EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
V minulém díle, který se věnoval opatřením a sankcím, jsme zmínili, že na jejich konečnou podobu bude mít značný vliv národní úprava. Přestože použitelnost EUDR nastane, nedojde-li k turbulentním změnám, již v řádu nízkých jednotek měsíců, příslušný návrh novely zákona, který by ukotvil potřebné detaily ve vnitrostátním právu, je stále „v plenkách“.
Ke dni vydání tohoto dílu byly k návrhu, předloženému Ministerstvem zemědělství, vypořádány obdržené připomínky; nebyl ale stále zařazen na jednání vlády. Kdy a v jaké podobě se tedy dostane nejen k vládě, ale zejména do Poslanecké sněmovny, Senátu a k prezidentovi – a také kdy a v jaké podobě je opustí, nelze proto nyní říci. Podívejme se přesto alespoň na současně navrhovaný stav, a to v oblasti příslušných orgánů a předpokládaných sankcí.
V připomínkovém řízení hojně kritizovanou součástí návrhu je stanovení vysokého množství příslušných orgánů, které jsou zároveň rozděleny do několika kategorií. Příslušnými orgány by mělo být hned 10 entit (včetně tří různých ministerstev a tří inspekcí), nepočítaje úkoly svěřené dalším orgánům, jako například celní správě. Hlavním příslušným orgánem by měl být Národní lesnický institut, nově zřizovaný orgán, který svou činností naváže na zároveň rušený Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Ne každý orgán, kterému by měla být svěřena působnost, by však zároveň měl být oprávněn například provádět kontroly – a ne každý orgán, který by měl být oprávněn provádět kontroly, by měl také být oprávněn ukládat opatření či sankce. Tato roztříštěnost orgánů samotných i odlišnosti v rozsahu jejich pravomocí může vést ke značné nejednotnosti jejich postupu a náročné koordinaci nejen navzájem, ale také vůči orgánům EU.
S jakkoli košatou úpravou příslušných orgánů návrh přichází, v úpravě sankcí je naopak poměrně skoupý. Za přestupky stanoví pokuty až do výše pěti milionů korun českých, některé přestupky však trestá pokutou do výše pěti set či dokonce jen padesáti tisíc korun; v případě opakovaného porušení pak hranice zdvojnásobuje. Zůstává ale zachován požadavek nařízení a právnickým osobám by dle návrhu mohla být uložena pokuta až do výše 4 % celkového ročního obratu v celé Evropské unii za předcházející finanční rok.
Návrh neopomíná ani další druhy sankcí z okruhu stanoveného nařízením, o kterém jsme Vás informovali v pátém díle. Jako vlastní inovaci zavádí pro některé typy přestupků napomenutí, které by mělo být ukládáno fyzickým osobám a mikro a malým podnikům.
Nakonec zmiňme jednu zajímavost. Nadnesený název tohoto dílu, který by mohl znít „za kolik?“, totiž neodkazuje jen na výši sankcí předpokládanou návrhem národní úpravy. Náklady EUDR přináší také pro veřejnou správu. Návrh usnesení vlády v tuto chvíli předpokládá, že na náklady spojené s prováděním EUDR v České republice by mělo ze státního rozpočtu být uvolněno celkem 130 000 000 Kč ročně.
V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři: