formulář

Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele - pozměňovací návrhy

V souvislosti s předloženým návrhem zákona o tzv. Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, o němž jsme informovali ZDE a ZDE, byly v Poslanecké sněmovně předloženy související pozměňovací návrhy.

Bez hodnocení šance na přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů nás zaujaly zejména následující body:

  • Fyzická osoba, která je českým daňovým nerezidentem a zároveň členem orgánu české právnické osoby s příjmem přesahujícím v daném roce 36násobek průměrné mzdy (tedy aktuálně hranici pro sazbu daně ve výši 23 %), bude mít povinnost podat standardní přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
  • I vzhledem k nejednotnosti přístupu správců daně (blíže informace finanční správy ZDE) se navrhuje upravit přímo v zákoně, aby v případě fyzické osoby, českého daňového rezidenta, nemusel jeho český zaměstnavatel v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly odvádět zálohy na daň z příjmu, který podle platné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění podléhá zdanění v zahraničí.
  • Úprava osvobození zaměstnaneckých benefitů upravených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP v tom smyslu, že se nově explicitně bude muset jednat o plnění, která „nejsou mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem ani jiným plněním majícím vazbu na výkon práce“. Jedná se tak o reakci na případy tzv. „salary swapu“, kdy zaměstnanec efektivně část odměny za výkon práce obdrží ve formě uvedených nepeněžních plnění s výhodnějším daňovým režimem.
  • Hned dva pozměňovací návrhy brojí proti zamýšlenému plošnému zrušení srážkové daně s cílem zabránit zbytečnému navyšování administrativní zátěže nízkopříjmových skupin obyvatelstva, zejména zaměstnanců s nepravidelnými nebo příležitostnými příjmy.
  • Navýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě, tzv. „slevy na dítě“. V případě prvního dítěte by roční sleva činila 25 204 Kč (místo stávajících 15 204 Kč), u druhého dítěte 42 320 Kč (místo 22 320 Kč) a u třetího a dalšího dítěte pak 57 480 Kč (místo 27 840 Kč).

Zcela jistě nejzajímavějším bodem je úprava osvobození benefitů pouze na situace, kdy se nejedná o odměnu vázanou na výkon práce. V případě schválení nové úpravy bude třeba zhodnotit nastavení tzv. Cafeterií a jiných benefitních systémů, které zaměstnavatelé mají.

O dalším vývoji vás budeme informovat. V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo poradenský tým EY.

Autoři:

Adam Linek

Jan Kouba