EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Nejvyšší správní soud (5 Afs 84/2025 – 56) na základě kasační stížnosti podané poplatníkem zrušil rozsudek krajského soudu ve věci uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj a rozhodl o navrácení věci k dalšímu řízení.
Správce daně během kontroly zkoumal, zda byly splněny podmínky pro uplatnění odpočtu, přičemž se opět zaměřil na prokázání realizace kontrol a hodnocení postupu řešení projektu. Dále hodnotil, zda stěžovatel doložil dostatečné důkazy o souvislosti vynaložených nákladů s projektem, včetně evidence odpracovaných hodin a spotřeby materiálu. Správce daně dále ověřoval, zda činnosti realizované v rámci projektu splňují definiční znaky výzkumu a vývoje, zejména že se nejednalo o standardní úpravy výrobního procesu.
Podle správce daně poplatník neprokázal, že fakticky realizoval způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu, jak bylo stanoveno v jeho projektu výzkumu a vývoje. Předložená dokumentace podle něj neprokazuje průběh vlastního vývojového procesu a není z ní jasné, jak probíhal proces tvorby nového technologického postupu a souvisejících kontrolních a technických kroků.
Krajský soud souhlasil se správcem daně, že poplatník neprokázal uskutečnění kontroly a hodnocení postupu řešení projektu, a zamítl proto jeho žalobu. Podle NSS se však krajský soud se nevypořádal s klíčovými námitkami poplatníka a jeho závěr o nesplnění podmínky prokázání faktické realizace kontrol a hodnocení projektu nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu a ve spise a je proto nepřezkoumatelný.
NSS zdůraznil, že pro uznání odpočtu je nutné splnit jak formální, tak materiální podmínky, a krajský soud měl posoudit všechny důkazy ve vzájemných souvislostech. Dále NSS potvrdil, že pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje je nutné splnit zákonem stanovené podmínky, které musí být posuzovány na základě řádného a korektně vedeného dokazování. Pokud daňový subjekt prokáže oprávněnost odpočtu běžnými důkazy, není žádný legitimní důvod požadovat další nadstandardní důkazy.
Tento případ ukazuje na složitost a důležitost správného vedení dokumentace a evidence v oblasti výzkumu a vývoje, a na nutnost důkladného posouzení všech aspektů projektů, které se ucházejí o daňové odpočty. Současně ale ukazuje, že požadavky správce daně v rámci dokazování mají svoje hranice.
Pokud plánujete uplatňovat odpočet na výzkum a vývoj, doporučujeme pečlivě připravit projekt splňující formální náležitosti a důkladně zdokumentovat způsob hodnocení a kontroly výzkumné činnosti.
Autoři:
Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.