise přijmout prováděcí akt, jímž stanoví jednotné podmínky pro uplatňování kritérií u strategických projektů pro nulové čisté emise,
  • požadavku, aby veřejné zakázky pro technologie s nulovými čistými emisemi zahrnovaly nejlepší poměr ceny a kvality a zohledňovaly tzv. příspěvek k udržitelnosti a odolnosti výběrového řízení, jehož váha je od 15 % do 30 %,
  • umožnění členským státům rozhodnout o určení tzv. údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise jako o konkrétní oblasti pro urychlení průmyslových činností pro nulové čisté emise, což by mělo být doprovázeno plánem směřujícím zejména k usnadnění rozvoje potřebné infrastruktury v daném údolí a podpoře soukromých investic do daného údolí, dále by měly být projekty výroby technologií pro nulové čisté emise v údolích při dodržení všech podmínek považovány za projekty ve veřejném zájmu,
  • stanovení cílů v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 a kroků, jak tohoto cíle dosáhnout,
  • stanovení minimálních povinných požadavků týkajících se environmentální udržitelnosti vybraných zadávacích řízení, přičemž do 30. března 2025 má Komise přijmout prováděcí akt, jímž stanoví pokyny pro minimální požadavky na environmentální udržitelnost pro předmětná zadávací řízení,
  • úpravy přístupu na trhy i prostřednictvím úpravy zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, dalších forem veřejné intervence, koordinace iniciativ v oblasti přístupu na trh,
  • vytvoření tzv. regulačních pískovišť pro nulové čisté emise (systémů, které podnikům umožní testovat inovativní technologie pro nulové čisté emise a další inovativní technologie v kontrolovaném reálném prostředí v rámci zvláštního plánu, který vypracuje a monitoruje příslušný orgán), přičemž přístup k nim bude přednostně poskytnut malým a středním podnikům.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise je z většiny platný ode dne 29. června 2024, ve zbytku bude použitelný buď ode dne 30. prosince 2025, nebo ode dne 30. června 2026.

V případě zájmu o podrobnější informace nebo o poradenství v této oblasti se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Ondřej Havránek

Magdalena Hamáčková

  • European Union’s Net-Zero Emissions Industry Act mostly in force

    In June 2024, Regulation (EU) 2024/1735 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 on establishing a framework of measures to strengthening Europe’s net-zero technology manufacturing ecosystem and amending Regulation (EU) 2018/1724 (the “Net-Zero Emissions Industry Act”) was published in the Official Journal of the European Union (the “EU”).

    The Net-Zero Emissions Industry Act applies to the net-zero emission technologies listed below. These include solar technologies, onshore wind and offshore renewable energy technologies, hydrogen technologies including electrolysers and fuel cells, and nuclear fission energy technologies, including nuclear fuel cycle technologies.

    The reason for the creation of the Net-Zero Emissions Industry Act is that the transition to climate neutral technologies is already causing huge industrial, economic and geopolitical shifts around the world. Moreover, these changes can be expected to become increasingly significant. The objective of the Net-Zero Emissions Industry Act is thus to create a common legal framework for climate neutral industry in the EU, to increase EU production capacity for strategic zero-emission technologies, to promote investment in production capacity for key products that deliver the EU’s climate neutrality objectives, to ensure EU access to a secure and sustainable supply of zero-emission technologies and to meet the green transition objectives.

    The Net-Zero Emissions Industry Act aims to achieve its objectives through a range of measures, in particular through:

    • setting benchmarks for total strategic production capacity in net-zero emission technologies - at least 40% of the EU’s annual need for deployment of relevant technologies by 2030 and an increased EU share of relevant technologies with the aim of reaching 15% of global production by 2040,
    • simplification of administrative and permitting procedures - setting up points of contact, making information available online, speeding up the implementation of net-zero emission technology projects with special attention to SMEs involved in these projects (providing assistance to ensure compliance with applicable administrative and reporting obligations, assisting project promoters to inform the public in order to improve public acceptance of the project and assisting project promoters during the permitting process, in particular SMEs), setting short and principally non-negotiable deadlines for the permitting procedure for net-zero emission technology projects,
    • adjustments to strategic net-zero emission projects contributing to one of the objectives of the Regulation; they should have, inter alia, priority status, short and principally non-negotiable deadlines for the permitting procedure, with an implementing act to be adopted by the Commission by 1 March 2025 setting out uniform conditions for the application of the criteria for strategic net zero emission projects,
    • the requirement that public procurement for net-zero emission technologies should include best value for money and take into account the so-called sustainability and resilience contribution of the tender, with a weighting of between 15% and 30%,
    • allowing Member States to decide on the designation of a “net-zero Acceleration Valley” as a specific area for accelerating industrial activities for zero-emission technologies, which should be accompanied by a plan aimed in particular at facilitating the development of the necessary infrastructure in the valley and encouraging private investment in the valley; furthermore, projects for the production of zero-emission technologies in valleys should be considered to be in the public interest, provided that all conditions are met,
    • setting targets for CO2 injection capacity and steps to achieve this,
    • setting minimum mandatory environmental sustainability requirements for selected tenders, with the Commission to adopt an implementing act by 30 March 2025 setting out guidelines for minimum environmental sustainability requirements for the tenders concerned,
    • modifying access to markets, including through the regulation of pre-commercial procurement and procurement of innovative solutions, other forms of public intervention, coordination of market access initiatives,
    • the creation of “net-zero emissions regulatory sandboxes” (systems that allow companies to test innovative net-zero-emissions- and other innovative technologies in a controlled real-world environment under a specific plan to be developed and monitored by the competent authority), with priority access to SMEs.

    The Net-Zero Emissions Industry Act is applicable for the most part from 29 June 2024, and for the remainder from either 30 December 2025 or 30 June 2026.

    If you would like more detailed information or advice in this area, please contact the authors of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Authors:

    Ondřej Havránek

    Magdalena Hamáčková

EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.