formulář

Nejvyšší soud k penězům společnosti pod polštářem jednatele

22 kvě 2025
Předmět Tax Alerts
Kategorie Právo

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí z konce minulého roku opětovně zabýval během promlčecí lhůty v případě škody způsobené společnosti jejím jednatelem, a to zejména s důrazem na porušení péče řádného hospodáře v souvislosti se způsobem uchovávání peněžních prostředků společnosti.

V souladu se svou dřívější rozhodovací praxí Nejvyšší soud v úvodu připomněl, že v případě sporu společnosti a jejího jednatele o náhradu škody způsobenou jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře je společnost povinna prokázat vznik škody a souvislost s protiprávním jednáním jednatele. Naopak jednatel je v takovém případě povinen prokázat, že jednal v souladu s povinností péče řádného hospodáře. Pokud tedy jednatel přijme peněžní prostředky jménem společnosti, či je vybere z účtu společnosti, je povinen prokázat, že tyto prostředky byly skutečně využity ve prospěch společnosti. Potud není rozhodnutí ani převratné, ani překvapivé.

Následně se však Nejvyšší soud pustil do rozboru, v jakém okamžiku začíná běžet promlčecí lhůta pro uplatnění nároku společnosti. Zatímco nižší soudy v projednávaném případě rozhodly, že promlčecí lhůta začala běžet již převzetím peněžních prostředků jednatelem, podle Nejvyššího soudu je tomu jinak. Způsob, jakým jednatel uchovává peněžní prostředky, je dle rozhodnutí věcí obchodního vedení a je tak pouze na jednateli, jaký způsob zvolí. Škoda vzniká společnosti až tím, že způsob nakládání s peněžními prostředky není v souladu s péčí řádného hospodáře (například jsou využity pro osobní potřeby jednatele), nebo že je jednatel neodevzdá společnosti při skončení výkonu funkce.

Pokud se tedy peněžní prostředky (slovy Nejvyššího soudu) nedostaly mimo sféru dispozice společnosti, ale zůstávaly v hotovosti u jednatele, začala promlčecí lhůta běžet až nevrácením těchto peněžních prostředků společnosti při skončení funkce, nikoli už jejich převzetím.

Je přitom povinností toho, kdo vznáší námitku promlčení, aby prokázal, k jakému okamžiku začala promlčecí lhůta běžet. Pokud jednatel dostatečně neprokáže, že promlčecí lhůta začala běžet již dříve, mají soudy za rozhodný okamžik považovat právě skončení funkce. Rozhodnutí tak tímto požadavkem může zajistit společnostem domáhajícím se náhrady škody po svých (bývalých) jednatelích příznivější procesní postavení.

Závěrem nelze vynechat úsměvný způsob, jakým Nejvyšší soud okomentoval uchovávání peněžních prostředků společnosti jednatelem. Ten v nadsázce argumentoval, že je součástí obchodního vedení společnosti ze strany jednatele rozhodnutí, zda jsou peněžní prostředky společnosti uchovávány „v hotovosti na pokladně společnosti, na bankovním účtu společnosti nebo ad absurdum doma pod polštářem jednatele“. Nevylučuje přitom, že i volba způsobu uchování peněz může představovat porušení péče řádného hospodáře, zároveň ale také připomíná, že tím automaticky nevzniká společnosti škoda.

V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autorky článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autorky:

Kateřina Suchanová

Veronika Juhasová

EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.