EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Správce daně doměřil společnosti daň z příjmu právnických osob a související penále. Hlavním důvodem doměření daně bylo neuznání odpočtu výdajů na výzkum a vývoj. Správce daně dospěl k závěru, že klinické hodnocení léčivých přípravků a léčebných postupů nevykazuje znaky výzkumu a vývoje ve smyslu zákona o daních z příjmů.
Společnost namítala, že klinické studie samy o sobě představují výzkum a vývoj, a že nesla odborná i ekonomická rizika a zároveň se aktivně podílela na průběhu studií. Především, že provádění klinických studií řídila a disponovala organizačními a rozhodovacími kompetencemi, které mají vliv na průběh a potenciální úspěch klinického hodnocení. Společnost dále tvrdila, že daňové orgány měly přihlédnout ke znaleckému posudku, který předložila.
NSS potvrdil, že odpočet nelze uplatnit, protože výzkumná činnost nebyla prováděna samotnou společností, ale zadavatelem klinické studie. Dle správce daně i soudu činnost společnosti nenaplňovala znaky výzkumu a vývoje, neboť šlo o poskytování služby na základě přesných pokynů zadavatele. Společnost podle nich nenesla výzkumnou nejistotu ani riziko neúspěchu projektu; její role spočívala zejména v organizačních, monitorovacích a administrativních činnostech vůči klinickým centrům.
NSS potvrdil svou ustálenou judikaturu, podle níž klinické studie mohou být obecně považovány za výzkum a vývoj, avšak rozhodující je, kdo je skutečně vykonává a kdo nese výzkumné riziko. V daném případě probíhala výzkumná aktivita u zadavatele, nikoliv u české společnosti, která jednala jako prostředník poskytující službu za pevnou odměnu bez ohledu na výsledek studie.
Ohledně znaleckého posudku NSS konstatoval, že není povinností správce daně přijmout závěry vyplývající ze znaleckého posudku, vyslechnout znalce nebo zadat vypracování revizního znaleckého posudku. Postačí, pokud správce daně odůvodní, proč znalecký posudek neprokazuje, že společnost vykonává činnost, která naplňuje znaky výzkumu a vývoje. Navíc soud zopakoval, že není v kompetenci znalce kvalifikovat určitou činnost jako výzkum a vývoj (pro daňové účely), neboť se jedná o právní otázku.
Tento rozsudek tak stvrzuje dlouhodobě negativní přístup správce daně k uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj u klinických studií.
Autoři:
Audio verzi našich novinek si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.